Bylo znát, jak se mu ulevilo. Řezníček napálil míč doprostřed branky a ten se zastavil až v síti. "Před tou penaltou jsem měl nahnáno. Mám zkušenosti, kdo jiný by si měl míč vzít,“ přiznal a hlavou mu jistě blesklo, jak penaltově selhal ještě v dresu Zbrojovky ve druhé lize a pak se poroučel z klubu.
V klíčové chvíli, kdy šlo o udržení v nejvyšší soutěži, ale našel odvahu a postavil si mičudu na penaltový puntík. "Teď už to ze mě spadlo, ale nervozita byla. Šlo o poslední penaltu o všechno. Zavřel jsem oči a narval to doprostřed,“ hlásil kanonýr.
Trenérský tým vybral exekutory penalt, samotní hráči si pak určili pořadí. "Odsunul jsem se dozadu,“ přiznal hrdina týmu z Julisky, kterého spoluhráči po utkání vyhazovali do vzduchu. "Byl to super pocit. Jsme dobrá parta, od kluků to bylo hezké,“ smál se.
Fanoušci od něj po utkání chtěli dres, další lidé mu děkovali. "Jsem moc rád, že jsme to zvládli,“ oddechl si. To, že zahajoval zápasy na lavičce, přijal, ale pochopitelně se mu to nelíbilo. "Trenér se rozhodl, to je jeho věc. Šel jsem do zápasu s nějakou rolí a ověřil si, že to ještě hrát můžu. Jsem rád i za tu šanci,“ dodal.