Proč by sparťan a šéf LFA Svoboda tlačil berbrovce? A souvisí to se spekulacemi o letenské „fúzi“ s Plzní?

Euro poněkud zastínilo los nové ligové soutěže 2021/2022 (začne dva týdny po ME, čtvrtý červencový víkend, tedy 23. až 25. 7.). Je  dobře, že fantasmagorie s 18 kluby byla včas zapomenuta, hraje se opět se 16 týmy, s nadstavbou, jen s tím, že v prostřední skupině se kvůli menšímu počtu českých účastníků v evropských pohárech bude bojovat pouze o finanční bonus a o nasazení až do 3. kola Českého poháru. Bylo potvrzeno, že šéfem sledované komise rozhodčích bude Radek Příhoda a jeho místopředsedou se podle všeho stane další bývalý sudí Libor Kovařík. Tedy muž, který před šesti lety v interview pro deník Sport odstartoval vzpouru hrstky sudích s morálními hodnotami proti samozvanému vládci ustrašených a až odporně loajálních arbitrů v područí Romana Berbra. 

Kovařík a spol. museli chodit k soudům, kde v Berbrův prospěch svědčil tehdejší předseda FAČR, dnes už „jen“ jablonecký boss a šéf Libereckého fotbalového svazu Miroslav Pelta. Muž, jenž se svou manželkou Simonou mj. podniká ve firmě Vulkan-Medical s Dušanem Svobodou, místopředsedou Sparty a šéfem Ligové fotbalové asociace (LFA). Otázku, zda je střetem zájmů, že předseda předního českého klubu podniká s místopředsedou jiného, tedy konkurenčního, tuzemského oddílu, ponechme nyní stranou.

Co odhalily Notičky?

Pokud jde o zmíněnou komisi rozhodčích, Radek Příhoda si její další členy vybere sám, s jednou výjimkou. A to je místo, jež  v komisi podle smluvních dohod mezi vedením FAČR a LFA drží zástupce Ligové fotbalové asociace.

„V té souvislosti padlo několik jmen. Obzvlášť nehorázný byl nápad Dušana Svobody instalovat do Příhodovy komise Pavla Královce, sudího, který na jaře nepískal, protože se dosud nevyjasnily okolnosti jeho telefonátu s Romanem Berbrem, ve kterém se hovořilo o finále MOL Cupu 2019/2020, o návštěvě sparťanského činovníka Kruly na Strahově a ‚suchým hajzlu‘. Připomeňme, že Královec ve finále MOL Cupu výrazně poškodil Liberec, když nepochopitelně nevyloučil sparťana Martina Frýdka. A dodejme také, že Dušan Svoboda, který nyní Královce navrhoval, působí vedle řídící funkce v LFA také v roli místopředsedy představenstva Sparty,“ připomněl koncem minulého týdne ve své rubrice Notičky na Seznamu Zprávy šéfkomentátor tohoto serveru Luděk Mádl.

„Ve vedení LFA naštěstí nesedí Dušan Svoboda sám, takže neprošel ani Královec, ani další jeho nápad s Janem Jílkem. Varianta s Jiřím Moláčkem, navrhovaná plzeňským Adolfem Šádkem, byla odložena na neurčito, možná na zimu. A do komise rozhodčích tak opět usedne Tomáš Bárta, výkonný ředitel LFA, což je varianta neutrální, která nevadí nikomu.  Je veřejným tajemstvím, že současný majitel Viktorie Plzeň Adolf Šádek, který klub koupil teprve v polovině letošního března, má v plánu svoji budoucnost spojit spíše se Zbrojovkou Brno. Do moravské metropole ho táhne především vztah s dcerou Václava Bartoňka, současného majitele Zbrojovky. A právě proto hledá pro Viktorii bohatého a vhodného ‚ženicha‘,“ dodává Mádl.

Proč na Letné prosazují „struktury“, které Spartu připravily o tituly?

