Bez Berbra jsou kluby bezradné. Může Malík přežít Dezinfekci? Filipika s reportérem Sportu Filípkem

Bez Berbra jsou kluby bezradné. Může Malík přežít Dezinfekci? Filipika s reportérem Sportu Filípkem
ÚTERNÍ RÁNA PAVLA PROCHÁZKY

V sobotním vydání deníku Sport napsal Štěpán Filípek, hlavní reportér jediných sportovních novin v Česku, velmi zajímavou analýzu boje o moc a očistu v českém fotbale po Berbrově zatčení. Jmenuje se „Dočista!?“ S řadou tvrzení jednoho z nejlepších a nejtalentovanějších sportovních novinářů v zemi lze zcela souhlasit, v některých aspektech je ale Filípek limitován faktem, že majitelem Sportu je vlastník pražské Sparty Daniel Křetínský, jehož klub pár dní po odhalení kauzy Berbr vyjádřil podporu současnému předsedovi FAČR Martinu Malíkovi. Ještě předtím totiž šéfredaktor Sportu Lukáš Tomek požadoval okamžitou demisi celého výkonného výboru asociace včetně jeho šéfa. 

V článku s názvem „Berbr ven? To je málo! Všichni přece věděli, jak je fotbal znásilňován“ Tomek v úterý 20. října 2020 mj. píše: Malík byl předseda, a tudíž má tak či tak vrcholnou zodpovědnost za spoušť, kterou nyní policejní vyšetřování odhaluje. Byť svaz fakticky řídil jeho strahovský soused. Co z toho plyne? Vinni jsou všichni, jak podotkl i předseda. A jediné správné řešení je proto odstoupení celého vedení FAČR v nejbližší možné době. Výkonný výbor to měl jasně deklarovat a časově si omezit mandát do předčasných voleb vypsaných maximálně do tří měsíců.“

Ovšem hned den poté, ve středu 21. října 2021 ve velké anketě Sportu pražská Sparta Malíka podpoří následujícími větami: „Martin Malík je řádně zvolený předseda FAČR. Dostal důvěru od delegátů valné hromady a celého fotbalového prostředí. Zároveň dle všech informací není součástí aktuálního vyšetřování Policie ČR. Proto by z našeho pohledu bylo správné, aby dál zůstal v čele FAČR. Měl by mít šanci prokázat, že je dostatečně silný, aby český fotbal provedl nelehkým obdobím. Je velmi správné, že ve fotbale probíhá očista. Martin Malík by se z pozice řádně zvoleného předsedy měl významně podílet na tom, aby tato očista nadále pokračovala.“

Pro kolegy ze Sportu poněkud svazující situace. 

Polemika o Malíkových šancích

V sobotu 9. ledna 2021 ve Sportu Štěpán Filípek píše: Dezinfekci český fotbal potřebuje. Ta, o níž je řeč, či podobná kauza asi jediné nyní mohou roztrhat Malíkovy plány na znovuzvolení, které se mají za hotovou věc, ač je ještě neoznámil. A to v tandemu s Karlem Poborským. Také on je příkladem, jak zavádějící může být černobílý pohled: v jednu chvíli byl pomalu tváří Prokešových „vzbouřenců“ – aby na rozdíl od nich na Strahově zůstal a hleděl si své práce u mládežnických akademií. Rovněž Poborský tu stojí před známým rizikem: že se může stát štítem, kterým se ohání někdo jiný.

Malíkovy šance tedy nejsou malé, zvlášť když si jeho setrvání vyhodnotí jako výhodné i profesionální kluby s majiteli, již disponují velkými možnostmi. Plusové body mu přináší schopnost jednat se sponzory či rozvíjení vztahů s šéfem Národní sportovní agentury Milanem Hniličkou, jenž klade důraz na heslo transparentnost. Tomu odpovídají Malíkovy kroky se zapojením auditů, nastavením kontrolních mechanismů i dohledem UEFA. Zní to dobře – jen stejně vždy záleží na lidech, kteří budou mít v rukách moc. A s ní se dají dělat věci…“

K tomu bych dodal, že v normální společnosti by Malíkovy šance po odhalení strahovské kauzy Dezinfekce, v níž je pod přemrštěnými fakturami za vyčištění šaten, které byly v některých případech větší než fotbalová hřiště, spolu s Berbrem podepsán, měly být nulové, nikoli „nemalé“.

