O Machovi z Táborska se říká, že až začne proměňovat šance, dveře, za které budou brát prvoligoví skauti, se nezastaví...

Táborsko remizovalo v rámci jarního vstupu do F:NL s lépe postaveným Vyškovem, ale moravský tým klidně mohl odjet z jihu Čech s prázdnou. Těsně před koncem totiž zahodil "dvousetprocenní" šanci domácí útočník Jan Mach, který se ale jinak prezentoval poctivým a dynamickým výkonem. Na střelecké štěstí si tak bude muset počkat dvaadvacetiletý mladík s 589 odehranými minutami minimálně do dalšího druholigového kola...

Prý jste byl po utkání ze zahozené brankové příležitosti hodně smutný. Berete si to hodně k srdci?


"Ano, byl jsem smutný. Remízu beru jako malou prohru a moje neproměněná tutovka můj pocit umocnila. Celý tým makal na 100 procent a výhru jsme si zasloužili, takže jsem nás prostě obral o 2 body."

Říká se o vás, že až začnete proměňovat šance, dveře, za které budou brát prvoligoví skauti, se nezastaví. V čem tkví podle vás um, dovednost či kouzlo šance častěji dávat?


"Myslím si, že mi stačí proměnit jednu a už to půjde. Útočníkovi se vždy uleví a tlak opadne… Pak se hraje mnohem lépe a góly padají. Teď se musím soustředit na každou příležitost a doufám, že gól přijde hned v následujícím zápase."


Lze to zlomit na tréninku, přidávat si?


"Ano, trénink tomu samozřejmě pomáhá, ale zápas je vždy něco úplně jiného. Občas s kondičním trenérem zůstáváme po tréninku na krátkou střelbu. Teď ji budeme praktikovat častěji."

Předpokládám, že vás trenér Roman Nádvorník podržel a možná vám řekl, že vaše střelecké úspěchy přijdou...

"Ano, více lidí včetně trenéra mě podrželo. Je třeba to prostě hodit za hlavu a jít dál."

Zmíněný kouč o vás hovoří jako přírodním talentu, který neprošel žádnou mládežnickou akademií velkého klubu. Je to podle vás v něčem výhoda, v čem zase naopak nevýhoda?


"Je pravda, že jsem hrál vlastně celý život v Hořovicích, žádným větším klubem jsem neprošel. Jako mojí velkou výhodu beru to, že jsem začal už v patnácti letech trénovat a hrát v seniorské kategorii. Určitě mi to fyzicky pomohlo a jsem zvyklý na tvrdý a náročný fotbal. Bohužel jsem ale neměl tak dobré tréninkové podmínky a v tréninkovém procesu jsem strávil méně času než kluci, co projdou akademií, což může být znát na nějaké taktice i technice. Celkově to ale spíš beru pozitivně.“

Nastupujete na pozici tzv. desítky těsně pod hrotem. Je to vaše parketa, cítíte se tam dobře? 


"Ano, cítím se tam dobře. Rád hraju buď na desítce, nebo devítce, kde jsem se při zápase také objevil."

V Teplicích chyboval ten, co sestavoval kádr, míní Pulpit. Není Vydra na lavičce přílišný luxus? A může ještě z Matouška vyrůst hvězda?