Co s Pospěchem, zastavit činnost nebo nechat hrát?

Fotbal je sama o sobě krásná hra. Když se zaplní tribuny natěšenými fandy, trávník je v ideálním stavu a prohání se po něm to nejlepší, co tenhle sport nabízí, je to nádhera pohledět. Ovšem, když se do hlav hráčů začnou vkrádat různé smlouvy, agenti a právníci, může se stát, že už je na hřišti taky nikdy neuvidíme. Skutečně je potřeba fotbalisty trestat kromě finančních sankcí za nedodržené dohody, také zákazem činnosti?

Řeč je o nejčerstvějším případu Zbyňka Pospěcha, nynějšího útočníka brněnské tápající bárky. V jeho případě totiž nejde o nepovolený přestup, hraní na černo nebo snad s podpůrnými látkami, v tom případě by bylo zastavení činnosti adekvátním a zaslouženým trestem.

V jeho případě však jde o handrkování s jeho bývalým agentem Ondřejem Chovancem. Já si nedovoluji do sporu zasahovat, či ho snad nějak komentovat, to má v současné době v popisu práce odvolací a revizní komise svazu, mně jde o kariéru stále mladého a nadějného útočníka, který má kvůli tomuto sporu zakázanou činnost.

Dobře si uvědomuji, že jeho fotbalový život má své úspěchy, ale rovněž velké zádrhele. Ať už to bylo dva roky starou autonehodou, při které se Pospěch odmítl podrobit dechové zkoušce, nebo snad v poslední době dvěma tresty ve druhé nejvyšší soutěži. Vytáhlý útočník není žádný svatoušek, dokáže tvrdě zajet do soupeře i rozčilením rozbít vybavení šatny, za což své tresty přijal a omluvil se.

Chci se ale zastavit nad tím jedním konkrétním případem, protože těch v profesionálním sportu přibývá. Každý hráč je zodpovědný za smluvní dohody, které podepíše, a také k nim musí podle toho přistupovat. Ať tedy svaz nebo později soud rozhodne, jak se má celá kauza uzavřít, ovšem neberte fotbalu to nejcennější, co má, fotbalisty. Nechte na nich samotných, jestli dokážou být mezi těmi nejlepšími nebo svůj talent promrhají. Ať to ale dělají na hřišti, a ne v právnické kanceláři. Nemyslíte?