V březnu figuroval jen mezi náhradníky, v červnu už je součástí hlavního výběru trenéra Ivana Haška. A jako volný hráč po konci smlouvy v Olomouci míří za dalším posunem – tentokrát nejspíš i za hranice.
Ještě před pár lety však Zorvan hrál za Sokolov ve druhé lize, bydlel na ubytovně a řešil, jak zvládne další měsíc. Patřil k hráčům, kteří dlouho obcházeli spodek ligy – prošel Příbramí, Vítkovicemi, Hradcem nebo Karvinou, ale nikdy se netlačil na výsluní. Mezi lety 2019 a 2022 zažil tři sestupy a dlouho to vypadalo, že zůstane typickým ligovým cestovatelem.
"V devatenácti jsem šel přes celou republiku do Sokolova na ubytovnu, to člověka zocelí, byla to velká škola," vzpomínal v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Do Olomouce přišel už před třemi lety, ale teprve v této sezoně se mu otevřel prostor naplno. Nový trenér Tomáš Janotka na začátku ročníku přeorganizoval kabinu, odstavil některá zkušená jména a Zorvanovi určil jasnou roli – tvořivá desítka s pohybem, která bude zásobovat útočníka Jana Klimenta, což se Hanákům vyplatilo na výbornou.
V základní sestavě vydržel celou sezonu, odehrál 2 754 minut, nastupoval pod hrotem a byl u všech klíčových momentů. Výkonnostní progres podtrhla i čísla. V celé lize se mezi hráči s alespoň 1500 odehranými minutami zařadil na druhé místo v počtu asistencí (10), celkově byl sedmým nejproduktivnějším hráčem soutěže (5+10).

Podle pokročilých dat Opty měl šestý nejvyšší počet očekávaných asistencí (6,69), a navíc byl druhý v té samé metrice ze standardních situací (3,3).
Jeho herní projev vynikal zejména v přesnosti a účelnosti. Zorvan měl 243 přihrávek do pokutového území (5. nejvíce v celé soutěži), šest průnikových pasů a vytvořil 10 tzv. "big chances” – tedy situací, které se statisticky považují za vyložené, což jej řadí na šesté místo.
Mimo produktivitu přidal i důraz – v průměru 4,5 získaných míčů za zápas, nízký počet ztrát. Celkem vystřelil 42krát a pětkrát skóroval – výkon naprosto v souladu s očekáváním (xG 5,46). Nešlo tedy o ustřelená čísla, ale konzistentní efektivitu.

Vrcholem sezony byla jeho role v pohárovém tažení. V semifinále proti Baníku dal dva góly, ve finále proti Spartě opět dva – a Sigma díky němu slavila první trofej po dlouhých letech. Po finále fanoušci skandovali jméno a přicházely stovky zpráv. Po letech v pozadí byl konečně vidět.
Jeho forma neunikla ani reprezentačním trenérům. Zorvan byl už dříve v hledáčku – letos na jaře, kdy Česko hrálo proti Faerským ostrovům a Gibraltaru, ale zůstal mezi náhradníky.
Teď, kdy národní tým čekají výrazně silnější soupeři (Černá Hora a Chorvatsko), je v nominaci poprvé. Reprezentace hledá hráče pro střed pole s výdrží, tahem a jednoduchostí – a právě tyto vlastnosti Zorvan letos předvedl.

Je otázka, kam by s ním trenéři mohli počítat. V Olomouci se většinou s balonem pohybuje v obou meziprostorech, přímo na ose uprostřed jen sporadicky. Nabízí se tedy role křídelního hráče či podhrotové desítky, čili jako možná náhrada za Pavla Šulce či Adama Hložka.
Zajímavé je, že momentálně nemá Zorvan profesionální klub. V Olomouci mu končí smlouva a novou zatím nepodepsal. Zájem o jeho služby má být z Polska, Turecka, Japonska i Blízkého východu. Poprvé v kariéře tak může drobný záložník vybírat podle ambic a ne podle nutnosti.