Příbram a baráž? Rádi bychom nahoře potrápili, říká Wágner. Vodit posily je ale prý těžké

Jaká byla příprava a samotný start sezony?

"Upřímně, nebylo to jednoduché. Soutěž začínala hodně brzy a my jsme do ní vstupovali v situaci, kdy jsme šli těsně po konci třetí ligy. Řada hráčů odcházela pozdě, jiní byli po zraněních nebo v doléčování a my jsme museli během krátkého času poskládat úplně nový tým. V létě jsme seděli s trenéry každý den, volali hráčům, sondovali, kdo kde koho zná, řešili hostování, zkoušky… Bylo to hektické. Zároveň jsme klukům chtěli nechat i trochu volna, aby se nepřetížili, ale realita byla taková, že se vše dělo narychlo a negativně se to projevilo na začátku soutěže. Chyběla nám sehranost, udělaly se chyby, přišly zbytečné ztráty i hned zranění."

Jak složité bylo přivádět do Příbrami posily?

"Bylo to těžké. Někdo nechce měnit prostředí a například Moravu opustit nechtěli. Na druhou stranu poloha u Prahy nám pomáhala, spousta kluků má rodiny nebo zázemí v okolí, takže pro ně bylo pozitivní, že to nemají daleko. Navíc to tady finančně funguje. Výplaty chodí, někdy s mírným zdržením, ale v rámci normálu, tak jak je to všude. Ale bylo jasné, že klub funguje. Mohli jsme hráčům říct, že situace už není tak nejistá jako dřív. A také jsme je lákali na to, že v Příbrami můžou dostat velký prostor a ukázat se."

V létě se hodně řešily rostoucí platy ve druhé lize. Vnímali jste, že hráči jsou trochu rozmazlení?

"U některých případů to bylo cítit, ale nebyl to u nás zásadní problém. Objevovaly se situace, kdy kluci měli nabídky z klubů, které jdou jednoznačně za postupem a finančně se s nimi nedá rovnat skoro nikdo. Realita je taková, že to platí jen u několika klubů. Do žádných dostihů jsme se pouštět nehodlali."

Po prvních kolech ale přišel hodně špatný start. Jaká byla atmosféra v klubu po prvních čtyřech prohrách? Byla panika?

"Nebyla vůbec. A to musím ocenit. Pánové Starkovi nám dávali důvěru od prvního dne. Nikdo netlačil na okamžité změny, nikdo nepanikařil, nikoho nenapadlo dělat radikální zásahy. Chápali, že jsme úplně nový tým a že problémy vycházejí už z léta. Z toho, jak rychle jsme to museli poskládat. My jsme pracovali prakticky nonstop, od mládeže po áčko, a věděli jsme, že se to může otočit. Dokonce i kdybychom tehdy nezvládli zápas v Ústí, myslím, že by nám trenérská pozice zůstala."

Jak funguje vaše spolupráce s majiteli?

"Výborně. Jsou na stadionu prakticky každý den, což se dnes už moc nevidí. Bavíme se spolu normálně, u kávy, o fotbale, o hráčích, o chodu klubu. Do sportovní stránky nám nemluví, ale spíš diskutujeme, předáváme si názory. Oni řeší svoje provozní věci, my řešíme sport. Je to přímé, ale přátelské. Na rozdíl od klubů, kde majitelé jsou někde daleko a člověk je ani nevidí, tady jsou prostě každodenně."

Co způsobilo, že se výsledky otočily a přišla vítězná série?

"Zlomovým momentem byla hlavně stabilizace sestavy. Do obrany přišli zkušenější hráči, protože některé letní posily se neukázaly jako správná volba. Brali jsme některé s tím, že už ve druhé lize kopali, ale vůbec se to nesešlo. Ale tak to v létě chodí, někdy se prostě trefíte, někdy ne. Jakmile se stoperská dvojice ustálila a mužstvo se fyzicky i mentálně srovnalo, výsledky šly nahoru. A obrovsky nám pomohl brankář Martin Melichar, v závěrech zápasů nás několikrát doslova zachránil."

