Revoluce (či Fevoluce) mezi kluby? Slavia se Spartou se odvrátily od Malíka. Jakého kandidáta na předsedu FAČR podpoří?

Revoluce (či Fevoluce) mezi kluby? Slavia se Spartou se odvrátily od Malíka. Jakého kandidáta na předsedu FAČR podpoří?
ČTVRTEČNÍ OFSAJD PAVLA PROCHÁZKY

Zatímco v lize se po středečních ligových dohrávkách (Zlín - Slavia 2:6) rozdíly mezi pražskými „S“ v tabulce zvětšují (červenobílí už mají zase o devět bodů víc), ve fotbalové politice se velkokluby až nápadně sbližují. Slávisté se sparťany totiž až nečekaně ostře ve společném prohlášení zkritizovali předsedu FAČR Martina Malíka za to, že se jménem českého fotbalu svévolně zastal šéfa Národní sportovní agentury (NSA) Milana Hniličky. Ten se, jak známo, o víkendu zúčastnil nepovoleného papalášského mejdanu v teplickém hotelu.

Přitom ještě v říjnu po Berbrově zatčení se Sparta i Slavia Malíka zastávaly. Že by změna trendu, že by nějaká fotbalová revoluce (či dokonce Fevoluce?) po více než čtvrtroce konečně pohltila i největší české profikluby? A proč? 

Situace bude nejspíš složitější a vztahově propletenější.

Po Berbrově zatčení měl Malík podporu obou „S“

Martin Malík je řádně zvolený předseda FAČR. Dostal důvěru od delegátů valné hromady a celého fotbalového prostředí. Zároveň dle všech informací není součástí aktuálního vyšetřování Policie ČR. Proto by z našeho pohledu bylo správné, aby dál zůstal v čele FAČR. Měl by mít šanci prokázat, že je dostatečně silný, aby český fotbal provedl nelehkým obdobím. Je velmi správné, že ve fotbale probíhá očista. Martin Malík by se z pozice řádně zvoleného předsedy měl významně podílet na tom, aby tato očista nadále pokračovala,“ uvedla Sparta jasně ve svém prohlášení 21. října 2020 v anketě deníku Sport, patřícímu sparťanskému majiteli Danielu Křetínskému.

Slavia byla sice o něco zdrženlivější, ovšem alespoň do volební valné hromady FAČR Marina Malíka ve funkci rovněž chtěla podržet: „Jsme silně znepokojeni kauzou kolem dnes už bývalého místopředsedy FAČR Romana Berbra, která výrazně poškozuje fotbal v očích celé veřejnosti. Věříme, že Policie ČR případ pečlivě vyšetří podle principu ´padni komu padni´. Český fotbal nyní musí zahájit cestu k tomu, aby v něj fanoušci a sponzoři znovu získali důvěru. Budoucnost vyžaduje komplexní řešení, které budeme chtít hledat ve spolupráci s ostatními majiteli klubů z Ligové fotbalové asociace. Nepreferujeme další prohlubování krize a nechceme chaos, fotbalové soutěže musí pokračovat, předseda Malík by měl fotbal dovést do valné hromady.“

V lednu 2021 už se od předsedy FAČR distancují

Ovšem nyní v úterý vydaly Sparta se Slavií úplně jiné společné prohlášení. Mimo jiné se v něm uvádí: „SK Slavia Praha a AC Sparta Praha se distancují od účasti předsedy FAČR na ‚Společném prohlášení představitelů českého sportovního prostředí k situaci kolem předsedy NSA Milana Hniličky‘ a odmítají, že by toto stanovisko vyjadřovalo názor fotbalového hnutí na celou kauzu. Oba kluby považují za nevhodné tímto aktivním způsobem zlehčovat jednání Milana Hniličky v situaci, kdy významná část členů FAČR stejně jako ostatních sportovních svazů nemůže z důvodu dodržování hygienických a protiepidemických opatření provozovat sportovní činnost vůbec, profesionální sport pak s významnými omezeními, za vysokých dodatečných nákladů a bez přítomnosti fanoušků.  Rozhodnutí o politické odpovědnosti v podobné situaci je věcí příslušného politika a jeho nadřízených.“

Je to podruhé v krátké době, co pražská „S“ vydala společné prohlášení. V polovině ledna se totiž spojila v reakci na kontroverzní a odborně zcela zpackaný sportovní výzkum prezentovaný právě NSA. Ten porovnával popularitu sportovních odvětví a fotbal se v žebříčku „pasivní a aktivní popularity“ umístil až na osmé, resp. sedmnácté příčce.

I vzhledem k tomu, že k tomuto výzkumu měla Hniličkova NSA částečně přihlížet při rozdělování státních dotací, fotbalisté ho chtěli anulovat a udělat výzkum jiný, zpracovaný renomovanými agenturami, jak ostatně doporučovali i četní experti.

Hnilička to asi ustojí, ovšem co „vedlejší produkt“ střelby Malík?

