15 mega za Vuka je Zlínským málo? Ať si ho nechají, když je mámí Evropa
[hot]OFSAJD PAVLA PROCHÁZKY[/hot] Tak srbský ofenzivní záložník VukadinVukadinovič, toužící po Slavii, českém občanství a Jarolímově reprezentaci, nakonec zůstane ve Zlíně. Zlínští šéfové na čtvrteční dopolední mimořádné tiskové konferenci oznámili, že slávistickou nabídku odmítají.
Přitom ve středu po pražské schůzce vedení obou klubů hráčův zprostředkovatel Pavel Zíka konstatoval: „Ve čtvrtek dopoledne by mělo představenstvo zlínského klubu přestup schválit a hned poté by měl Vuki vyrazit do Prahy.“ Takže nikam nevyrazí, zůstane ve Zlíně. Zlínští to prý slávistům oznámili už ve středu večer. Patnáct milionů korun i s bonusy za starty v Evropě s hostováním exzlínského útočníka Železníka, kterého by v Edenu nadále platili, bylo tedy majiteli klubu Červenkovi, manažerovi Grygerovi a trenéru Páníkovi zřejmě málo.
Pak se nabízí vzpomínka na legendární Horníkovy odposlechy. Když žižkovský boss mluvil se svým oblíbeným pomezním sudím Vodičkou, divil se, že hlavnímu Pučkovi bylo 300 tisíc korun „všimného“ jaksi málo: „Tak já nevím, v jakých relacích to, hoši,teda žijete...“
Přesně takhle by šlo položit otázku Červenkovi a spol.: „Až patnáct mega a Železník, za něhož nedáte ani korunu, je vám málo? Tak si toho Vuka nechte, nikdy za něj od nikoho v Česku víc nedostanete.“
Zlínští ovšem mezitím získali z Dukly v podstatě zadarmo v lize nevyužitého a nedoceněného francouzského útočníka Beauguela, což je asi výborný kup, a na jeho spolupráci s Vukadinem Vukadinovičem chtějí založit svůj jarní boj o pohárovou Evropu.
To je na jednu stranu velmi sympatické řešení, za které je třeba Zlínským zatleskat. Na druhou stranu ovšem musíme houževnatým Moravanům připomenout, že v minulé sezoně na podzim roku 2015 také coby podceňovaný nováček váleli (i když ne tak dobře jako na podzim 2016) a na jaře, kdy jde do tuhého, už ani jednou nevyhráli. A byli rádi, že měli z podzimu nahráno, dnes tolik velebený trenér Bohumil Páník byl před necelým rokem dokonce blízko vyhazovu.
Nechci malovat čerta na zeď, ale obávám se, že letos na jaře může Zlín opětovně poznat, zač je toho v české lize loket. A to nejen na hřišti, ale i v zákulisí. Pokud se bude cpát do společnosti, do níž podle „vyvolených“ nepatří.
A když Zlínští přece jen do kvalifikace Evropské ligy postoupí, co s tím? Utratí v ní miliony za letní cestování někam do „Tramtárie“ a podle boleslavského vzoru s nízkým koeficientem záhy coby nenasazení vypadnou? Aby se jim pak po odmítnutých milionech za Vukadinoviče nakonec ještě nestýskalo.
Třeba se ale mýlím, třeba si pak Vuka všimnou ve vyspělé Evropě a bude prodán ještě výhodněji do zahraničí.Jinak si ale stále myslím, že ze Zlína nová „Plzeň“ nevyroste. Adolf Šádek je v Česku jen jeden. V dobrém i ve zlém.
Slávistům slouží ke cti, že už svou nabídku za Vuka dále nezvyšovali. Srovnání Vukadinoviče se Sýkorou (jehož červenobílí měli koupit za 25 milionů korun), o něž se nedávno pokusil trenér Páník, poněkud drhne. Za prvé: Sýkora je na rozdíl od srbského hráče už reprezentantem, za druhé kromě Slavie o něj projevila zájem i Plzeň a Sparta by ho nejspíš také brala.
Červenobílí si ovšem za tohle turecké handlování ostatních klubů mohou i sami. Když někdo vyhodí za nedostatečně prověřeného Van Kessela pětatřicet až čtyřicet milionů, nemůže se divit, že pak všichni chtějí po bohatých Číňanech podobné částky.