Proč se sparťanský zástupce pokoušel do sledované komise rozhodčích prosadit ty nejprovařenější „berbrovce“? Tohle logicky vzbuzuje další spekulace.

Když to nevyšlo s Karlem Poborským, vehementně podporovaným na předsedu FAČR nejkonzervativnějšími starými strukturami, zkusíme to alespoň se sudími? 

To opravdu žijí na Letné v tak utěsněné bublině a nevědí, že tihle lidé jsou ve veřejnosti zcela nepřijatelní a že je i nové vedení FAČR musí nutně odmítnout? 

Proč se raději nezbaví svého manažera Kruly, který podle policejních odposlechů devótně žadonil u Berbra? Proč stále preferují Královce, jenž kvůli tomu musel v pohárovém finále s Libercem stavět „suchej hajzl“? Proč chtěli Jílka, největšího berbrovce v jižních Čechách, jehož „Náčelník“ spolu s Libou veřejně pasoval na svého zástupce? A potvrzují se tedy naše informace, kdy jsme ještě před valnou hromadou FAČR psali o tom, že by Jílek měl mít za své nasbírané hlasy pro Karla Poborského slíbeno místo v nové komise rozhodčích?

Jsou to ale paradoxy, v září to bude deset let, kdy sparťanský šéf Daniel Křetínský přinesl svému bývalému letenskému podřízenému, v té době již předsedovi FAČR, Miroslavu Peltovi na Strahov svou pověstnou kabelu. Ta mířila hlavně proti údajným praktikám Viktorie Plzeň. Dnes můžeme jen spekulovat o tom, o kolik titulů v letech 2011 až 2016 připravili Spartu právě „berbrovci“. 

Propojí se Sparta s Viktorií Plzeň?

Situace se ale možná rychle mění. Jak uvedla CNN Prima News a jak píšeme i na jiném místě v efotbalu,  Daniel Křetínský, podnikatel a majitel letenského klubu podle všeho chce mít vliv na chod obou klubů z nejužší špičky české ligy, tedy na Spartu i Viktorii Plzeň.

Podle informací CNN Prima NEWS je dohoda na spadnutí a řeší se už i první hráčské transfery. Z Viktorky do Sparty by měl přestoupit třeba obránce Jakub Brabec, který už v pražském týmu v minulosti působil, nebo tvořivý záložník Aleš Čermák.

„Pravdou je, že k městu piva má Křetínský v posledních letech blíže než kdykoliv předtím. Před třemi lety došlo k fúzi Plzeňské teplárenské právě s jeho holdingem EPH. Tudíž by další propojení dávalo smysl. Zda by ve Viktorii působil jako tichý společník, nebo ji ovládal přes svůj holding, není zcela jasné,“ napsala CNN Prima News..

„Tato zpráva kolem mě neprošla. Je to spíše otázka na pana Křetínského a jeho holding EPH,“ uvedl k tomu mluvčí AC Sparta Praha Ondřej Kasík. Sdílnější nebyl ani mluvčí EPH, která patří Křetínskému, Daniel Častvaj. „Nebudeme to komentovat,“ prohlásil. 

A v podobném duchu reagovala také Viktoria Plzeň. „Tyto informace, které se objevují, se nezakládají na pravdě, proto je nebudeme komentovat,“ reagoval stroze mluvčí klubu Václav Hanzlík.

„Jednoznačně ubezpečuji, že jsme nikdy o takovou transakci zájem neměli a mít nebudeme,“ prohlásil později pro iDNES.cz Daniel Častvaj.

