Jako hokejová farma. Kluby z Premier League si oblíbily hostování v Championship

Je to fenomén, který roste. Počet mladých hráčů zapůjčených z Premier League do druhé ligy, tedy do Championship, se od roku 2018/19 zdvojnásobil. Podíval se na to i portál Squawka, jenž přinesl rozbor toho, co za tím vlastně je. 

Chelsea je v tomto ohledu na prvním místě. V sezonách 2018/19 až 2022/23 poslali do Championship více hráčů na hostování než kterýkoli jiný klub Premier League.

Manchester City je blízko, což není náhoda. Oba kluby totiž v druhé dekádě tohoto století vládly mládežnickému fotbalu v Anglii. A jelikož není pro mladé v prvním týmu takové vytížení, jdou ho hledat jinde.

Překvapivější ale je, že Brighton a Everton jsou na třetím a čtvrtém místě. Leeds působil v Premier League pouze tři sezony z pěti zmíněných, ale systém hostování do Championship využíval mnohem více než ostatní.

Úspěch se však neměří počtem zapůjčených hráčů. V současné době má většina velkých klubů specializované činovníky, jejichž úkolem je dohlížet na vývoj hráčů. Většina klubů také má konkrétního člověka, jenž se stará o hostování. Počet odehraných minut je pak klíčový pro všechny. Proto je důležité najít perfektní partnerský klub.

Zatímco hráči půjčení z Chelsea, Liverpoolu či Manchesteru United podle Squawky hrají hodně, opačný problém má zejména Arsenal a Everton.

Nabízí se následně otázka, co se stane po návratu do mateřského klubu?

Obecně řečeno, existují čtyři scénáře. Hráči hrají, jsou prodaní, znovu zapůjčení nebo propuštění, což je nejhorší možnost pro všechny zúčastněné. Za posledních pět let bylo provedeno téměř 200 přesunů na hostování. Pouze v 18 % případů byl ale hráč následně použit jejich mateřským klubem. Nejčastějším výsledkem, ve 42 % případů, je přestup.

V tomhle je výborná Chelsea. Ta o patro níž posílá nejvíce hráčů, dává jim nejvíce příležitostí v prvním týmu a následně vydělává nejvíce peněz jejich prodejem.

Brighton zase odvádí téměř dokonalou práci. Ze všech hráčů do 23 let, které do Championship zapůjčil, nemuseli Seagulls propustit žádného. Zářným příkladem je Ben White. Tomu nesmírně pomohlo hostování v tehdy druholigovém Leedsu, pak výkony přenesl do PL, načež byl za velké peníze prodán do Arsenalu.