Odhalení: Tajemný bratr Pere Guardiola aneb PEREstrojka

Už v roce 1770 pronesl bývalý britský ministerský předseda Sir William Pitt ve Sněmovně lordů památnou věru: „Za trůnem je něco většího než sám král.“ Bratři Pep a Pere Guardiolovi jsou si navíc tak podobní, že krále od muže za oponou téměř nelze rozeznat. Jedno je jisté: oba otřásli světem fotbalu. A vlastně už nejen fotbalu.

Katalánsko jede. Sedmimilionový národ vyhlásil nezávislost a svou žlutočerveně pruhovanou vlajku hodlá hrdě bránit proti nadvládě španělského panovníka. Madrid podle očekávání tvrdě zakročil a separatistické rebely včetně viceprezidenta Oriola Junquerase pozavíral za mříže. Vůdce povstání Carles Puigdemont se zachránil útěkem do Belgie. Nyní žije ve Waterloo, pohřebišti mocenských nadějí legendárního vojevůdce Napoleona.

Katalánci však své Waterloo zatím neprožili. Ač jejich samostatnost neuznává nikdo na demokratickém Západě, tak často a nahlas hájícím právo malých národů na sebeurčení (bohužel jen selektivně – viz Kosovo), mají zastání u těch nejvyšších autorit.

Politický spor Davida s Goliášem se promítá do všech sfér života, i do vztahů ve španělské reprezentaci. Barcelonská opora a mistr světa a Evropy Gerard Piqué prohlásil, že pokud pro generalitu z hlavního města představuje nějaký problém, klidně se národního týmu vzdá. Odpovědí mu byl pískot fanoušků a urážky ze všech stran.

Symbolickou vlnu vzdoru zvedá neporazitelná Barca. V letošní sezoně jasně pokořila královský Real Madrid a neochvějně spěje za titulem. A v roli štiky ligy jí zdatně sekunduje maličká Girona, drzý nováček z nedalekého stotisícového městečka.

Rodák z katalánského Santpedoru Pep Guardiola, takto manažer Manchesteru City a s jednadvaceti trofejemi nejlepší kouč poslední dekády, zase nesundá z klopy žlutou stužku na znamení podpory uvězněných krajanů.

Prakticky všechny tyto události hýbající Katalánskem bojem mají jednoho společného jmenovatele. Člověka ve stínu.

Jmenuje se Pere Guardiola a ze své kanceláře v prosklené budově EdificiImagina na ulici Avinguda Diagonal v Barceloně to všechno sleduje. A vlastně tak trochu i řídí. Už nyní patří k deseti nejvlivnějším hráčským agentům na světě. A to jsme stále teprve na začátku.

Poznáš muže svých snů

„Odmalička se u nás doma točilo všechno kolem fotbalu,“ vzpomíná mladší bratr Pepa Guardioly. I on obstojně kopal do míče, ale nedotáhl to tak daleko jako slavný sourozenec. „Hrál jsem asi patnáct let, nastupoval jsem za mládežnický tým Gimnàstic Manresa a v třetiligovém klubu Vic jsem pověsil kopačky na hřebík,“ popisuje svou poměrně krátkou a nepříliš výživnou kariéru. Brzy totiž v sobě objevil vlohy pro byznys a v roce 1997 nasměroval své úsilí do práce pro firmu Nike.

Dvanáct let služby pro amerického giganta v branži sportovního oblečení bylo výbornou školou a zároveň nenahraditelným zdrojem cenných kontaktů. „Vystřídal jsem několik pozic v oddělení sportovního marketingu. Začal jsem u náboru mladých talentů,“ vypráví Pere Guardiola, jenž pod světoznámou fajfku přivedl Cesca Fábregase, Sergia Ramose a dokonce i tehdy čtrnáctiletého Lionela Messiho. Ten sice brzy utekl k Adidasu, ale renomé úspěšného verbíře to jinak nepoznamenalo.

Naopak – brzy mu dali na starosti styky s FC Barcelona a španělskou reprezentací. Nakonec dostal do opatrování dvě brazilské megahvězdy: Ronalda a Ronaldinha.

Odtud byl už jen krůček k tomu, aby se začal o špičkové fotbalisty starat na vlastní pěst. Potřeboval však na rozjezd maličkost: pořádný kapitál. Opět však dovedně využívá konexí nasbíraných za léta strávená pod globální značkou a v roce 2009 se tak spojuje s katalánským magnátem Jaumem Rouresem. Zapálený marxista a politický aktivista velmi výstředních názorů je zajímavý ze všech stran. Vlastní levicové noviny Público, které se před šesti lety dostaly do ztráty devět milionů eur. A tak ze dna na den vyházel téměř celou redakci a začal deník vydávat jen na internetu.

Také produkuje filmy režiséra Woodyho Allena, třeba Vicky Cristina Barcelona, patrně nejlepší pohyblivou reklamu na katalánskou metropoli vůbec.

A abychom nezapomněli – nemá sekretářku.

Co je ale na něm daleko podstatnější, jeho společnost Mediapro obchoduje s televizními právy. Za tříletý kontrakt na španělskou ligu zaplatila 2,1 miliardy dolarů. A od příští sezony ulovila i Champions League a Evropskou ligu.

CELÝ ČLÁNEK O TAJEMNÉM BRATROVI PEPA GUARDIOLY NAJDETE V RUBRICE ODHALENÍ V NOVÉM ČÍSLE MAGAZÍNU HATTRICK, KTERÉ VYŠLO VE ČTVRTEK 8. BŘEZNA 2018.