Bojkot ligy proti Berbrovi? Hrozí jím fandové a šéfové kotlů

[hot]KOMENTÁŘ[/hot] Letní přestávka bude krátká, už 12. července se v Plzni hraje český Superpohár mezi mistrovskou Viktorii Plzeň a pohárovým vítězem Baumitem Jablonec, v pátek 19. července pak odstartuje nový ročník ligy. Jenže možná bez fanoušků, alespoň těchto skalních, vlajkonošů a ultras. Hlavně na protest proti tomu, že se do vedení Fotbalové asociace ČR (FAČR) dostal bývalý kmenový pracovník Státní bezpečnosti Roman Berbr. Paradoxní, a o to sympatičtější je, že myšlenka vychází z Plzně, kde Berbr se svou partnerkou a šéfkou rozhodčích Dagmar Damkovou žije a odkud vede Plzeňský fotbalový svaz a v podstatě i celý fotbal v Čechách (na Moravu zatím jeho chapadla tolik nedosáhla).

Přitom nebýt Berbra, občasného účelového spojence majitele plzeňského fotbalového klubu Tomáše Paclíka, který jeho partnerku Damkovou v září roku 2011 zákulisně posunul do čela komise rozhdočích, kdoví, zda by Viktoria Plzeň byla tak úspěšná. Před časem musel Paclík na jedné tiskové konferenci dokonce čelit provokativní otázce, proč Berbra navenek kritizuje, když by bez jeho pomoci těžko získával první ligový titul. Ostatně ještě v sobotu na valné hromadě FAČR v pražském hotelu Clarion Plzeň tlačila do klíčové funkce místopředsedy za profesionální fotbal a ligové soutěže Berbrova žhavého kandidáta Jaromíra Šeterleho. Marně.

Sympatický postoj plzeňských PFANS

Ale jak už bylo řečeno, o to sympatičtější je nyní postoj plzeňských ultras. Roman Bakala, člen hnutí „PFANS – Plzňáci sobě“ a jeden z fanouškovských vůdců, v deníku Sport čestně prohlásil: „Mně je jedno, co má Berbr s Plzní. Tady je vidět, že nám jde fakt o fotbal. Ne o žádné prospěchářství. Fanoušek, který chodí na zápasy, platí za fotbal a věnuje mu svůj volný čas. A pak tomu vládne člověk, o kterém se mluví v souvislosti s korupcí a který pracoval v StB? Tohle my nechceme podporovat. V krajním případě může nastat i varianta bojkotu.“

Berbr s čerstvou místopředsednickou funkcí ve FAČR vadí Bakalovi tolik, že klidně bude bojkovat i zápasy své Viktorie Plzeň. „V sobotu už jsem třeba nešel u nás v Chrástu na divizi. Možná jsem v tomhle blázen, ale já tam prostě chodit nebudu,“ vyjadřuje svůj zásadový postoj Roman Bakala.

Přidává se k němu i respektovaný vůdce slávistického kotle na Tribuně Sever v Edenu Lukáš Vala, zvaný „Strašák“. „Měli bychom něco udělat, aby vedení fotbalu vidělo, že jen tak nesklapneme podpatky. Bojkot zápasů je jedna z variant, která by přicházela v úvahu. Kdybychom měli pocit, že je to smysluplné, domluvili bychom se. V klidu to ale musíme všechno promyslet,“ prohlásil Vala v deníku Sport.

Právě plzeňský a slávistický kotel se dokázaly loni začátkem listopadu spojit při hromádném protestu proti hujerovským trestům disciplinární komise za pyrotechnická chorea. Při nedělním televizním utkání 4. 11. 2012 Slavia – Plzeň (0:1)

oba kotle před utkáním i celých prvních patnáct minut úplně mlčely. V hledišti bylo ticho jako v kostele. Nebo spíše zlověstné ticho. Byly slyšet všechny pokyny trenérů i hlasy hráčů z trávníku. Jako kdyby se hrálo za zavřenými dveřmi. Hráči sami si stěžovali, že to negativně ovlivňovalo jejich výkon. Jen ve slávistickém kotli byl vyvěšen obří výmluvný transparent: „Takhle to chcete?!“

Až po čtvrthodině se oba kotle do ticha rozjely s o to větším stylem. I proto fanoušci diskutují i o jiných formách protestu. „Nějaká forma protestu by byla vhodná, osobně si spíš myslím, že by to měl být nějaký aktivní protest přímo na stadionu,“ myslí si fanoušek z kotle Sigmy Olomouce přezdívaný „Metla“.

Postupná deberbrizace už nemusí fandům stačit

„Po sobotní valné hromadě by to ale měli fanoušci brát přesně naopak,“ naráží předseda FAČR Miroslav Pelta na skutečnost, že Berbr (i Damková) sice byl zvolen, ale jeho vliv se kvůli poměru sil 5:8 ve vedení českého fotbalu značně snížil. Navíc ho Pelta se svými spolupracovníky chtějí nadále umravňovat.

Pokud by se jim podařilo v nejbližší době kvůli souběhu funkcí sebrat Dagmar Damkové šéfování komisi rozhodčích a pokud by předsedové krajských svazů nesměli být zároveň aktivními sudími (nebo naopak), byl by to další krok ke značné „deberbrizaci“ českého fotbalu. Teď jde o to, zda to veřejnosti, médiím, politkům a sponzorům a hlavně fanouškům nebude již málo. Revoluce už je v běhu, uvidíme, zda ji zastaví prázdniny.

Jak známo, na kritické články v médiích si kmotři (nejen ti fotbaloví) už zvykli, čeho se však bojí, jak čert kříže, jsou bojkoty a demonstrace fanoušků. Fandové si začínají uvědomovat svou sílu. Budou jednotní?
Jak už bylo řečeno, „umravnění a polepšení“ Romana Berbra už dnes, kdy antikmotrovskou výzvu deníku

Sport podepsalo za jediný (a to povodňový) týden přes osmnáct tisíc příznivců fotbalu, nemusí stačit. Jde i o symbol, aktivní příslušník Stb, který se téměř čtvrtstoletí po listopadové revoluci místo pokání a kajícné omluvy chlubí tím, že sedm let pracoval pro komunistickou rozvědku a buduje si ve svém domě v Žerovicích na Plzeňsku (recese nerecese) skansen komunismu s čínskou vlajkou a fotografiemi a plakáty masového vraha Klementa Gottwalda (viz úterní Blesk), ve vrcholné místopředsednické funkci ve FAČR českému fotbalu škodí a vadí. A to trvale.

Pokud chce rozumná většina ve výkonném výboru fotablové asociace „klid“ na práci a diváky v ochozech ligových stadionů, měla by svou převahu v české fotbalové vládě rázně vyjádřit. Jinak je 95 procent fotbalových příznivců, kteří nemají chuť ani čas rozlišovat, kdo je kmotr a kdo ne, hodí – třeba i nespravedlivě - do jednoho pytle.

Pavel Procházka, šéfredaktor magazínu HATTRICK

[img id="39432"]