Patrně tedy v případě kritiky Malíkových postojů a činů jde představitelům Sparty a Slavie hlavně o útok na Hniličku. Ostatně úterní palcový titulek Křetínského Sportu včetně komentáře šéfredaktora listu Lukáše Tomka zněl jasně a nanejvýš přísně: „Milane Hniličko, odstupte!“ S podtitulem: „Šéf NSA svou účastí na párty zdiskreditoval český sport, rezignace je jediným řešením.“ 

Jenže premiér Andrej Babiš, který nejprve požadoval Hniličkovo odstoupení ze všech funkcí, během dne otočil s tím, že mu postačí jen poslanecká rezignace šéfa NSA, když tedy většina sportovních svazů stojí za ním.

Je tedy možné, že Martin Malík se stal jen vedlejším produktem střelby pražských „S“ na Milana Hniličku.  Ovšem zatímco Hnilička to patrně ustojí, Malík by to později ustát nemusel. 

Politická nelogičnost. A plán B?

Politickou logiku v tom nehledejte. 

Daniel Křetínský, který nosil šperky nynější manželce expremiéra za ODS Nečase, a člen ČSSD a bývalý ministr obrany za tuto stranu Jaroslav Tvrdík bojují proti poslanci za ANO Milanu Hniličkovi. Zatímco jimi kritizovaný předseda FAČR Martin Malík před říjnovými senátními volbami (čtrnáct dní před Berbrovým zatčením!) velmi nevhodně a nejspíš i v rozporu se stanovami FAČR veřejně vyjadřoval podporu velkému berbrovcovi a předsedovi Olomouckého krajského fotbalového svazu Stanislavu Kalábovi, jenž kandidoval za Okamurovu SPD. Kaláb přitom mj. kandidoval proti moravskému šéfovi komise arbitrů a současnému členovi nové celostátní komise rozhodčích FAČR Janu Zahradníčkovi, jehož do voleb vyslalo ANO. Nakonec nevyhrál ani jeden z nich, ale vyznejte se v tom.

Je ovšem i možné, že šéfové pražských „S“ po čtvrt roce podpory pochopili, že Martin Malík je v čele fotbalu v současné době již neudržitelný.

A strahovský plán B s mediálně a veřejně přijatelnější tváří internacionála Karla Poborského s Malíkem v pozadí coby loutkovodičem? 

Tak v tomto případě by to s dalším společným prohlášením Sparty a Slavie asi nešlo. Jaroslav Tvrdík sice ještě ve fotbale nebyl, ale osoba Karla Poborského je pro slávistickou veřejnost již delší čas nepřijatelná. Ostatně vulgární pokřiky na jeho adresu jsou v Edenu slyšet dodnes, pokud tam tedy smějí diváci. Fanoušci červenobílých mu totiž nemohou zapomenout, že po svém návratu z ciziny do Česka nezamířil do Slavie, díky níž pronikl do národního týmu a do Evropy, ale do Sparty. A hlavně, že se pak z Letné o svůj klub poněkud nevybíravě otřel.

Vzpomínka na osudný puč v září 2011 

Pokud je řeč o společném postupu Sparty a Slavie, vzpomeňme znovu i na osudné září roku 2011. Tenkrát využil majitel Viktorie Plzeň Tomáš Paclík momentální situace ve výkonném výboru FAČR a spolu s dalším ligovým zástupcem, tehdy českobudějovickým šéfem, Karlem Poborským prosadil odvolání Macelovy komise rozhodčích s tím, že do jejího čela byla zvolena Berbrova partnerka Dagmar Damková. Tímto pučem se ligová soutěž prakticky dostala pod vedení Romana Berbra, jehož moc se v profesionálním i v celém českém fotbale rázem velice posílila. 

Ligové shromáždění fotbalových klubů první a druhé ligy okamžitě na svém mimořádném jednání odsoudilo, jak jejich zástupci ve výkonném výboru Karel Poborský s Tomášem Paclíkem reprezentovali profesionální kluby při odvolání komise rozhodčích v čele s Luďkem Macelou.  Daniel Křetínský, který se na veřejnosti jinak objevuje sporadicky, uspořádal s tehdejším majitelem Slavie Alešem Řebíčkem velkou tiskovou konferenci. Citoval na ní tehdy ze stanov FAČR a tvrdil, že byly obejitím klubů vážně porušeny a hnal celou věc k soudu. Žalobu pak s Řebíčkem stáhli až poté, co byl 17. listopadu 2011 v Nymburce zvolen předsedou FAČR Paclíkův protikandidát Miroslav Pelta. Ovšem ani on nedokázal Berbra udržet na uzdě, naopak se do vazební cely (kvůli kauze kolem státních dotací) dostal o tři a půl roku dříve než Berbr.

Berbrova moc nad českým fotbalem tak trvala až do pátku 16. října roku 2020, kdy byl „Náčelník“ zatčen.

Pražská „S“ by si proto měla dávat velký pozor, koho v čele českého fotbalu podporují. A pokud by snad v tom měly hrát nějakou zásadní roli údajné Křetínského zájmy o strahovské pozemky, to by přece nemuselo záležet jen na současném vedení FAČR. 

Proč je „řešen“ jen Rejžek a ne Královec, Ardeleanu a člen vedení FAČR Blaschke? A jak etická je Paulyho komise?