FIFA u integrace zahraničních hráčů přitvrdila, Katar zkoušel nakupovat. Kam cílí FAČR?

O globalizaci fotbalu

"Určitě je to dnes běžná praxe a ve světě je to mnohem častější než u nás. Vždycky to souvisí s historií dané země, třeba s koloniální minulostí. U nás to zase souvisí s tím, že jsme žili v komunismu, takže nebylo tolik možností cestovat. Celkově je to o tom, jak se celý svět globalizuje a přibývá lidí, kteří studují nebo pracují v zahraničí a kteří si najdou partnera jiné národnosti a vznikají smíšené páry. Dneska už je to běžná věc a netýká se to jenom fotbalu. V různých dalších sportech se dějí úplně obdobné věci."

O tom, jak hledání probíhá v praxi

"Myslím si, že ve většině případů to musí být tak, že se ti hráči ozvou sami, nebo někdo dostane tip, že se odněkud dozvěděl o jejich občanství. Neexistuje žádná centrální databáze lidí, kde by se dalo najít, jaké mají občanství. Když v Evropě hraje kluk v kvalitní soutěži a teoreticky by mohl za Česko nastoupit, tak v tu chvíli ještě ani nemusí mít český pas, ale má pouze tu možnost. To nemůže být v žádné databázi dohledatelné, takže ti hráči sami vědí, že je to pro ně možnost se zviditelnit, a ozvou se sami."

Rozhovor s Antonínem Šrajerem

O dvojím metru ohledně příjmení

"V rámci téhle problematiky je dost důležité, jestli ten kluk má zahraničního tátu, nebo mámu. Protože když to jméno nezní česky, tak k tomu my Češi nemáme tak blízký vztah, i když ve skutečnosti jde jen o to, který z rodičů je Čech. Ale jakmile jméno zní česky, tak je to pro veřejnost v pohodě a berou ho jako Čecha."

O pokusu Kataru nakupovat hráče

"Bývalo to tak, že jaký měl hráč pas, za tu zemi mohl hrát. Z historie známe Josefa Bicana, který hrál za Československo i Rakousko, nebo Ladislava Kubalu, který nastoupil dokonce za čtyři reprezentace. Až v roce 2004 FIFA reagovala na to, že Katar veřejně přiznával snahu zkvalitnit tým před šampionátem a lákal tři brazilské hráče z Bundesligy v čele s obráncem Dedém. Nabízeli jim peníze, aby šli hrát za Katar, aniž by k nim měli jakoukoli vazbu. FIFA zpozorněla a zavedla pravidla, že hráč musí mít k dané zemi vztah. Ať už narozením, původem rodičů či prarodičů, nebo minimálně dvouletým, později pětiletým pobytem v zemi."

O dřívějším pojišťování talentů

"Do roku 2021 probíhal boj o mladé reprezentanty. Když byl někdo nadějný a měl smíšené rodiče, reprezentace se snažily si ho pojistit a postavit ho jako první v soutěžním zápase A-týmu, aby už nemohl reprezentovat nikoho jiného. Stávalo se, že hráč odehrál jeden zápas, pak už o něj nebyl zájem, ale on už nikde jinde hrát nemohl, i když v té druhé zemi mohl mít skvělou reprezentační kariéru. Příkladem byl Munir El Haddadi z Barcelony, kterého si v devatenácti letech uzmulo Španělsko na jeden zápas kvalifikace a pak už ho nechtělo. Až změna pravidel v roce 2021 mu umožnila po letech přejít k Maroku."

O Naderim jako vzoru integrace

"Určitě není nutnost hledat hráče za každou cenu na sílu, spíš jde o využití příležitosti. Když tady hráči jsou a víme, že mají možnost za nás hrát, dává smysl tu možnost zvážit a pozvat je. Ale nechtěl bych sem tahat každého, kdo má kořeny v Česku jen přes pradědečka. Pořád je strašně důležité, aby ten člověk měl k Česku reálný vztah a uměl jazyk. Ryan Naderi je za mě úplně ideální příklad. V Česku o něm nikdo moc nevěděl, v Německu hrál kvalitní soutěže, umí perfektně česky, jezdí sem za babičkou a je to sympaťák. To je za mě Čech, i když má dvojí občanství."

O kontroverzním lákání Gorena

"Mně to přijde zvláštní. On je Izraelec, narodil se v Izraeli, má izraelskou mamku, tátu. Ta linka na Česko je až přes pradědečka a prababičku, kteří emigrovali z Československa před druhou světovou válkou. V tu chvíli už mi ta vazba přijde hrozně vzdálená. Sám přiznával, že česky nemluví on ani jeho rodiče. V té chvíli mi to přijde jako případ, kdy pouze účelově využíváme toho, že jde o mimořádně kvalitního hráče z La Masie. Přišlo by mi zvláštní, kdyby nás takový hráč reprezentoval, mně to vlastně moc smysl nedává."

O Allanu Wlkovi z Paraguaye

"Samotnému mi to přijde zajímavé a nevím, jak to FAČR plánuje udělat. On má vazbu na Česko až přes praprarodiče, což je strašně daleko a pravidla FIFA to vůbec nepovolují, limit je u prarodičů. Co jsem dohledal já, tak jeho předci z Česka byli až praprarodiče. Jako Češi jsme sice pověstní tím, že si dokážeme leccos ohnout, ale byl bych hodně překvapený, kdyby se tohle na půdě FIFA podařilo dotáhnout."

O chemii v české kabině

"Česká reprezentace je pověstná tím, že kabina je vždycky parta lidí, kteří drží při sobě, baví se a dělají si ze sebe srandu. To na velkých turnajích hraje obrovskou roli. Neříkám, že jeden hráč atmosféru rozkolísá, ale když už tam bude sedět kluk, který se s ostatními nedomluví, nerozumí vtipům a ničemu okolo, tak z tohoto pohledu mi to sportovně ani lidsky nedává smysl."

O paradoxu Nguyena a Vyntry

"Příběhy fotbalistů jsou hrozně rozmanité a nejde je házet do jedné škatulky. Třeba Loukas Vyntra se narodil v Česku v Albrechticích jako Lukáš Vydra českému otci, v pěti letech odešel do Řecka a nakonec odehrál 57 zápasů za řeckou reprezentaci, což u nás skoro nikdo neví, a změnil si jméno na Loukas Vyntra. A naopak Filip Nguyen se narodil v Česku, žil tu celý život, byl v české reprezentaci, vlastně Čech jak poleno. Když odešel hrát do Vietnamu a stal se tamní hvězdou, tak když o něm dneska napíšu na sítě, lidi mi nadávají, proč píšu o Vietnamci. Přitom je to rodilý Čech. Lidé mají tendenci hráče okamžitě vymezovat jen na základě jména nebo původu."

Tvrdá hra o esa pro reprezentaci: diplomatický boj o rodokmeny, dvojí pasy a zapomenuté prarodiče