Zahrál si mládežnickou Ligu mistrů i proti sparťanu Grimaldovi. Úžasné zážitky, líčí záložník

Aktivit a zážitků asi máte více než dost, ale pojďme začít fotbalovou současností. Motorlet si užívá krásnou sezonu, že?

"To tedy ano. Sezona je povedená, až bych řekl, že možná i trochu nad očekávání. Jsme samozřejmě všichni rádi, že se nám takhle daří."

Naskakujete jako trumf z lavičky. Trenér Radim Nečas nemá důvod sestavu zásadně měnit, že?

"Konkurence v týmu je velká. Moje role se v téhle sezoně změnila, když to porovnám s předchozími roky. Ale beru to, na hřiště se dostávám, týmu se daří, a to je nejdůležitější."

Zázraky se dějí, jásají ironicky fanoušci Sparty. Cobbaut konečně nastoupil, vydržel jen poločas

Daleko není k první místu. Vyšší soutěž by vás nelákala?

"Za to jsme rádi, že se daří. Samozřejmě pak trenér nemusí nic zásadního měnit, když jsou kluci ze základu takhle rozjetí. Makáme všichni, je fajn, kde v tabulce jsme, ale nijak se netlačíme do toho, že musíme být první. O to víc jsme možná uvolnění a na hřišti to všechno jde. Podzim jsme chytli od začátku skvěle. Je to úplně něco jiného než podzim před rokem."

To vás vedl jiný exligista Roman Bednář, je to velký profesionál, asi těžce kousal, že to nešlo, co?

"Když si vzpomenu, co všechno nám dál, pracoval ve vysoké kvalitě. Zažili jsme s ním skvělé období, kdy se dařilo a pak se to najednou změnilo a nedařilo se nám. To je zkrátka fotbal. Ale když o tom všem s odstupem přemýšlím, vážně jsem nenašel důvod, proč se nedařilo. Všichni jsme chtěli, ale někdy se to prostě sejde...!"

Vy jste během kariéry hrál za Příbram i Vyšehrad, za ten dokonce ve druhé lize. Jaké vzpomínky na tu dobu máte?

"V Příbrami jsem byl celý dorost, dařilo se a zahrál jsem si tam i mládežnickou Ligu mistrů, v tomhle směru to tam byl vrchol. Na to se hezky vzpomíná. Byly to krásné zážitky pro kluka z malého městečka. Na zápasy jsme létali letadlem, chodily na nás tisíce fanoušků. Byli jsme v Moldavsku, Rumunsku, doma jsme hráli s Benfikou."

Chodil vás do kabiny povzbudit třeba proslulý příbramský boss Jaroslav Starka?

"V Příbrami byla velká euforie, co se nám povedlo. Tehdy si to třeba člověk ani pořádně neuvědomil, v tom koloběhu, jak šlo všechno rychle za sebou, ale zpětně vidíme, co se povedlo a byl to ohromný zážitek, i když člověk nastoupil třeba na pár minut. Zvládli jsme to nad očekávání."

Teď se v Youth League daří Slavii, ze tří zápasů třikrát vyhrála. Všiml jste si toho?

"Nedávno jsme hráli se Slavií C, tak na to v kabině přišla řeč, že se jim v Youth League daří. Kluci to zmiňovali."

Řadu známých tváří potkáváte i ve třetí lize. Za Spartu B kromě Filipa Panáka nastoupil třeba Grimaldo, který se zatím neprosadil v áčku Sparty. Uhráli jste doma remízu 1:1...

"Škoda, že jsme v tom zápase šli do deseti, byla proti nám i penalta. Co se týče Grimalda, samozřejmě je zvláštní, když proti vám nastoupí takový hráč, od kterého se čekalo, že bude hrát v áčku. Měl v tom utkání dvě slušné situace. U takových hráčů je to i tom, zda se jim chce. Ale mě nepřísluší ho nějak hodnotit, jen když budu mluvit jako fanoušek Sparty, tak za mě je to v součtu málo. Je to jiná mentalita, musí si zvyknout na zdejší jiný styl hry, tady se musí makat, je to o dřině."

K fotbalu se stíháte věnovat i mládeži, když se snažíte vylepšovat pohybové aktivity dětí. Kde se to ve vás vzalo?

"Už když jsem studoval vysokou školu, rozjížděl jsem různé sportovní projekty, byly tam fotbalové tábory, pak pohybové kroužky pro děti. Postupně jsem se zapojil po boku Tondy Baráka do projektu Trenéři ve škole.“

Počítám, že tyto aktivity stojí hodně času, nebo přidáváte ještě něco dalšího?

"Máme v mé organizaci Sportfitt dál sportovní kroužky, ale děláme i různé semináře, webináře a školení, kde jde o jedinou věc, jak rozpohybovat české děti. Nad rámec toho máme i videoprogram devadesáti her, kde se zájemci mohou inspirovat, jak na to.“

A je to s českými dětmi tak špatné, že neumí třeba kotrmelec?

"Mám několik skupinek, kde je vidět, kde ke sportu vedou děti rodiče. Samozřejmě, že najdete ve třídě i někoho takového, kdo kotoul nedá. My se ale hlavně snažíme přilákat děti ke sportu, ať hraje fotbal, volejbal nebo třeba běhá. To, že neudělá kotrmelec, hlavně když se bude hýbat a bude mít rád sport. V tomhle se se ženou, která je trenérkou gymnastiky, tolik neshodneme a často o tom diskutujeme.“

Tyto aktivity musí stát velkou porci času, jde to všechno skloubit?

"Já chci hlavně ocenit tu spoustu tátů, kteří těm aktivitám také věnují. Přitom je to jako práce na půl úvazku."

A co takhle po kariéře posun na fotbalovou lavičku? Zůstanete všeobecně u vedení dětí k lásce ke sportu, nebo budete fotbalovým trenérem?

"Já už jsem si trénování vyzkoušel v Praze ba Braníku a na Dukle. Jenže, jak se pak postupně rozjely všechny ty další projekty, dostaly nakonec přednost. Já chci vážně takhle poděkovat všem trenérům, kteří s dětmi pracují. A co se týče toho, že bych byl fotbalovým trenérem, momentálně odpovím, že asi ne.“

Z I. A třídy až na samý vrchol divize! Kuřim odmítla drahá jména a teď sní o historickém postupu