Střelec v pralese. Ordoš vyhrál finále proti Spartě, teď válí na vsi. Ideální závěr, těší ho

Všude dobře, doma nejlíp. O tom, jak je toto přísloví pravdivé, se nyní přesvědčuje bývalý ligových útočník Michal Ordoš (42). Forvard spjatý především s Olomoucí se na stará kolena vrátil na místo, kde dělal první fotbalové krůčky. O tom, jak si zatím návrat domů užívá, se rozpovídal v rozhovoru pro eFotbal.

Do rodných Troskotovic, hrajících třetí třídu na znojemském okrese, se Ordoš vrátil před právě probíhající sezonou. V soutěži nesoucí poetický název Znojemské pivo 9. liga, ve které vynechal z důvodu poranění klíční kosti úvod soutěže, zatím odehrál čtyři utkání, v nichž zvládl nastřílet obdobný počet gólů.

I přes zdravotní patálie je ale s dosavadním průběhem návratu ke svým fotbalovým kořenům vysoký chlapík spokojený a přiznává, že na něj pravidelně padne při příchodu na hřiště tamního SK jistá dávka nostalgie.

“Samozřejmě to na mě dýchne, už jenom proto, že se na tom hřišti za 30 let vůbec nic nezměnilo,” směje se Ordoš. “V týmu hraju s kamarády a bývalými spolužáky, se kterými jsem na tom trávníku vyrostl. Ideální závěr kariéry,” dodává nejlepší střelec české ligy ze sezony 2009/10.

Dobré pivo a hodně slivovice 

Aktuální působení v Troskotovicích není rozhodně jediná dosavadní Ordošova zkušenost s okresními soutěžemi. Jejich pažity brázdí sympatický čahoun od roku 2020, kdy se po jednom zápase ve Vyškově hrajícím MSFL rozloučil se světem profesionálního fotbalu.

“Po konci ve Vyškově jsem si našel práci v Rakousku. Na nějakou vyšší soutěž už jsem neměl čas, takže jsem hrál chvíli právě za Troskotovice, jež jsou kousek od hranic, ale pak mě přestalo bavit dojíždění, a tak mě k sobě přetáhly Počenice, kde jsem v té době bydlel a zahrál si s nimi okresní přebor Kroměřížska,” vysvětluje Ordoš.

Zvládl si také vyzkoušet v barvách TJ Pilana Zborovice jednu sezonu v 1. A třídě Zlínského kraje. Po ní a dalších dvou letech v Počenicích se pak už definitivně vrátil na rodnou hroudu na Znojemsku, kam se zároveň natrvalo přestěhoval i v rámci soukromého života.

Má čtrnáct mistrovských titulů, teď sparťanská legenda vede tým ze sedmé ligy a drží palce Strakovi

Na tři venkovská působení nedá dopustit. “Všude, kde jsem hrál, byla dobrá parta, čepovalo se dobré pivo, a hlavně bylo většinou dost slivovice. Prostě Morava,” usmívá se při zmínce o nápoji typickém pro tamní končiny, ve kterých strávil většinu svého fotbalového života.

Kromě Olomouce a v předešlém odstavci zmíněných destinací v ní oblékal i dresy dalších moravských celků, konkrétně Slovácka, Znojma a Blanska. Pomyslné Ordošovo hráčské CV pak doplňují štace v Mladé Boleslavi a pražských Bohemians.

Hořkosladké vzpomínky

Řeč se následně stočí k nejvýznamnější části Ordošovy kariéry, tedy k jeho časům stráveným ve službách Sigmy Olomouc, která má pro svou někdejší hvězdu stále speciální význam. “Sigma je moje srdcovka. Tady není co řešit, měl jsem tam své nejlepší roky kariéry, ze kterých mi zůstala spousta přátel,” vzpomíná Ordoš na roky strávené v dresu Hanáků.

Největší událostí během jeho působení na Andrově stadionu byl bezpochyby zisk českého poháru po vítězném finále se Spartou v květnu 2012, díky němuž tým z Olomouce oslavil zároveň první velkou trofej v klubových dějinách.

Paradoxně však na tento úspěch vzpomíná Ordoš s poněkud hořkosladkými pocity. Kvůli zapojení funkcionářů Sigmy do korupční aféry z roku 2009, kdy měli údajně uplácet hráče Střížkova, nebylo vítězům poháru podle rozhodnutí komise UEFA umožněno v následující sezóně startovat v evropských pohárech.

“I s odstupem času mě tohle velmi mrzí. Byl to pro nás strašný šok, něco jsme si vykopali a na tu Evropu jsme měli obrovskou chuť. Bohužel UEFA tehdy tak rozhodla a nedalo se s tím nic dělat,” vrací se k nepříjemným událostem.

Obdiv k Janotkovi

Úsměv na Ordošově tváři se naopak objeví při otázce na jeho kamaráda a současného trenéra Hanáků Tomáše Janotku. "Tom je hodně inteligentní kluk, myslím si, že si za trenérskou kariérou velmi dobře šel a zatím se mu v ní parádně daří. Já mu v tomhle držím palce,” chválí bývalého spoluhráče.

"Pokaždé, když se spolu potkáme, tak si máme co říct, a když ho slyším, jak chápe fotbal, tak věřím, že by to ze Sigmy mohl dotáhnout ještě někam výš,” prorokuje Ordoš, jemuž dělá radost i další dění v milovaném klubu. “Pozitivně se koukám na změnu a příchod nového vedení, to je podle mě velký krok dopředu," dodává.

Rok v lize, pak klub zmizel a dnes je zpět. Na hřišti rostly břízy, vzpomíná šéf Lázní Bohdaneč