A i Sparta si mohla všimnout, že tato nová prosincová kauza se stala předmětem policejního vyšetřování, protože zaujala i pražskou vrchní státní zástupkyni Lenku Bradáčovou. A to není vše, máme tu i další strahovskou kauzu Kompenzace a z morálního hlediska zcela nepřípustný Malíkův podpis pod vyloučením předsedy třetiligových Živanic Petra Špačka za to, že tento funkcionář s předstihem kritizoval praktiky, jež se pak staly předmětem Berbrovy kauzy. 

A Malíkem proklamované audity, nastavování kontrolních mechanismů atd.? Stačí si přečíst poslední články kolegy Luďka Mádla na Seznamu Zprávy. Jen pěkné mediální řeči, skutek zatím utek.

Předseda FAČR nebyl žádný disident, navíc se mýlil

Martin Malík se ovšem dnes vydává téměř za disidenta, když připomíná svůj překvapivý výrok v rozhovoru pro Deník N v létě 2019. Toto vyjádření předsedy FAČR, jež bylo reakcí na kritiku některých postižených a zaříznutých klubů po nechutně cinklé ligové baráži (její neregulérnost ostatně potvrdil i policejní spis kauzy Berbr), cituje Štěpán Filípek ve svém sobotním článku:
„Pokud připustím, že rozhodčí může ovlivnit zápas, musí existovat nabídka od konkrétních rozhodčích, ale zároveň i poptávka od konkrétních klubů. Kluby v podstatě bez výjimky zaměstnávají osoby, které mají přesně tohle v popisu práce.“

Jistě. I policejní odposlechy z posledních kauz potvrdily, že Sparta na tuto práci patrně měla sportovního ředitele Josefa Krulu (mimochodem bývalého rozhodčího a Berbrova někdejšího kolegu), Slavia bývalého sportovního ředitele Jana Nezmara, který nyní zmizel v polské lize, Viktoria Plzeň přímo generálního ředitele Adolfa Šádka a tak bychom mohli pokračovat. 

Malík se však spletl ve dvou věcech. 

Za prvé: výjimky zde byly, v poslední době minimálně ve čtveřici klubů Teplice, Bohemians, Opava a Dukla, které by si to mohly v jakémsi Fair Play Final Four rozdat o titul čistého mistra Česka.

Za druhé: ty osoby neměly v popisu práce styk s rozhodčími, ale styk s Malíkovým místopředsedou a kolegou z vedlejší strahovské kanceláře Romanem Berbrem. Jak lze snadno vyvodit, byl to Berbr, který vše ohledně sudích zařizoval (viz odposlechy z kauz Královec, Ardeleanu apod.). 

Štěpánu Filípkovi slouží ke cti, že Malíka i trefně kritizuje: „Potíž je v tom, že to (u Malíka) působí dost falešně silácky a hlavně: Malík nikdy takhle nemluvil o tom základním, o celém systému a jeho architektu Berbrovi. Nikdy se nezastal těch, kdo byli z vůle ‚Taťky‘ a jeho vykutálených fotbalových ‚příbuzných‘ poškozeni. K Chovancově komisi rozhodčích se stavěl stylem: nevidím zlo, neslyším zlo. Malík se tváří, že o Berbrových čachrech tak nějak nevěděl. Nebo zmiňuje nedostatek důkazů. Dá se to brát tak, že stěží může přiznat opak, protože by tím obžaloval sám sebe. Anebo že moc dobře ví, co za kostlivce může vypadnout ze strahovských skříní. Jako případ předražené dezinfekce hráčských šaten. Raději se vystaví posměchu, že by neznalostí dokázal svou nekompetentnost snad ještě víc. A chrání Berbrovu partnerku Dagmar Damkovou tvrzením, že vzhledem k častému pobytu v zahraniční nemusela znát (celou) pravdu. Hraje dál na všechny strany.“

Přesně tak, ale tahle Malíkova hra na všechny strany je velice průhledná, i jeho někdejší zastánci z řad jiných vlivných sportovních organizací vám v soukromém rozhovoru řeknou, že to předseda FAČR „hraje blbě“.

