Angličan v bundeslize? Dříve vtip, v současnosti maturita pro talenty Albionu...

Angličan v bundeslize? Dříve vtip, v současnosti maturita pro talenty Albionu...

Angličan v bundeslize. Co by ještě před pár lety znělo na tribunách v obou zemích jako povedený vtip, se stává standardem. Zhrzení angličtí talenti si ve vyhlášených akademiích balí kufry a vyráží na zkušenou do dospělého německého fotbalu. V Premier League totiž děti nechtějí… ale udělat z dětí dospělé také ne.

Mason Greenwood z Manchesteru United, Liam Delap ze sousedního City, Fábio Silva s Ki-Janou Hoeverem z Wolverhamptonu, Elliot Anderson z Newcastlu a Antwoine Hackford z Sheffieldu. To jsou jediní hráči mladší devatenácti let, kteří v této sezoně zasáhli alespoň do jednoho utkání Premier League. Z TOP5 evropských soutěží je to suverénně nejmíň.

Ve francouzské Ligue 1 je takových borců devětadvacet, v německé bundeslize třiadvacet, v italské Serii A devatenáct a ve španělské La Lize třináct. (V nizozemské Eredivisie, která je v tomto směru už leta dávána za příklad, třicet).

Proto příliš nepřekvapí, že mladí angličtí talenti už nevěří, že cesta do zaslíbené Premier League vede přes akademie klubů z Premier League. Zní to trochu paradoxně, ale skutečně platí, že pod svícnem je v tomto ohledu největší tma. Vždyť i Marcus Rashford – jeden z nejlepších útočníků současnosti – se do prvního týmu Manchesteru dostal v osmnácti letech (a třech měsících) víceméně náhodou, když k zápasu Evropské ligy v dánském Midtjyllandu byl zdravotně způsobilý jen jeden zdravý útočník (Anthony Martial), a ten se navíc zranil už při rozcvičce. Mladičký Rashford se tehdy dvakrát trefil (a na jeden gól přihrál) a v áčku už zůstal. Ale takových příběhů je jako šafránu.

NEMÁŠ ZKUŠENOSTI, NEHRAJEŠ

Deník The Independent s přispěním zkušených skautů identifikoval hlavní důvod, proč tomu tak je. Většinu evropských klubů při nabízení mladých hráčů zajímá zejména jedna věc, a to, „jestli je ten kluk lepší než ti, které máme v akademii.“ Jenže kluby z nejvyšší anglické soutěže prý posledních pár let kladou poněkud odlišnou otázku, a sice, „jestli je ten kluk připravený na dospělý fotbal.“ A kladnou odpověď je samozřejmě nutné podložit jednoznačným důkazem – kde „ten kluk“ ten dospělý fotbal hrál a jak se mu tam vedlo. V souladu s touhle mentalitou jsou i některá vyjádření anglických trenérů v pozápasových rozhovorech, jako třeba když někdejší kouč Evertonu Sam Allardyce odpovídal na to, proč, když se jeho útočníkům evidentně nedařilo, nedal šanci tehdy dvacetiletému Lookmanovi. „Mám tady Yannicka Bolasieho, který stál třicet milionů liber, a Thea Walcotta za dvacet milionů liber. Oba mají mnohem víc zkušeností než Lookman, který by na hřišti stejně nic moc neudělal, protože celý tým hrál hovno.“ Peníze a zkušenosti… to je oč v Premier League běží.

„Nestačíme se divit, jakou mládežnickou kvalitou anglické kluby disponují a nikdy ji nevyužijí, protože jsou příliš fixovaní na věk. Nás věk vůbec nezajímá, hledíme jen na kvalitu,“ řekl deníku Independent sportovní ředitel jednoho klubu z francouzské Ligue 1 – nejmladší soutěže z evropské TOP5 (s věkovým průměrem 25,5 roku). Ale Angličané (27,1 roku) chtějí hrát na jistotu.

Není to úplně nelogické. V sázce je příliš. Zatímco ve Francii, Německu, Španělsku nebo Itálii jsou karty víceméně rozdané dávno před prvním zápasem a o titul zde hrají v podstatě dva, výjimečně tři kluby, ve vyrovnané Premier League může každá chyba z nezkušenosti vyjít kluby hodně draho. Příkladem toho budiž letošní trápení Liverpoolu, který musel neokopané mladíky nasadit spíše z nouze než z koncepce, a během měsíce se mu obhajoba titulu vzdálila na hony daleko.