Server iDNES.cz připomíná, že plzeňský vzmach mezi českou elitu pomáhala kolem roku 2008 nastartovat právě Sparta, která tam posílala nepotřebné hráče. Horváth, Kolář, Petržela, Limberský či Rezek se později stali strůjci historického titulu v roce 2011 a následných dalších úspěchů, což byly postupy do Ligy mistrů a další mistrovské triumfy. Když tenkrát Plzeň nedokázala za přestupy částky splácet, Křetínský chtěl dluh vyměnit právě za majetkový vstup do klubu. S příchodem nového vlastníka Tomáše Paclíka to však Viktoria odmítla a závazky Spartě zaplatila.

Regule nepovolují vlastnictví dvou klubů

Pražský deník pak konstatuje, že pode regulí by spojení Spart /Plzeň nebylo možné, což ostatně zjistil i Šádek při svém flirtu se Zbrojovkou. UEFA nepřipouští start dvou klubů s jedním vlastníkem ve stejné soutěži a podobný střet zájmu vylučuje i tuzemský licenční řád. 

V něm je doslova uvedeno: „Na členy statutárního nebo dozorčího orgánu nebo prokuristu žadatele nebo držitelem majetkové účasti /držitele licence se vztahuje zákaz konkurence, tzn. nesmí být členem statutárního nebo dozorčího orgánu nebo prokuristou nebo držitelem majetkové účasti jiného žadatele / držitele licence.“  

V překladu: jedna osoba může vlastnit pouze jeden (profesionální) klub. To samé platí pro jeho řízení. 

Za tohle byl ostatně na začátku 21. století Károlyiho disciplinární komisi finančně potrestán Miroslav Pelta, když tehdy souběžně zastával funkce ve Spartě i v FK Jablonec.

„Pokud by toto někdo porušil, vystavil by se riziku, že klub nedostane licenci a nebude moci hrát první nebo druhou ligu,“ řekl Pražskému deníku Bohuslav Pavlík, který jako šéf licenční komise FAČR s kolegy dohlíží na dodržování stanovených norem.

To je všechno hezké, ale jak známo (nejen) ve fotbale, zvláště v tom českém, se dá leccos obejít. Třeba utajenou a složitou vlastnickou strukturou. 

Kdo oficiálně a většinově vlastní Spartu?

Je to přesně dva roky, kdy  Deník N zjistil, že vlastnická struktura fotbalové Sparty byla v roce 2019 zcela odlišná od tehdy veřejně známých informací. Z dokumentů zahraničních společností, ke kterým se redakce dostala, se přede dvěma lety podařilo zjistit, že společnost AC Sparta Praha fotbal, která klub vlastní, měla být ovládána skupinou osmi firem – pět z nich mělo sídlo na Kypru, jedna v daňovém ráji na Seychelách. Proč? Existovala různá, hlavně  ekonomická, vysvětlení. 

Ovšem i to sportovní – právě kvůli oficiálnímu zákazu vlastnit v Česku, ale i v evropských soutěžích UEFA, dva (či více) kluby. Ostatně i kvůli tomu musela pražská Slavia začátkem 21. století formálně opustit svého britského vlastníka, firmu ENIC, jíž patřil i Tottenham Hotspur. 

K rozmělnění vlastnictví mezi kyperské společnosti došlo ve fotbalové Spartě podle dostupných dokumentů v roce 2018. „Jde o očividnou strukturu k zakrytí identifikace skutečného vlastníka,“ komentoval tehdy věc pro Deník N analytik Transparency International Milan Eibl.

„Má to všechny varovné znaky – rozvětvená struktura, potenciální bílí koně, destinace s vysokým indexem FSI (FinancialSecrecy Index – mezinárodní srovnání míry utajení informací o společnostech v různých destinacích - pozn. red.),“ dodal v roce 2019  Eibl.

Jak tehdy připomněla Eliška Hradilková Bártová (autorka celé série článků Deníku N o kompletním byznysu Daniela Křetínského, jenž je dlouhodobě označován za hlavního majitele fotbalové Sparty), historicky nejúspěšnější český fotbalový klub byl v první polovině roku 2019 vlastněn přes společnost J&T Credit Investment (ta se 2. srpna 2019 přejmenovala na ACS 1893 Holding, a.s. - pozn. aut.). Ta držela 99,9ti procentní podíl. Tuto firmu z deseti procent vlastnil Křetínský a z devadesáti procent kyperská společnost ACSP Holding Limited.