Klubům „Systém Berbr“ vyhovoval

Štěpán Filípek píše i o tom, že internacionál Vladimír Šmicer, nejvýraznější tvář opoziční Fotbalové evoluce (Fevoluce), bojující spolu s podporou dalších inciativ (Říhův Čistý fotbal, Grégrova Výzva 2021) za očistu českého fotbalu, zjišťuje, jak složité je to se získáváním podpory ze strany, kde by se předpokládala.

„Kdo jiný by mu ji měl dát než profesionální kluby? A přece ji nemá – kvůli tomu, že říká: I ony mají na marastu velký podíl. Berbr musel jednat také s jejich manažery. Kdo ví, co je ještě v policejních spisech…,“ uvádí mj. Filípek v sobotním Sportu.

Pravda je taková, že nejen Sparta, ale i jiné kluby (třeba i Slavia, i když ta méně výrazně a jen do voleb) vyjádřily koncem října v anketě Sportu Malíkovi podporu. Jak říká jeden bývalý zkušený klubový funkcionář, jádro věci je v tom, že jim „Systém Berbr“ víceméně vyhovoval. Když potřebovaly (a nebyly na tom úplně ekonomicky špatně), zašly za „Náčelníkem“. A on už to nějak zařídil. Všechny v jednom utkání uspokojit nešlo, přednost měli „silnější psi“, zvláště ti z Berbrova regionu. Ovšem ve finále byli tak nějak spokojení všichni, kromě těch, kteří si odmítli (z jakýchkoli důvodů) koupit sezonní jízdenku.

Jak se mi ve slabé chvilce upřímnosti přiznal jeden velmi protřelý a téměř nezničitelný klubový boss: „Jedu ve vlaku, jsem rád, že v něm jsem, že jsem aspoň stihl naskočit do posledního vagonu, a vím, že musím dodržovat pravidla, jaká stanovil strojvůdce.“

A teď jsou profikluby kluby bezradné. Za prvé nevědí, jestli na ně během policejního vyšetřování ještě něco nevyleze, za druhé netuší, jak to bude fungovat, když to „Náčelník“ už nebude řídit. Některé dokonce aby teď nejspíš přehodnotily cíle, když místo o titul hrají jen o střed tabulky.

Je třeba se obávat Berbrova návratu z vazby?

Štěpán Filípek píše ještě o jednom aspektu, totiž o Berbrově návratu z vazby (mělo by k němu dojít o víkendu). „Na to jedni čekají s obavami, druzí disciplinovaně s očekáváním instrukcí. V jaké bude formě?“ píše Filípek.

Toho bych se možná až tak nebál. Třeba se budeme divit, že z vazby vyjde pouze starý, zlomený muž. Jak říkají ti, co RB dobře znali, prý to nikdy nebyl žádný hrdina. I do služeb StB se měl podle některých jeho známých dát jen proto, aby se vyhnul dvouleté vojně, které se údajně bál. A pár dní v české vazební cele dovede udělat své i s většími a mladšími fešáky, než je stárnoucí šestašedesátiletý senior. Navíc i ty peníze nalezené v jeho sejfu a označené slovy „moje“, „dcera“ a „Nicol“ (milenka ze STESu, obchodní firmy FAČR) mohou chlapovi zničit rodinu a vztahy s manželkou. Zvlášť když žádný z těch balíčků nebyl označen jménem „Dáša“…

Fotbaloví fandové i novináři se zajímají hlavně o Berbrovy rošády kolem rozhodčích a fotbalových výsledků. Ale z hlediska policie tu mohou být i závažnější věci. Už zmíněný „tunel“ v kauze Dezinfekce, fingovaný seminář mládežnického fotbalu za téměř milion korun ze státních dotací, stáj automobilů drahých značek, prapodivný byznys na Seychelách, na který mimochodem už v květnu roku 2019 upozornil magazín HATTRICK. Média a fotbalové novináře ani vedení FAČR to tenkrát moc nezajímalo, naštěstí kriminalisty z Ústí nad Labem ano.  

Štěpán Filípek píše, že ve fotbalových volbách do značné míry půjde o hledání nejmenšího zla. O míru tolerance a zvážení kladů a záporů těch, kteří byli s dosavadním neblahým stavem spjati a tak či onak se umazali. 

Nevím. Ano, někteří zástupci Fevoluce, jako třeba Rudolf Řepka či Ondřej Lípa i další, jistý čas působili na Strahově i s Berbrem. Na rozdíl od Karla Poborského, jimiž se teď chtějí Malík a spol. průhledně zaštiťovat, však přece jen dokázali strahovský kopec opustit.  