Nicméně, pokud jsou tedy hlavním kritériem pro vstup do Premier League zkušenosti z dospělého fotbalu, měly by mládežnické akademie – byť sebezvučnějších klubů – být tím posledním místem, kde by ambiciózní dvacetiletí fotbalisté chtěli být, protože v juniorské soutěži dospělácké zkušenosti logicky nenasbíráte. A právě to už se děje…

Zatímco v sezoně 2016/2017 po německých trávnících neběhal jediný Angličan, o rok později už jich bylo i s Jadonem Sanchem šest. Mezi nimi třeba Ryan Kent z akademie Liverpoolu (dnes hrající pod Stevenem Gerrardem za Rangers), zázračný talent Reece Oxford z West Hamu nebo Ademola Lookman z Evertonu, jenž se obloukem přes Lipsko dostal (zatím jen na hostování) do Fulhamu. O rok později zakusili bundesligový koktejl také talenti londýnského Arsenalu Reiss Nelson (Hoffenheim) a Emile Smith Rowe (Lipsko), které následovali Keanan Bennetts (Borussia Mönchengladbach) z Tottenhamu, Jonjoe Kenny (Schalke) z Evertonu nebo Jamal Musiala z Chelsea. Ti všichni doufají, že se z bundesligy vrátí silnější a že za ně právě anglické kluby, kterým kdysi nebyli dost dobří, zaplatí pořádný balík.

Tak. A proč právě bundesliga? Jaké německé kluby už používají specialisty na mladé anglické talenty, čím německé prostředí překvapilo Ryana Kenta nebo jak tento model změní Brexit… To všechno se dočtete v novém čísle časopisu HATTRICK, které je právě teď na stáncích.

Mladí Angličané v bundeslize

Jadon Sancho, 20 let, Borussia Dortmund

V akademii Manchesteru City neviděl perspektivu, tak se v sedmnácti letech rozhodl odejít do bundesligy, kde ve 125 zápasech zvládl 42 gólů a 57 asistencí, dosáhl cenovky sto milionů eur a nebýt pandemie, nejspíš už by válel za konkurenční Manchester United. Právě on vyšlapal dalším anglickým mladíkům cestu.

Jude Bellingham, 17 let, Borussia Dortmund

Odchovanec Birminghamu City hrál od čtrnácti za osmnáctileté, v patnácti vyčníval v U23, od šestnácti nastupoval za áčko a o rok později se stal nejdražším sedmnáctiletým fotbalistou v historii, když za 30 milionů eur přestoupil do Dortmundu. Enormní zájem měli i United, ale ti by jej „šoupli“ do juniorky. 

Jamal Musiala, 17 let, Bayern Mnichov

Rodák ze Stuttgartu, ale odchovanec Chelsea, v jejíž akademii „se učil“ od sedmi do šestnácti let, vyměnil osmnáctku „blues“ (za kterou poprvé nastoupil už v patnácti) za béčko Bayernu, kde viděl větší perspektivu a v téhle sezoně už válí v bundeslize. Patnáct zápasů, tři góly (první jako nejmladší hráč Bayernu v historii), čtyřiadvacetinásobný růst tržní ceny a zájem (koho jiného než) Manchesteru United mluví za vše. 

Ryan Sessegnon, 20 let, Hoffenheim

Už v sedmnácti zářil v Championship v dresu Fulhamu, když za sezonu nasázel patnáct gólů, na dalších šest přihrál a měl lví podíl na návratu do Premier League. Po sezoně v nejvyšším patře anglického fotbalu přestoupil za 27 milionů eur do Tottenhamu a už si nekopl. Zápasové vytížení by měl získat na ročním hostování v Hoffenheimu, který mladým dlouhodobě věří.

Demarai Gray, 24 let, Bayer Leverkusen

Tohle je trochu jiný případ. Od osmnácti válel v Championship a hned po první sezoně po něm sáhl Leicester, v jehož dresu zasáhl do úctyhodných 169 zápasů a získal i onen slavný titul. V aktuální sezoně už se ale přes nové posily neprosadil do základní sestavy a odešel za Patrikem Schickem a spol. do Leverkusenu. První gól si připsal už po deseti minutách.

Clinton Mola, 19 let, Stuttgart

Další odchovanec londýnské Chelsea a pravidelný mládežnický reprezentant, který ztratil víru ve vyhlášené anglické akademie a poté, co se téměř v devatenácti letech stále nepodíval ani na lavičku prvního týmu, zamířil do Německa. Neodcházel ve zlém, ale už prostě chtěl hrát. Ve Stuttgartu dostal šanci okamžitě a nebýt dlouhodobého zranění, už mohl být o stupínek výš. 

Reece Oxford, 22 let, Augsburg

Ani jeden z největších anglických talentů své doby a nejmladší hráč v historii West Hamu, za který poprvé nastoupil už v šestnácti letech, nedostal v Premier League příliš šancí. Po hostovačkách v Readingu a Borussii Mönchengladbach přestoupil do Augsburgu, kde se zatím nepříliš úspěšně pokouší o restart kariéry. Ale pořád má čas… a hlavně prostor.

Bundesliga - STATISTIKY

Rozsáhlé klubové a hráčské statistiky spolu s podrobnými tabulkami naleznete zde.