Měla přijít série transakcí

„Ano, tato struktura je aktuálně platná,“ potvrdil v roce 2019 pro Deník N mluvčí Křetínského skupiny Daniel Častvaj. „Nicméně v procesu je série transakcí, která vyústí v nové akcionářské uspořádání, v němž Daniel Křetínský bude vlastnit až 55 procent AC Sparta Praha a zbytek zůstane v držení J&T struktur,“ zopakoval Častvaj Deníku N informaci, kterou poprvé oznámil již v dubnu 2019 slovenským Hospodárským novinám.

Eliška Hradilková Bártová konstatovala, že v době zrodu její analýzy ovšem k avizovanému převodu stále nedošlo, vlastnictví klubu bylo tedy stále rozvrstveno mezi kyperské společnosti, a nebylo tak jasné, komu patřil.

Podle dostupných údajů Deníku N z roku 2019 stál za kyperskou firmou ACSP Holding Limited, která držela majoritní podíl ve Spartě, tyto kyperské společnosti: Neevas Investment (40,25 %), Entris Equity Limited (25,22 %), Mustand Investment Ltd. (17,05 %), Rigoberto Investments (16,49 %) a slovenské občanské sdružení J&T Sport Team, o.z. (0,99 %). 

U většiny firem se podle Deníku N dalo  ke konkrétním jménům dostat – nebyl však mezi nimi ani Křetínský, ani J&T. Vlastníkem kyperských firem Entris Equity a Neevas byla rodina Plevků ze Slovenska. Další kyperskou společnost Mustand si vlastnicky dělili opět Slováci Zuzana André, Mário Selecký a Katarína Tkáčiková. Oba posledně jmenovaní působili jako projektoví manažeři ve finanční skupině J&T.

Tajili se skuteční vlastníci?

Deník N zdůrazňoval, že se k vlastnické struktuře v roce 2019 nechtěla vyjádřit ani jedna z klíčových postav kolem Sparty. „Není tak zřejmé, zda klub vlastní zmínění lidé, či jen zastupují zájmy J&T, nebo zda zastupují zájmy někoho jiného, kdo si nepřeje být vidět,“ psala tehdy Eliška Hradilková Bártová.

Podle zjištění Deníku N byl před dvanácti  lety, v roce 2009, jediným majitelem akcií kyperské firmy Křetínský, posléze však vlastnictví převzalo již zmíněné slovenské občanské sdružení J&T Sport Team, které jej drželo až do roku 2018. Tehdy se akcie roztříštily podle výše uvedeného schématu mezi síť kyperských společností.

Experti spekulovali, proč se tak v roce 2018  stalo? Kvůli snaze skrývat původního majitele? Kvůli tomu, že jisté lidé drželi podíly ve Spartě pro někoho, kdo chtěl zůstat v utajení?

Uběhly dva roky a nikde nebylo oficiálně oznámeno, zda se opravdu uskutečnila série transakcí, avizovaná koncem první poloviny roku 2019 Danielem Častvajem. Tedy transakcí jež měly vyústit v nové akcionářské uspořádání, v němž měl Daniel Křetínský vlastnit až 55 procent AC Sparta Praha a zbytek měl zůstat v držení J&T struktur.

Pokud by skutečně mělo dojít k nějakému propojení letenského klubu s plzeňským oddílem, což si Křetínský přál už v roce 2010, mohlo by se to dít rovněž v nějakém „utajeném“ či skrytém režimu, který by formální licenční kritéria FAČR i UEFA navenek splňoval. 

Šmarda se po šesti asistentských misích přesunuje do role hlavního trenéra. Kdo z ČFL si ho vybral?