Přitom Slavia už dávno srbského záložníka mohla mít. V sezoně 2014/2015 byl za trenéra Beránka v Edenu na hostování z Jablonce, ovšem tehdejší Řebíčkův sportovní ředitel Karol Kisel „odborně“ usoudil, že tenhle Srb nemá v klubu perspektivu a nabízenou opci odmítl.
O svátcích se zdálo, že naštvaný Vukadin může ve Zlíně pobalkánsku trucovat. Což by vzhledem k jeho plánům – získat české občanství a hrát za místní reprezentační tým – mohla pro něj být smrtící varianta.
Naštěstí nedávno v rozhovoru pro MF Dnes a idnes.cz Vukadinovič prohlásil: „Slavia se pohybuje ve špici, chce hrát o titul, evropské poháry, Ligu mistrů. Je to klub s velkou tradicí a historií, s krásným stadionem a s velkou fanouškovskou základnou. Věřím, že bych se tam posunul výše. Ale kdyby transfer nevyšel, problém by to nebyl. Makal bych dál. Ve Zlíně je před námi druhá část sezony, kterou chceme zvládnout stejně dobře jako první.“
A ve čtvrtek po konečném zlínském verdiktu Vukadin dodal: „Musím to brát tak, jak to je. Bohužel to teď nevyšlo. Je to čerstvé, musím to v sobě všechno vstřebat. Aspoň budu mít konečně klid a vím, kde budu hrát. Je potřeba pracovat tak, aby v létě přišla nová nabídka. To je vše, co vám můžu říct. Už se k tomu nechci vracet.“
Moudrý názor, jen aby rychlonohému fotbalistovi ze Srbska vydržel. Šestadvacetiletý Vukadin Vukadinovič, jehož o dva roky mladší bratr Miljan kope za konkurenční Mladou Boleslav, zatím odehrál v české nejvyšší soutěži za Jablonec, Slavii a Zlín dvaasedmdesát utkání a nastřílel v nich sedm gólů.
V každém případě bude mít ve Zlíně menší konkurenci, než by ho čekala ve Slavii. Musí ovšem hrát za tým, nikoli je za sebe a na sebe, jak se projevoval v posledním podzimním utkání Zlín – Slavia (0:4) v pátek 2. prosince 2016. To pak vždycky dopadne špatně.
Pavel Procházka, šéfredaktor magazínu Hattrick
V jakých relacích to, kluci, žijete?
Pak se nabízí vzpomínka na legendární Horníkovy odposlechy. Když žižkovský boss mluvil se svým oblíbeným pomezním sudím Vodičkou, divil se, že hlavnímu Pučkovi bylo 300 tisíc korun „všimného“ jaksi málo: „Tak já nevím, v jakých relacích to, hoši,teda žijete...“
Přesně takhle by šlo položit otázku Červenkovi a spol.: „Až patnáct mega a Železník, za něhož nedáte ani korunu, je vám málo? Tak si toho Vuka nechte, nikdy za něj od nikoho v Česku víc nedostanete.“
Zlínští ovšem mezitím získali z Dukly v podstatě zadarmo v lize nevyužitého a nedoceněného francouzského útočníka Beauguela, což je asi výborný kup, a na jeho spolupráci s Vukadinem Vukadinovičem chtějí založit svůj jarní boj o pohárovou Evropu.
To je na jednu stranu velmi sympatické řešení, za které je třeba Zlínským zatleskat. Na druhou stranu ovšem musíme houževnatým Moravanům připomenout, že v minulé sezoně na podzim roku 2015 také coby podceňovaný nováček váleli (i když ne tak dobře jako na podzim 2016) a na jaře, kdy jde do tuhého, už ani jednou nevyhráli. A byli rádi, že měli z podzimu nahráno, dnes tolik velebený trenér Bohumil Páník byl před necelým rokem dokonce blízko vyhazovu.
Nepřijde zase ve Zlíně po podzimním mejdanu jarní kocovina?
