West zachraňuje čest akademie Slovácka. Viděl jsem něco, co jsem ještě nezažil, kroutí hlavou. Pomáhá se starat o Afričany

Roman West trénoval Opavu i Třinec. Zajeté adresy ho měly vystřelit ještě výš. V lednu kývnul na nabídku Slovácka, které nutně potřebovalo pomoct s výběrem do 19 let. Na kontě měl deset bodů a uzavíral tabulku. Teď se ale začíná dařit, a to i díky pomoci Nigerijců. „Někdy se jich ptám i na peníze,“ přiznává pro eFotbal.cz.

Po konci v Třinci jste měl několik měsíců pauzu. V lednu jste přešel k dorostu Slovácka, bylo to složité rozhodování?

„Absolutně jsem neváhal. Po konci v předchozím angažmá jsem měl delší pauzu a mohlo se stát, že bych třeba byl doma až do léta. Řekl jsem si, že do toho půjdu. Chtěl jsem být u fotbalu v denním zápřahu.“

Lehký úkol jste si tedy nevybral…

„Situace byla a je hodně těžká. Převzít mužstvo, které je poslední s deseti body, je prostě náročné. Psychické rozpoložení hráčů bylo logicky špatné, navíc je stále potřeba spousta bodů.“

Body ze začátku jara moc nenaskakovaly, že?

„Teď už naštěstí máme o co hrát. Po třech zápasech situace nebyla růžová, měli jsme jednu výhru. Pokud bychom nezvládli další duel ve Frýdku, bylo by to nesmírně těžké. A upřímně, záchraně by v ten moment asi nikdo nevěřil.“

Příští klub? Svědík bude chtít znát nejdřív jeho ambice a být s nimi za jedno, klidně je ale možná i pauza

Pozitivní impuls přitom mohl být okamžitý. Váš tým v prvním jarním kole vedl v Boleslavi dlouho 1:0, ale prohráli jste góly v 83. a 85. minutě. To musela být velká rána, co?

„Tým dlouho nevyhrál. Když jsme tam po dobrém vstupu vedli, viděl jsem něco, co jsem ještě za celou mou kariéru neviděl. Mužstvo se samo od sebe zatáhlo a 75 minut chtělo ubránit výhru. Boleslav nás mačkala, my jsme drželi, odolávali jsme. Vůbec nic jsme si nevytvořili, před koncem se to pak prolomilo.“

Podzimní bída a zlomená psychika, to by mohlo naznačovat nekvalitu týmu. Vy jste to slovo ale zatím nepoužil ani nenaznačil. Proč?

„Protože tomu tak není. V dalším zápase proti Liberci jsme dobře zvládli první poločas a vyhráli, v Brně jsme pak sice prohráli, ale hráli jsme fantasticky. Selhala nám koncovka, ale dodalo nám to odvahu a víru v to, že když dojede poslední tým ke třetímu a je lepší, může něco dokázat.“

Jak na tom byl klub s posilami?

„Ještě, než jsem přišel, přivedl klub gólmana Vychodila ze Zbrojovky. Pak se nám podařilo získat z Líšně Muhammada Yahayu, což je vynikající levý bek. Díky tomu se nám zaplnily dvě pozice, které nás trápily nejvíc. Zkoušeli jsme ale víc hráčů. Na zkoušce byly mraky borců z Ukrajiny nebo Afriky, ale nikdo se moc nechytil.“

Překvapení ve Slovácku. Trenér Svědík v klubu po sezoně skončí, vedení vyhovělo jeho přání

Posily, které se ale chytily, mají ale velký vliv, že?

„Tým jsme doplnili a na všech postech má odpovídající kvalitu dorostenecké lize. Pokud tým dobře pracuje dozadu, je díky typologii hráčů nesmírně nebezpečný při hře dopředu. Zatím to funguje.“

Nejvíce září asi dva Nigerijci. Přišlo křídlo Olayiwola Samson i hroťák Victor Uduebo. Dávají branky a rozhodují zápasy. Jak složitá byla aklimatizace?

„Nic lehkého to není. Když přijdou, jsou strašidelní po kondiční stránce. Běžecká a silová stránka věci neexistuje. Trvá to, nestíhají intenzitu. Nemluvě o zápasu. Druhou věcí je prostředí. Měli jsme štěstí, že třeba Yahaya už je na Česko – kulturu, jazyk, prostředí – v rámci možností zvyklý. Přišli ale i kluci, které jsme třeba poslali rovnou pryč. Jiné zase do U18, aby se vzpamatovali, že pokud nebude disciplína a přístup, nepůjde to. Někteří si dali říct.  Třeba Olayiwola Samson, který teď patří do základní sestavy. Jsou ale i jiné typy. Victor Uduebo přišel a na prvním tréninku jsme viděli, že to je tutovka. Výška, rychlost, hlavičky, umí nohama, skvělý v zakončení.“

Dobře, že ho zmiňujete. Formu si načasoval výborně, ve dvou zápasech má tři góly a vypadá to, že by s trochou nadsázky mohl z fleku pomoct prvnímu týmu!

„Tihle kluci by se mohli prosadit, pokud jim vydrží pracovitost a přístup. Mají nadělenou rychlost, to je strašně potřeba. Našlápnuto mají. Pokud vydrží pracovat, jsou to zajímavé typy hráčů s dobrou stavbou těla.“

Díky gólům musí mít dobrou náladu. Drží jim i mimo hřiště?

„Není to jednoduché. Na rozdíl od českých kluků, kteří mají denně školu a trénink, nemají tak nabitý program. Když máme dopoledne posilovnu, jdou s námi, jinak jsou na hotelu.“

Může vlastně trenér v tomto ohledu něco udělat?

„Někdy pro ně jezdím a snažím se s nimi v angličtině bavit. O zápase, o taktice, ale také o tom, jak se cítí, jak se mají, jestli jim náhodou nechybí peníze. Snažíme se jim věnovat. Když hrají málo za U19, snažíme se je pak druhý den hodit do zápasu U18. Ať mají čas vyplněný alespoň fotbalem. Něčím, co je baví. I spoluhráči jim pomáhají. Někdy jim vezmou věci k sobě domů na vyprání nebo jdou spolu na jídlo ven.“

Na závěr se vraťme k fotbalu. Tým jste vytáhl na jinou úroveň. Čtyři výhry za sebou posunuly tým na nesestupová místa, navíc přišly výhry proti Karviné, Baníku či Slavii. A aby toho nebylo málo, to vše při skóre 10:0. Co se stalo?

„Celou zimu jsme na defenzivě makali, komplexně. Hra stoperů, dostoupení obranné čtyřky, souhra s defenzivním záložníkem. Prostě všechno, mezery tam byly velké. V prvních kolech se to sice neprojevilo, ale teď se to obrací k lepšímu.“