Plzeň je bez Daridy slabší. Kde jsou ty časy, kdy Češi poráželi Real i Barcelonu

[hot]KOMENTÁŘ[/hot] „Viktoria Plzeň narazila na tvrdou fotbalovou realitu,“ konstatoval trefně v úterý večer ve Štruncových sadech za stavu 0:3 při úvodním zápase základní skupiny Ligy mistrů s Manchesterem City televizní komentátor Prima Cool Jiří Vrba. A jeho jmenovec, trenér Západočechů Pavel Vrba v ten moment jen smutně sklonil hlavu. Pochopil, že kvalita anglického královsky bohatého týmu je někde jinde a přestože se City dosud v Champions League moc nevedlo, Plzeň toho nevyužije. Nejspíš nejen Vrbovi došlo, že, jak ostatně poté potvrdil i František Straka v televizním studiu, úspěchem by bylo, kdyby Plzeňští v souboji s CSKA Moskva vybojovali třetí místo a přežili zimu v Evropské lize. Už kvůli tomu, že současná Plzeň je slabší než ta, která prošla beze ztráty kytičky kvalifikací Ligy mistrů. Že jí citelně chybí do Freiburgu prodaný Darida a v úterý i zraněný obránce Čišovský, jehož Hejda nenahradil. Troufám si tvrdit, že ta Viktoria Plzeň, která postoupila do Champions League v roce 2011, tedy s Jiráčkem a Pilařem ve vrcholné formě, byla rovněž kvalitnějším celkem než současný celek. V českém fotbale, ekonomicky závislém na prodeji nejlepších hráčů do ciziny, to jiné ani být nemůže.

Slavia? Pravou volbou byl Levý! Šance na obrodu ale ulétly se Strakou

Dost mě ale irituje, když v poslední době stále dokola poslouchám přihlouplý anglikanismus, že „si chceme ty zápasy užít“. Naposledy jsem to slyšel od obránce Slovanu Liberec Ondřeje Kušníra před cestou na čtvrteční zápas Evropské ligy ve Freiburgu. Jaké pak „užít“?! To před časem přeložili frajírci od reklamy nesnesitelně vlezlé slovo „enjoy“ a aby byli zajímaví, zaplevelili s ním češtinu, která tuhle odpornou marketingovou zbraň donedávna vůbec nepoužívala. Bohužel s tím zaneřádili i češtinou fotbalovou.

Já být trenér a slyšet svého svěřence, že si jde zápas evropského poháru „užít“, napařím mu řádnou pokutu. Jaképak „užít“? Vyhrát, bodovat, poprat se o co nejlepší výsledek. Užívat si může pak na pláži nebo v posteli. Jen čekám, až si někdo bude chtít užít svou vlastní smrt. Nejspíš i tu fotbalovou. Čeští pohároví zástupci přes nespornou kvalitu svých silných soupeřů si nesmí nic užívat, ale bojovat o každý evropský bodík. Viktoria Plzeň na to má ještě v Lize mistrů pět zápasů, Slovan Liberec všech šest.

Nevelebme domácí prohry rozdílem třídy!

Pamětníka ovšem musí mrzet u srdce, když slyší a čte, jak všechna média a televizní komentátoři básní o tom, jak je krásné, že můžeme být u toho, když hraje omamná znělka Ligy mistrů. A opěvují i pouhou snahu, přestože český mistr dostane doma čtyřku od Barcelony, trojku od Manchesteru City či sedmičku na Arsenalu. Ano, sem tam přijde i nějaký ten bodík, jaký třeba udělala v roce 2011 s AC Milán (2:2) Viktoria Plzeň nebo v roce 2007 s Arsenalem (0:0) pražská Slavia. Ale to se stává až v závěrečných kolech základní skupiny Champions League, kdy velkokluby mají postup do další fáze soutěže již zajištěn a poslední zápasy ve skupině  Ligy mistrů, hlavně na cizích hřištích, berou víceméně jako přípravu, v níž dávají šance náhradníkům. Z tohoto pohledu je škoda, že monacký los Viktorii Plzeň nepřidělil domácí utkání s Manchester City až na závěr, do šestého kola. Pak by nějaký ten bodík v souboji o třetí místo byl reálnější.

Zažít si ještě jednou Nohavicův sen

Jak už ale bylo řečeno, pamětníka takové lekce, jako byla ta úterní v Plzni, přivedou ke vzpomínkám. Jaromír Nohavica sní v jedné ze své písní o tom, jak bych chtěl vidět Baník, jak poráží Barcelonu. To jsem ale u jiných československých týmů viděl už dvakrát – v roce 1969 porazil Barcu ve finále Poháru vítězů pohárů bratislavský Slovan. V roce 1992 na Letné v nultém ročníku Ligy mistrů na Letné zdolala Sparta Barcelonu coby pozdějšího vítěze této soutěže. V roce 1983 stejná Sparta vyřadila z Poháru UEFA díky Tomáši Skuhravému i Real Madrid a pražská Dukla měla na Julisce v PVP na lopatě Manchester United, když pět let předtím vyřadila FC Everton.

Britský tisk chválí inspirativního Agüera. Co píše o Horváthovi?

Že mám jít s tou svou nostalgií někam? Já vím, byla jiná doba. Nejlepší hráči neodcházeli do zahraničí ve dvaceti a bylo tak možné koncepčně několik let budovat kvalitní tým. V každém mužstvu mohl startovat jen omezený počet cizinců a v Poháru mistrů hráli pouze šampioni svých zemí.

Ovšem i tak, stále sním jako Nohavica, že se ještě dožiju toho, jak bude český tým porážet Barcelonu. Nejspíš je to opravdu jen sen.

Ale už kvůli němu si přeju, aby Viktoria Plzeň, byť oslabená a slabší než v roce 2011, stejně jak Slovan Liberec si své pohárové zápasy jenom „neužívaly“, ale bojovaly v nich nadále ze všech sil o úspěch. Aby si užili diváci. Jiné „užívání si“ do fotbalu nepatří!

Pavel Procházka, šéfredaktor magazínu HATTRICK

[img id="42983"]