Nechci malovat čerta na zeď, ale obávám se, že letos na jaře může Zlín opětovně poznat, zač je toho v české lize loket. A to nejen na hřišti, ale i v zákulisí. Pokud se bude cpát do společnosti, do níž podle „vyvolených“ nepatří.
A když Zlínští přece jen do kvalifikace Evropské ligy postoupí, co s tím? Utratí v ní miliony za letní cestování někam do „Tramtárie“ a podle boleslavského vzoru s nízkým koeficientem záhy coby nenasazení vypadnou? Aby se jim pak po odmítnutých milionech za Vukadinoviče nakonec ještě nestýskalo.
Třeba se ale mýlím, třeba si pak Vuka všimnou ve vyspělé Evropě a bude prodán ještě výhodněji do zahraničí.Jinak si ale stále myslím, že ze Zlína nová „Plzeň“ nevyroste. Adolf Šádek je v Česku jen jeden. V dobrém i ve zlém.
Van Kessel a Sýkora vyšponovali ceny
Slávistům slouží ke cti, že už svou nabídku za Vuka dále nezvyšovali. Srovnání Vukadinoviče se Sýkorou (jehož červenobílí měli koupit za 25 milionů korun), o něž se nedávno pokusil trenér Páník, poněkud drhne. Za prvé: Sýkora je na rozdíl od srbského hráče už reprezentantem, za druhé kromě Slavie o něj projevila zájem i Plzeň a Sparta by ho nejspíš také brala.
Červenobílí si ovšem za tohle turecké handlování ostatních klubů mohou i sami. Když někdo vyhodí za nedostatečně prověřeného Van Kessela pětatřicet až čtyřicet milionů, nemůže se divit, že pak všichni chtějí po bohatých Číňanech podobné částky.
Přitom Slavia už dávno srbského záložníka mohla mít. V sezoně 2014/2015 byl za trenéra Beránka v Edenu na hostování z Jablonce, ovšem tehdejší Řebíčkův sportovní ředitel Karol Kisel „odborně“ usoudil, že tenhle Srb nemá v klubu perspektivu a nabízenou opci odmítl.
Dodrží Vukadin své slovo?
O svátcích se zdálo, že naštvaný Vukadin může ve Zlíně pobalkánsku trucovat. Což by vzhledem k jeho plánům – získat české občanství a hrát za místní reprezentační tým – mohla pro něj být smrtící varianta.
Naštěstí nedávno v rozhovoru pro MF Dnes a idnes.cz Vukadinovič prohlásil: „Slavia se pohybuje ve špici, chce hrát o titul, evropské poháry, Ligu mistrů. Je to klub s velkou tradicí a historií, s krásným stadionem a s velkou fanouškovskou základnou. Věřím, že bych se tam posunul výše. Ale kdyby transfer nevyšel, problém by to nebyl. Makal bych dál. Ve Zlíně je před námi druhá část sezony, kterou chceme zvládnout stejně dobře jako první.“
A ve čtvrtek po konečném zlínském verdiktu Vukadin dodal: „Musím to brát tak, jak to je. Bohužel to teď nevyšlo. Je to čerstvé, musím to v sobě všechno vstřebat. Aspoň budu mít konečně klid a vím, kde budu hrát. Je potřeba pracovat tak, aby v létě přišla nová nabídka. To je vše, co vám můžu říct. Už se k tomu nechci vracet.“
Moudrý názor, jen aby rychlonohému fotbalistovi ze Srbska vydržel. Šestadvacetiletý Vukadin Vukadinovič, jehož o dva roky mladší bratr Miljan kope za konkurenční Mladou Boleslav, zatím odehrál v české nejvyšší soutěži za Jablonec, Slavii a Zlín dvaasedmdesát utkání a nastřílel v nich sedm gólů.
V každém případě bude mít ve Zlíně menší konkurenci, než by ho čekala ve Slavii. Musí ovšem hrát za tým, nikoli je za sebe a na sebe, jak se projevoval v posledním podzimním utkání Zlín – Slavia (0:4) v pátek 2. prosince 2016. To pak vždycky dopadne špatně.
Pavel Procházka, šéfredaktor magazínu Hattrick
Komentáře (0)
Zatím nikdo nevložil žádný komentář. Buďte první :)