Pak ale přišlo období, kdy tým sice sbíral body, ale dával velmi málo gólů. Čím to bylo?

"Po sedmičce od Brna jsme věděli, že musíme zpevnit defenzivu. Zaměřili jsme se víc na organizaci hry, kompaktnost a zodpovědnost. Samozřejmě to znamenalo, že jsme nebyli tak odvážní dopředu. Ale když hrajete co tři dny, jako jsme měli v jednom období, a vyhrajete 1:0 s týmem, jako je Líšeň, tak už strategii neměníte, prostě to odmakáte a jdete dál. Není to ideální, víme, že chceme být ofenzivnější, ale pokaždé je třeba vycházet z toho, co tým v danou chvíli potřebuje. A když nedostáváte góly, můžete bodovat i s minimem."

Čekali jste v tomto směru víc od Jakuba Řezníčka?

"Je to specifický typ útočníka. Je zvyklý hrát v systému, kde má hodně centů, víc míčů do vápna. My jsme po těch problémech museli hru přizpůsobit a nebylo to úplně ideální pro jeho styl. Ale pořád si myslím, že na počet odehraných minut toho udělal dost. Je to zdejší kluk, jsme rádi, že ho máme, a jsem přesvědčený, že až budeme víc na míči a odvážnější směrem dopředu, projeví se to i na jeho statistikách."

Když se podíváme na tabulku, jde podzim hodnotit jinak než pozitivně?

"Za mě ne. Po čtyřech kolech jsme byli bez bodu a v situaci, která nebyla jednoduchá. A právě proto jsou současné body strašně cenné. Pomohlo nám, že se uzdravili důležití hráči, přišli další, tým si sedl a dostával šanci se vyvíjet. Herní projev chceme dál zlepšovat, hlavně směrem dopředu."

Daniel Šmiga, je to největší pozitivum podzimu?

"Za mě jedno z největších. Je to kluk, se kterým mluvím skoro denně. V tréninku dělá věci, které jsou na velmi vysoké úrovni. U něj je to hodně o sebevědomí a o tom, aby dokázal to, co umí, přenést do zápasů. Proti Žižkovu to ukázal, gól, který dal, byl přesně ten, co dává na tréninku. Má všechno na to, aby byl rozdílový hráč. Potřebuje stabilitu, prostor a čas. Má kolem sebe hráče, od kterých toho může hodně odkoukat, zrovna třeba od Řezníčka."

A co zmíněný brankář Martin Melichar?

"Pro mě žádné překvapení. Znám ho dlouho a vím, že je to ligový gólman. Doslova nás držel v řadě zápasů. Jednou mu přeju, aby si ligu zachytal natrvalo, protože na to má."

Plánujete v zimě posily?

"Určitě budeme s vedením sedět a řešit to. Trenér Kohout má jasnou představu, kde bychom mohli být silnější. Nejsme klub, který může hráče kupovat, takže se budeme dívat po volných nebo dostupných možnostech. Ale vidím to tak, že pokud se podaří přivést jednoho, dva hráče, kteří nám zvednou kvalitu, tak do toho půjdeme. Kádr má základ, který funguje, a když to ještě trochu posílíme, můžeme se pokusit potrápit i týmy, které mají jiné ambice."

Jak vy osobně vnímáte roli asistenta trenéra? Máte ambice jít výš?

"Zatím mi to vyhovuje. Je to pro mě nová etapa, protože ještě nedávno jsem hrál. Učím se od Jirky Kohouta, který má zkušenosti z ligy i z mládeže, a musím říct, že díky tomu rostu každý týden. Je to ale náročné, dělám i dorost, což znamená dlouhé dny a málo volného času. Do budoucna bych jednou chtěl být hlavní trenér, ale musím si udělat licence a získat další praxi. Nechci nic uspěchat. Teď jsem spokojený tam, kde jsem."

Ideální zakončení příbramského podzimu. Hlavně jsem rád za progres, hlásí trenér.