Pekelný podzim! Chceš klidnou práci, jdi rozvážet mléko, slyšel od šéfa trenér Holeňák

Podzim, jaký nikdy nezažil. Trenér Miroslav Holeňák během první poloviny FORTUNA: NÁRODNÍ LIGY jen nechápavě kroutil hlavou. Jeho Varnsdorf držel se soupeři krok, jenže na první výhru čekal až do třináctého kola. „Být v jiném klubu, tak už bych trenérem nebyl,“ neskrývá během povídání pro efotbal.cz kouč, který v roli hráče válel za Slovan Liberec, pražskou Slavii či třeba rakouský Mattersburg. Varnsdorf přezimuje čtrnáctý, o bod před pásmem sestupu.

V minulé sezoně si Holeňák s týmem užívali v klidném středu tabulky. „Pěkně jsme si pluli soutěží, svítilo sluníčko. To teď jsme byli většinu podzimu v pořádné bouři,“ nachází přirovnání trefné k situaci jeho týmu Holeňák.

Když přijde řeč na to, jaký přívlastek by dal podzimu v podání Varnsdorfu, ihned naskočí slova jako šílený, extrémní. Sérii dvanácti duelů bez výhry a k tomu vyřazení z poháru s divizním Kladnem však hodnotí jinak. „Do extrémních výrazů bych nesahal, řekl bych, že první polovina sezony byla zvláštní,“ volí diplomatická slova.

Kolaps Zbrojovky rozzuřil kanonýra Řezníčka: Strašný výkon, tragický

Za hráče na trávníku to sice odehrát nemůže, ale stejně bere částečně vinu na sebe. Brutální zásah do týmu, který vyměnil jedenáct hráčů, z toho devět ze základu, se ukázal jako zásadní. Nezkušení borci sice drželi se soupeři krok, ale ve výsledku chyběly body. „Říkal jsem si, že to půjde, ale těch změn bylo moc,“ přiznává.

A tak v tvrdé realitě jeho tým ztrácel vyrovnané zápasy, prohrával o gól. A když vyválčil remízu, tak měl podle průběhu duely Varnsdorf spíš vyhrát. „Pořád jsem slyšel, že to herně nebylo špatné. Ale jsme v profesionálním fotbale, kde jsou důležité body. Kdybychom byli v žácích, tak se můžeme plácat po ramenou, jak hrajeme hezky,“ konstatuje.

foto: FK Varnsdorf

Jak série bez výhry narůstala, rostla frustrace trenéra. Vnitřně byl připravený i na to, že může dostat padáka. „Kdybych ho dostal třeba po čtvrtém kole, tak by mě to bolelo. Když bylo zápasů bez výhry devět, a to číslo ještě rostlo, tak už jsem byl vnitřně připravený, že to může přijít. Nemohl bych se divit,“ praví realisticky.

Jenže trenéry střídali konkurenti ve druhé lize, kouče měnily i kluby v první lize. Jen Varnsdorf držel. „Šéf klubu pan Gabriel mě podržel. Viděl, že herně nepropadáme, tak mi říkal, ať jsem v klidu,“ vypráví Holeňák. S prezidentem klubu mluví o fotbale každý den, větší hodnocení mají většinou jednou do týdne. Na jednom sezení se i Holeňák opatrně ptal, zda by nebylo na místě sáhnout k trenérské změně. „Přišla na to řeč, ptal jsem se, jestli není čas na změnu,“ přiznává Holeňák. Šéf klubu prý jen mávl rukou a odvětil, ať trenér nic podobného neřeší.

S hlavní postavou varnsdorfského klubu zažil i vtipné momenty. Když si před ním trenér jednou postěžoval, jaké jsou to na lavičce nervy, odpověď šéfa Varnsdorfu byla všeříkající. „Jestli chceš klidnou práci, jdi rozvážet mléko,“ vzpomíná Holeňák. Při dotazu, zda by při podobné sérii byl ještě trenérem Slovanu Liberec, kde dlouhá léta působil, se rodák ze Zlína rozesměje. „Tam odtud jsem právě v tomhle směru vycvičený,“ culí se kouč. Je nejspíš jasné, že by měl nejspíš dávno sbaleno…

Otočit zápas je náš největší problém, nezvládáme to psychicky. Od Škody jsem čekal mnohem víc, přiznal Rada


V konci podzimu Varnsdorf zabral a v tabulce po sérii tří výher a jedné remízy poskočil nad sestuupové příčky. „Malinko jsme ten podzim napravili,“ oddechne si. Ale jen na chvilku, dobře ví, že až v lednu začne příprava, musí tým připravit na jarní záchranářský nervák. Už teď bylo nervy drásajících duelů více než dost. Třeba když s Chrudimí tým inkasoval gól ve chvíli, kdy měl asistent sudího praporek nad hlavou. „Jenže hlavní hru nepřerušil a my dostali gól,“ kroutí hlavou Holeňák.

Zdůrazní, že není zvyklý si stěžovat na muže s píšťalkou. „Tady se nám pak rozhodčí přišel omluvit. Nebylo to úmyslné, bohužel to přišlo v době naší největší krize, kdy jsme to potřebovali zlomit,“ tvrdí. Mrzí ho i řada dalších výsledků, ale podzim je minulostí, a tak už na situaci nic nezmění.

foto: FK Varnsdorf

Když mu prý bylo nejhůře, bolavou fotbalovou duši si léčil s rodinou. „Je to fráze, ale bylo to tak,“ hlásí Holeňák. A další oporou mu bylo trio kamarádů ze Zlína, „Mám kamarády mentory ve Zlíně. S Romanem Tkáčem, Karlem Zámečníkem a Přemyslem Šolcem jsme to všechno rozebrali. A pochopitelně mě vždycky podržel i šéf Varnsdorfu Gabriel,“ konstatuje.

Až do 3. prosince ještě bude s týmem trénovat, pak přijde měsíční pauza a pak bude před Varnsdorfem záchranářská výzva. Jasno má Holeňák o jediné věci, řez v kádru, jako byl v létě, už teď nedovolí. „Věřím klukům, které v týmu mám. Jestli budou změny, tak kosmetické,“ slibuje.