Byl to asi můj nejtěžší půlrok v kariéře, přiznal Kaša, jehož nebaví jen nakopávat balony a stát vzadu

"Trenér Guľa se mi ozval po dvou dnech od výpovědi a už jsem nad ničím neuvažoval. Měl jsem před sebou jen Plzeň a říkal jsem si, že to je asi nejlepší varianta, která mě může posunout v kariéře dál. Trenér mě zná, vím, jaký hraje fotbal, takže jsem neváhal. Neřešil jsem už žádné jiné kluby, i když jsem měl nabídky. Jsem rád, že jsem zde po tom půl roce dostal šanci, ale teď musím makat dál."

"Je tu super prostředí a skvělá parta. Rychle jsem si zvykl. Cítím se tu super a věřím, že se budu i nadále cítit ještě lépe. Co se týče města, je to samozřejmě jiné než v Ostravě. Myslím si, že to je tady úplně v pohodě, ale přišel jsem v době koronaviru, takže jsem ještě město moc nepoznal. Ale určitě to tu bude super na život, blízko je i Praha. Ale doma je doma."

"Ta situace pro mě určitě nebyla jednoduchá. Byl to asi můj nejtěžší půlrok v kariéře, ale řekl jsem si, že si na tu šanci prostě počkám a jakmile ji dostanu, tak ji budu chtít chytnout. Nevzdal jsem to, byl jsem odhodlaný neustále bojovat. Věřím, že se mi to povedlo, ale rozhodně musím makat dál."

"Tento styl fotbalu preferuji již odmala, hodně mě to baví. Když to řeknu zjednodušeně, tak mě prostě nebaví jenom dělat klasického obránce, nakopávat balony a stát vzadu. Rád s balonem vyběhnu dopředu a vystřelím. Cítím se pak na hřišti lépe. Někteří trenéři mě ale ke konci zápasu dávali třeba i na hrot. Například trenér Hoftych mě v reprezentaci U20 dal na jednom turnaji proti Francii přímo do útoku hned od začátku zápasu. Francouzi nám ale nepůjčili ani balon, takže jsem jen běhal a bylo jedno, že jsem byl v útoku."

"Nedávám si nějaké velké cíle. Spíše chci vyhrávat zápas od zápasu. Pro mě je teď priorita, abychom vyhráli MOL Cup a dostali se do evropských pohárů.“

Zdroj: fcviktoria.cz