Klub dostal z kraje do MSFL, tam vytvořil profi zázemí. Dosáhl jsem všeho, říká Petrov o odchodu

Vaše změna v klubu přišla pro mnohé nečekaně. Bylo vaše rozhodnutí impulzivní, nebo jste k němu směřoval delší dobu?

"Má to dvě fáze. Fotbal dělám systematicky a výhledově, mám krátkodobé, střednědobé i dlouhodobé plány. Když jsme vstoupili do MSFL, měl jsem jasno, že počítám se dvěma roky: první jako nováček, druhý jako období stabilizace kádru a udržení soutěže bez velkých odchodů a příchodů. Z dlouhodobého hlediska tedy moje rozhodnutí skončit nebylo ideální, ale sehrál roli i poslední měsíc a několik událostí v klubu. Já jsem byl ale v létě už tak z devadesáti procent rozhodnutý, že toto bude moje poslední sezona. Nechal jsem si jen malou rezervu, kdybychom byli výš a dávalo by smysl pokračovat s ambicí na druhou ligu, ale to byla opravdu jen teoretická možnost."

A pomohl k tomu i způsob, jakým skončil trenér Zdeněk Skotnica?

"Ano, i když já jsem byl zastáncem toho, aby skončil dříve, nelíbila se mi forma, jakou to nakonec proběhlo. Nebylo mi příjemné, že mu bylo na tréninku řečeno, že dojede podzim, a o týden později byl odvolaný ve chvíli, kdy jsme našli Davida Kobylíka. Pokud si v týmu něco řekneme, má to platit. Nemáme profesionální smlouvy a fungujeme na důvěře. Ten způsob mě prostě zarazil a byl to další střípek, který mě utvrdil, že po příchodu nového trenéra je čas, aby přišlo i moje ukončení osmileté práce."

David Kobylík byl tedy vaše volba?

"Ano, byl na našem seznamu ještě předtím, než se změna trenéra vůbec řešila. Nebyl jediný, původní volba byla jiná, ale ten trenér přijal lepší nabídku ve druhé lize. Pořád se to posouvalo a mezitím ubíhal čas, což u trenérů bývá klíčové. Nakonec zůstal dostupný Kobylík, byli jsme spolu v kontaktu a vše se povedlo dotáhnout."

Z vašich odpovědí vyznívá, že jste měl pocit, že klub jste už tak trochu přerostl. Je to přesné?

"Určitě. Po dvou letech v MSFL jsem reálně neviděl prostor, kam to ještě může růst. Vycítil jsem i z vedení, že třetí liga je strop a ambice na druhou ligu nejsou dlouhodobě možné. A já si nemyslím, že nemá někdo někde být dvacet let jen proto, aby tam byl. Musí mě to posouvat a tady už jsem cítil, že jsem splnil úplně vše."

Když mluvíte o tom, že jste klub posunul hodně dopředu, v čem to konkrétně vidíte? Jinými slovy, co za sebou necháváte?

"Začínali jsme s jedním trenérem a poloasistentem v krajském přeboru. Dnes má klub trenéra, asistenty, maséry, kondiční trenéry, trenéra gólmanů, skauty, videoanalytika, GPS vesty, datovou analýzu… upřímně, některé věci nemají ani některé druholigové kluby. Je to téměř profesionální prostředí, i když to všichni děláme při práci. Já už tam reálně neměl co přinést. Moje další nápady byly spíš drobnosti, jako třeba mentální kouč, ale zásadní věci už byly vybudované. Proto jsem cítil, že jsem klub přerostl."

Když to všechno zní tak profi, skutečně nebyla někdy myšlenka zkusit postup do druhé ligy?

"Ne, opravdu ne. Jednou jsme skončili šestí, ale MSFL je strašně vyrovnaná soutěž. Kdybychom měli o tři body méně, jsme desátí. Ano, bylo to skvělé období, ale reálně to nebyl signál, že můžeme mířit na druhou ligu. Třetí liga je strop, což beru racionálně."

A co vaše další budoucnost? Máte už nějaké nabídky?

"Zatím ne. Jsem trochu překvapený, protože jsem čekal, že už se někdo ozve, ale chápu, že je konec podzimu a kluby řeší své věci."

Jaké máte kritérium pro další angažmá?

"Mělo by to mít smysl, takže ambiciózní klub, který se chce posouvat a má fungující lidi ve vedení. Jsou kluby, kde by mě vedení poškodilo už jen tím, jací lidé tam jsou. Rezervy druholigových týmů jsou specifické, tam by to dávalo smysl jen někdy. Nejlepší by byla druhá liga, to říkám otevřeně, ale je těžké se tam dostat. V divizi jsou dvě místa, kde bych to zvažoval, pokud by tam byly ambice jít výš. Ale vše musí dávat logiku."

MSFL má pověst soutěže, kde není vždy všechno úplně čisté. Vy jste v ní strávil roky, jak to vidíte?

"Za mě je opravdu rozdíl mezi domněnkami a realitou. Nevěřím tomu, že by celý klub řekl ‚dnes to prodáme‘. Pokud něco existuje, je to dílem jednotlivců. To není omluva, je to prostě fakt. Vím o případech, kdy to hráči udělali. Ale není to masová věc a není to tak, jak si někteří myslí, že každý gól je prodaný. To opravdu ne.

A co rozhodčí? Cítil jste někdy cílené poškození?

"Ne. Samozřejmě, když jedete někam, kde má domácí klub silné zastoupení ve strukturách, cítíte to. Ale nikdy to nebylo tak, že by nás někdo nepustil přes půlku."

Má podle vás MSFL zbytečně horší pověst, než odpovídá realitě?

"Určitě ano. Všichni tam chtějí uspět, ať už týmy nahoře, nebo dole. Každý má nějakou motivaci. To samozřejmě vytváří tlak a někdy i různé řeči zvenku. Neříkám, že jsem nikdy neviděl zápas, který vypadal zvláštně. Poslední kola umí být opravdu divoká. Ale pořád jsem přesvědčený, že jde o jednotlivce, ne o kluby. Bohužel každý gól nebo chyba se hned řeší stylem ‚to určitě prodali‘."

Sloučením několika vesnických klubů proti zániku