Návštěvnost českých zápasů patří k nejnižším v Evropě

Podle aktuální studie mezinárodní sítě poradenských společností KPMG European Stadium Insight 2011 patří návštěvnost českých zápasů k vůbec nejnižším v Evropě. Studie zjistila, že kapacita českých stadionů se využívá z pouhých 46 procent.

Hůře jsou na tom už jen prvoligové kluby na Slovensku nebo v Maďarsku. Naproti tomu ve "velké pětce" (tj. ve francouzské, anglické, německé, italské a španělské lize) jsou arény dlouhodobě téměř vyprodány - konkrétně v anglické Premiere League jsou zaplněny z 92 procent.

Nízká návštěvnost stadionů se pak promítá i do ekonomiky klubů. Zatímco v zemích "velké pětky" se příjmy ze vstupného podílí na celkových příjmech klubů průměrně z 21 procent, v České republice se jedná o pouhých osm procent. Kromě nízkého počtu diváků je pro český fotbal charakteristický také nedostatek nových moderních stadionů.

"Ačkoli je v Česku fotbal sportem číslo jedna, návštěvnost tomu příliš neodpovídá. Pokud bude chodit na fotbal tak málo lidí jako doposud, ekonomická situace klubů se v blízké budoucnosti nezlepší," říká Vladimír Dvořáček, Partner společnosti KPMG Česká republika, a doplňuje: "Inspiraci, jak nalákat fanoušky na fotbal, by měly kluby hledat v zahraničí a následně ji přizpůsobit českým podmínkám."

Necelá čtvrtina klubů v nejvyšší fotbalové lize v Česku má stadion ve svém vlastnictví. Ostatní kluby si pak stadiony většinou pronajímají. Průměrné stáří českých stadionů se pohybuje mezi 30 až 50 lety. Velká část z nich však byla za posledních sedm let rekonstruována za finanční pomoci soukromých investorů nebo měst, ve kterých kluby působí. "Za povedené modernizace můžeme například považovat stadiony v Jablonci nad Nisou, Liberci, Uherském Hradišti, Mladé Boleslavi, Českých Budějovicích, Plzni nebo v Praze na Letné," říká Dvořáček.

Historicky vůbec nejstarší stadiony v Evropě se nacházejí ve Skotsku, Anglii, Švédsku a Itálii. Naopak nejmladší jsou v Portugalsku nebo Nizozemsku. "Například v Anglii, kde má fotbalové fanouškovství velmi silnou tradici, došlo za posledních osm let k výrazným modernizacím. Svůj podíl na tom ovšem mají i významné příjmy ze vstupenek a permanentek, které naplňují klubové rozpočty z 26 procent," upozorňuje Dvořáček.

V minulém ročníku Gambrinus ligy přišlo fotbalisty na stadiony podpořit v průměru 4 473 diváků na zápas. "Jednou z příčin takto nízké návštěvnosti může být obecně menší počet obyvatel České republiky, než je v zemích velké pětky," myslí si Dvořáček. "Češi navíc mnohdy nechtějí nebo nemůžou utrácet za zábavu v podobě návštěvy fotbalového utkání. Často tak dají přednost pasivnímu fandění u televize, než aby podpořili svůj klub přímo na stadionu. Na druhé straně, pokud se českému klubu poštěstí uvítat atraktivního soupeře v evropské klubové soutěži, návštěvnost výrazně stoupne, jak jsme tomu byli svědky při nedávném utkání Plzně s Barcelonou."

Přestože jedno z doporučení Evropské fotbalové unie (UEFA) říká, že sdílení stadionů více kluby je efektivním řešením, v Česku fanoušky zatím spíše rozděluje na dva tábory. "Situace konkrétně nastala mezi kluby SK Slavia Praha a Bohemians 1905 v pražském Edenu," říká Dvořáček a dodává: "Vedení obou klubů tak nyní kromě stadionu sdílí i mnohdy ostrou kritiku svých fanklubů."

UEFA doporučuje výstavbu nových menších stadionů s kapacitou mezi 15 000 až 20 000 diváky. Investice do realizace takových projektů, které by měly splňovat všechna výše uvedená kritéria, by se měla pohybovat okolo 20 milionů eur. V přepočtu na české koruny se jedná o částku téměř půl miliardy. V České republice se největší stadiony nacházejí v Praze na Letné a v Edenu (necelých 21 000 sedadel), hned za nimi jsou Teplice a Ostrava (18 221 a 17 500 sedadel). Naopak nejmenší stadiony prvoligových klubů jsou v Mladé Boleslavi, na pražském Žižkově nebo na Julisce (mezi 4 500 až 5 600 sedadly). Většina z nich byla založena účelově a slouží zejména fotbalovým oddílům.