Ano, je pravda, jak uvádí Filípek, že se čeká na to, jak se rozhodne Řepkův předchůdce v úloze generálního sekretáře asociace Petr Fousek, k němuž se pojí přízvisko „fotbalový diplomat“. Podle Štěpána Filípka to prý vystihuje jeho přednosti a limity zároveň.

Nevím, jaké limity má Štěpán na mysli. 

„Už minule to Fousek zkoušel, leč neúspěšně, stal se tehdy symbolem odporu nepodloženého silou. Takovou nejistotu, další prohru či třeba roli nátlakového nástroje Moravy k výměnnému obchodu bude chtít těžko riskovat. Zařídí se podle toho, co napoví valné hromady v krajích a okresech,“ uvedl Štěpán Filípek.

Anonymy a „levárny“ z dílny starých struktur

To je ale přece logický postoj. Už v téhle době jsme mohli vědět, zda okresy skutečně touží po změně, ovšem první lednové volební valné hromady OFS musely být kvůli epidemické situaci odloženy.  

Zatím se zdálo, že ano, i když staré probebrovské struktury se neštítily a neštítí nejrůznějších „leváren“. Na některých zástupcích opozičních skupin, jako je Fevoluce, už leží kontroly z finančních a živnostenských úřadů, její aktivisté musejí odrážet útoky, pomluvy a všeobecné udávání. Další služebníci starých struktur vymýšlejí fiktivní adresy typu rodice@... a obviňuji opoziční kandidáty ze všeho možného, posílají anonymy. 

Možná i tohle by stálo za pozornost policistů, tedy těch mladších a čestných. Navzdory tomu, že až nečekaně velký počet jejich starších kolegů působilo a stále dosud aktivně působí mezi Berbrovými přežívajícími strukturami. 

Nového „Taťku“ mohou chtít profikluby - a ty by měly být zticha

„Fotbalový Listopad ještě může dopadnout všelijak. Nezbývá doufat, že vůbec bude. Jedno by ale ti, kteří mohou výrazně promluvit do děje ve prospěch změn, měli mít na paměti: Jestli Berbr padl, nestvořte si dalšího,“ varuje na závěr své sobotní analýzy v deníku Sport Štěpán Filípek.

Jak už o tom byla řeč, nějakého nového Berbra by si možná přály stvořit hlavně (některé) profesionální kluby. Protože bez něj neumějí pracovat a jsou nyní ve velké nejistotě. Od těch opoziční inciativy podporu čekat nemohou. Bylo by ale dobře, aby se tedy kluby se svým máslem na hlavě držely alespoň zpátky, do ničeho nezasahovaly a modlily se, aby na ně zase nespadl „nějakej ten suchej hajzl“. Nebo, aby pak nové vedení udělilo všem nějakou havlovskou „polistopadovou“ amnestii.

Naštěstí v současném volebnímu systému FAČR nemají profikluby až tak velký počet hlasů a moc. Ta tkví v okresech a v krajích. A tam touha po změně je. 

Ostatně začátkem října 2021 může v Česku po parlamentních volbách nastat změna i v politických kruzích. A pozor, koncem roku 2020 při projednávání státního rozpočtu navrhoval třeba Pirát a stále aktivní fotbalista Mikuláš Ferjenčík v poslanecké sněmovně, aby se škrtly stamilionové státní dotace mířící do FAČR. Tedy pokud budou v jeho čele stát funkcionáři typu Romana Berbra, kteří je stejně nakonec „nějak rozkradou“.

Pokud si zvolíte Berbra II, od státu neuvidíte ani halíř

A to je věc, na kterou slyší lidé od fotbalu všude, v okresech, krajích, na Strahově i v klubech od okresní přebor až po první ligu. Je to jednoduché: „Pokud si ve fotbale zase zvolíte nějakého nového Berbra, bývalé ‚Náčelníkovy‘ nohsledy, pomahače a následovníky, máte smůlu, od státu už neuvidíte ani halíř.“ 

I na tom bych ten fotbalový Listopad v regionech postavil.  

Královec, Ardeleanu, Rejžek, Proske ad. Seznam rozhodčích, kteří by měli z profifotbalu zmizet

Česká liga - STATISTIKY

Rozsáhlé klubové a hráčské statistiky spolu s podrobnými tabulkami naleznete zde.