Možností definitivně pověsit kopačky na hřebík se Slepička zatím nezaobírá. “Chci ještě hrát, protože vím, jak by mi v tuhle chvíli fotbal chyběl. V současné době se snažím doléčit nějaké své šrámy, a alespoň pravidelně chodit běhat. Ve chvíli, kdy mě některý z mančaftů osloví, chci mu být co nejdříve platný,” konstatuje autor třiceti šesti gólů v nejvyšší české soutěži.
Střeleckým apetitem oplýval trojnásobný šampion Chorvatska i v letošním ročníku, hned devětkrát napnul sítě soupeřů ve středočeské šesté lize. Před zimní přestávkou se však rozhodl u momentálně čtrnáctého týmu soutěže skončit.
“Cítil jsem, že nejsem takovým přínosem, jakým jsem si před sezonou představoval. Na roky v Tochovicích ale budu vzpomínat vždy rád. Měli jsme opravdu výbornou partu. Bohužel, co se skladby kádru týká tvořili ho už spíše chodiví než běhaví borci,” glosuje Slepička s úsměvem.
Aktuálně se tedy věnuje především rodině a práci individuálního kouče. “Vlastním druhou nejvyšší trenérskou licenci, můj čas mi ale řídí převážně moje děti. Vyzvednu je ze školy a školky, odvezu je na trénink, hodím je na zápas. Rodinu stavím v tomto ohledu na první místo ” sděluje příbramský rodák.
Zpět do Ringu? Zatím ne
Po novém roce by se pak rád znovu obul i do své další dobře známé vášně, bojových sportů. “Že bych zase nastoupil k zápasu v kleci či ringu, zatím nehrozí, ale rozhodně plánuji po svátcích do toho více šlápnout do jejich trénování. Už mám ale nějaký svůj věk, ve kterém je člověk přece jen více bolavý než ve třiceti. Takže na sebe budu muset být více opatrný,” poznamenává s mírným povzdechem.
Poslední titul Plzně? Peníze nebyly, ale Bílek a Šádek pomohli, říká Řezník. Na Vrbu se zapomnělo
Na otázku, zda jsou pro něj náročnější fotbalové či boxerské a MMA tréninky, reaguje bez zaváhání. “Nejvíce vás tělo bolí s přehledem, po MMA, kde zapojujete velké množství svalových vláken. Netvrdím, že náročné nejsou občas i tréninky boxu, ale oproti MMA to byla většinou legrace. A co se fotbalu týká, stal se pro mě náročným vinou přicházejícího stáří. Dnes mě už všechno bolí i po něm,” stěžuje si na oko muž pověstný skvělým fyzickým fondem.
Vzpomínky na Csaplára, i Mandžukiče
I díky němu mohl zažít úspěšnou vrcholovou kariéru, její nejzářivější část se odehrála v chorvatském Dinamu Záhřeb, z mistrovských časů mu v paměti utkvěly hlavně vzpomínky na osobu tehdy talentovaného mladíka Maria Mandžukiče.
“Super kluk od mládí neuvěřitelně zažraný do fotbalu. Po technické stránce to od něho sice nebylo nic extra, ale vše doháněl bojovností a charakterem válečníka. Už v jeho devatenácti bylo jasné, že může dokázat velké věci, což v dalších letech jednoznačně potvrdil,” praví Slepička na adresu bývalé hvězdy Juventusu a chorvatské reprezentace.
Pešír skončil v Mostě po necelých třech měsících: Chtěl jsem klub posunout, ale teď to nejde
Pochvalná slova následně pronáší i na adresu pro jeho kariéru důležitou postavu trenéra Josefa Csaplára. “Vím, že se mu v Česku spousta lidí vysmívá, ale já na něho nemohu říci jediné křivé slovo. Jak v Liberci, tak později v Příbrami jsem ho zažil jako vynikajícího psychologa, který si dokázal pokaždé srovnat kabinu. Ve sportu dnes figuruje spousta knihomolů, kteří si přečtou pár knih, udělají licenci a myslí si, že jsou mistři světa. Pan Csaplár za mě, ale takový nikdy nebyl a disponoval i vynikajícím citem pro samotnou hru,” zastává se svérázného chlapíka.
Příbram musí hrát odvážněji
Závěr rozhovoru druhý nejlepší kanonýr ligového ročníku 2007/08 věnoval dvěma jeho srdci nejbližším klubům, pražské Spartě, za kterou si připsal vítězství v Českém poháru, a mateřské Příbrami. Zatímco do dění v letenském celku nechtěl příliš zabrušovat, druholigový klub z rodného města podrobil vcelku rozsáhlé analýze.
“Věc má dva úhly pohledu. Co se týká výsledků, figurují na šesté pozici a jsou jen šest bodů nad dostřel baráže. Jejich hra se mi ale prostě nelíbí. Přál bych si od nich odvážnější hru spolu se snahou začleňovat do kádru více odchovanců. Beru však, že tohle je především věcí trenéra. Rozhodně ale klukům přeji, ať se jim na jaře podaří skončit na barážových příčkách. V následných dvou utkání se pak může stát naprosto cokoliv, třeba i návrat Příbrami do ligy,” zasní se Slepička na konec.
