Straka: Rakouský fotbal jsem neznal

Kontroverzním způsobem udržel v lize Plzeň a pak si znovu nazul boty z toulavého telete. Trenér František Straka loni v létě převzal podceňovaný tým Tirolu Innsbruck – a překvapil celé Rakousko. Outsider z podhůži Alp přezimuje v lize na čtvrtém místě s reálnou šancí bojovat o pohárové umístění.

Jak se vám vůbec ozval Tirol?

"Probíhalo nějaké jednání a najednou přišla nabídka z Innsbrucku. Byli jsme na procházce, když zvoní telefon a Pavel Paska mi říká, že se mi ozvou, že mají zájem. A za hodinu volá manažer Christian Ablinger, který jezdil na Spartu, jestli se můžeme setkat. Ptal jsem se: Zítra? Ne, hned. Tak jsem sedl do auta. Domluvili jsme se, že se sejdeme na pumpě asi padesát kilometrů za Mnichovem. Přijel jsem, řekli jsme si: Hallo Herr Straka, Hallo Her Ablinger. On celou dobu povídal, já jsem řekl čtyři věty."

Nepovídejte...

"Ne, já jsem opravdu jenom poslouchal. Franz, my tě známe, povídá Ablinger. Věděl, s kým mluví. Přednesl mi koncept práce, který mají. Dostal jsem do ruky krásně propracovanou zprávu, dokonce to tady ještě někde mám. Hele, že nekecám. (ukazuje) Ablinger chtěl jenom vědět, jestli řeknu ano, nebo ne. V podstatě vsadil na jednu kartu. Když trenér jedná s manažerem, obvykle to trvá několik dní. Takže jsem odjel domů, říkal jsem si: OK, projevil jsem zájem, ve čtvrtek budeme jednat, v pondělí se setkáme a řekneme si co a jak. A teď mě poslouchejte: Druhý den Ablinger volá, že mám sednout do auta a jet na Pressekonferenz, kde budu představený jako trenér."

[obrazek id="2372" zarovnani="vpravo"]Co jste tam vykládal?

"Samozřejmě jsem neměl čas nějak se na to připravit, rakouský fotbal jsem neznal. Co si budeme povídat, něco jsem viděl na Premiere, ale priorita pro mě vždycky byla Bundesliga. Takže jsem viděl Rapid Vídeň nebo Austrii, ale nehráli proti Wackeru Tirol. Věděl jsem jenom to, že v Innsbrucku hraje Koloušek a Paci, Pacanda. A že mužstvo trénoval Čerčesov, proti kterému jsem ještě nastoupil v Bundeslize. Najednou do toho vpadneš a přijde otázka: Jak znáte Tirol, jeho fotbal? To jsem neřekl čtyři slova, tam to ze mě jelo jak z kulometu. Mluvil jsem jenom super, bomba, nikoho jsem nejmenoval – a byl klid. Pak jsem seděl čtrnáct dní u televize a studoval Tirol."

A jak jste se připravil?

"Pravda je, že byli překvapení, že jsem znal všechny hráče jménem. I jejich Spitzname, přezdívky. A to je to umění, když potřebuješ získat hráče. Nejdůležitější je první moment. Na úvodním tréninku jsem každého oslovil křestním jménem. Ti byli úplně v šoku. Vztahy mezi hráči a trenérem nebyly dobré. Byla tu škola příkazů. Já jsem jiný typ."

V jakém stavu jste našel mužstvo?

"Nechal jsem je hrát a přesně jsem věděl, co s tím musím udělat. To bylo jak živá voda, jako když začne téct ledovec, valí se to... Musíte tomu dát nějaký řád a ty kluky připravit po taktické stránce. Nemám problém ani s mladými kluky ani s hvězdami. Poněvadž já si je umím ukočírovat. To samé bylo ve Spartě, chápeš? Tam jsem vletěl do kabiny a hned jsem viděl, která bije. To musíš mít angeboren, jak se říká, vrozený."

Jak v Innsbrucku reagovali na vaše impulzivní chování při zápasech?

"Samozřejmě, že se mě místní novináři také ptají: Pane Straka, vy jste tak emocionální, my vás tak rádi sledujeme, jak to prožíváte, jak komunikujete s hráči. Takový trenér tady ještě nebyl. Mnozí mě srovnávají s Kranklem, ale nevím proč. Já jsem ho nikdy koučovat neviděl. Vždyť mě znáte z Čech, kluci musejí vědět, že s nimi trenér je."

[obrazek id="2804"]Ještě si na vás v Innsbrucku nezvykli?

"Ne, že by si nezvykli. Ale fascinuje je to. Nechci říct, že by v Rakousku spíš byli trenéři introverti, ale sledují zápas klidněji. Já jsem s hráči hodně v kontaktu."

Používáte i další osvědčené motivační prvky?

"Já už jiný nebudu, patří to ke mně. Motivační jsem se psem, s maminkou, v kuchyni. Neumím dělat nic, co by mě nechytlo. To jsem já. Hannes Eder má nabídku z Rapidu. Všichni kolem toho chodili jako kolem horké kaše. Tak jsem přišel do kabiny, podal jsem každému ruku a řval jsem: Rapid! Rapid! Celá šatna vybouchla, z hráčů to spadlo. Eder byl jako chameleon, měnil barvy. Začal od červené a přes modrou skončil na zelený. Pak říkal: Já jsem tak rád... Já jsem byl v té samé situaci, když jsem šel do Sparty. Rapid má nejvíc fanoušků, zázemí jak bejk. Ederovi jsem řekl: Dostaneme money, OK, nebudu ti bránit."

Čím jste hráče ještě překvapil?

"Normálně jsem nechal udělat uzená žebra, jako kdybys rozpáral kozu... (procítěně) A teď budeme žrát všichni společně! K tomu okurky. A Venca Koloušek, který byl na kontrole v Praze, přivezl plzeň. Dali jsme si jednoho lachtana – lachtan je malý, bavson velký. Jedno pivčo si můžeš dát a jsi v pohodě, nic se nestane."

Celé znění rozhovoru najdete v lednovém vydání magazínu HATTRICK

[ 5.1.2007 - Štěpán Filípek | Foto: MARSfoto ]