Co Spartu proti Craiově čeká?
"V Craiově to pro ně bude složité. Týmu hodně pomáhá domácí prostředí, jelikož hrají na velkém stadionu, kde se jim daří. V lize jsem proti nim nemohl nastoupit, protože jsem měl karty, ale mohl jsem vše aspoň sledovat z tribuny jako divák a vnímat zápas trochu jinýma očima."
Jaké to bylo?
"Spartu čeká velmi dobrý tým, který se v poslední době dost zlepšil. Drží se toho, co praktikovali pod předchozím trenérem, ale je znát, že si stále zvykají na požadavky nového kouče Filipeho Coelha."
Na co si musí Sparta dát pozor?
"I když proti nám branku nevstřelili, jsou na hřišti hodně nebezpeční. Třeba Stefan Baiaram, ale i další hráči jsou skvělí v ofenzivě a umí se prosadit z různých pozic. Očekávám vyrovnaný zápas, ale myslím si, že Sparta by měla mnohem větší šanci, kdyby hrála doma na Letné."
Kde to vy osobně velmi dobře znáte, že?
"Praha je bez přehánení pohádkové město. Škoda, že se nám tehdy nepovedlo uhrát lepší výsledek, byť i třetí místo bylo nakonec lepším umístěním než sezony předtím. Myslím, že Sparta se dá v klidu srovnávat s FCSB či Anderlechtem. Atmosféra na stadionu byla… No co vám budu povídat. Senzační. Rád na to vzpomínám."
Už jste se do města někdy vrátil?
"Rád tam jezdím na dovolenou, protože Praha je opravdu výjimečná. Řekl bych, že je to skutečná metropole."
Kde sledovat Spartu v TV?
Prý jste si také oblíbil zápasy hokejové Sparty. Je to pravda?
"Atmosféra na hokeji v Česku je skvělá. Když mi to program dovolil, tak jsem často navštěvoval utkání Sparty. Mají krásnou arénu a bavilo mě to. Navíc mají i skvělého maskota. Přitom doma jsem na hokej moc nebyl. Nikdy mě nebral, ale v Praze se to dost změnilo. Nejvíce mě bavilo, když se chtěl někdo rvát. To my ve fotbale nemůžeme, ale v hokeji, když se do sebe někdo pustil a rozhodčí je nechali, tak to bylo úžasné sledovat."
A co fotbalová Sparta? Jste stále v obraze, jak se vašemu bývalému klubu daří?
"Vím, že je to dnes zcela jiný klub, než jaký jsem kdysi poznal. S Tomášem Rosickým máme velmi dobrý vztah a nezapomenu mu, jak hodně mi pomohl, když jsem v Praze působil. Občas jsme spolu v kontaktu. Spartu jinak sleduji v pohárech. Rád na klub vzpomínám. I když to nebylo snadné období, snažil jsem se dělat vše pro to, abych zapadl, takže jsem například chodil na lekce češtiny. Ale bylo to ohromně těžké."
Navíc je to už třetí klub, kde vám dělal společnost Nicolae Stanciu. Jste na sebe navázáni?
"Odehrál jsem s ním asi nejvíce zápasů v kariéře (154 – skutečně nejvíce). Byli jsme spolu v FCSB (dříve Steaua Bukurešť), v Anderlechtu a nakonec i ve Spartě. Navíc spolu máme něco odkopáno i v reprezentaci. A koneckonců právě kvůli němu jsem šel hrát do Sparty."
Vážně?
"Přesvědčil mě, že je to dobrý nápad. Trenér Zdeněk Ščasný nás oba velmi dobře znal, měl nás nasledované a hodně o nás stál. Navíc nám dával velkou volnost. Přitom Sparta je obrovský klub a mít takové postavení na hřišti pro nás bylo velké privilegium."
Stanciu posléze tým opustil a dokonce to oklikou přes Saúdskou Arábii vzal k rivalovi do Slavie. Co jste na to říkal?
"Pamatuji si, že když poprvé hrál derby proti Spartě, napsal jsem mu smsku. Stálo v ní, že jsme kamarádi, kteří drží při sobě, ale musím fandit Spartě a ne jemu."
Ten přestup vyvolal v Česku velké vášně. Víte to?
"Pro všechny to bylo nečekaný krok. Vím, že se něco dělo i s fanoušky, kteří byli naštvaní, že zradil jejich klub. Jako by zapomněli, že pro nás cizince je fotbal především práce…"
Ale fotbal přeci jen má nějaká nepsaná pravidla, ne?
"Jenže jim se nelíbilo už to, že šel do Saúdské Arábie. Navíc dodnes možná leckdo neví, že Stanciu do Slavie nechtěl za každou cenu přestoupit."
A co měl v plánu?
"Čekal na nabídku od Sparty, ale ta nepřišla. Co měl tedy dělat? Šel tam, kde mu nabídli dobré podmínky a vážili si ho. Byl ve formě, dával branky a sbíral asistence…. Myslím, že to Sparta trochu podcenila a nedocenila jeho kvalitu, proto ve finále zamířil do Slavie."
Vy jste se vrátil zpátky do Rumunska. Nejdříve do CFR Kluž, nyní hrajete za Universitateu Kluž. To je také poměrně pikantní přestup, ne?
"Pro mě bylo nejtěžší si zase zvyknout na zdejší prostředí. Bylo to obtížné, protože jsem se vrátil ze zahraničí, kde jsou podmínky pro fotbal, tréninky a život na jiné. Jsou de facto bezchybné. Hrajete na dobrých hřištích a před plnými stadiony. V Rumunsku to rozhodně není standardem. A také jsem si musel zvyknout na tlak, který v Kluži byl."
Proto jste opustil CFR?
"Opravdu dobře jsem se cítil až poslední rok. To ale nezměnilo nic na mém rozhodnutí. Snažil jsem se co nejvíce přizpůsobit, ale bylo to těžké. Nyní takřka na sebe necítím žádný tlak, nemusím se srovnávat se zahraničními hráči, kteří v předchozím klubu byli a cítím se lépe."
