Hokejová bašta? Rivalita není! Nováček ze Vsetína se ve třetí lize odvážně dívá nad sebe

Přezimujete na osmé příčce, je to pro vás dobré umístění?

"Před sezonou jsme chtěli působit v klidném středu tabulky a vyhnout se záchranářským starostem. Jsme teprve v polovině soutěže, takže nechci předbíhat. Určitě převládá spokojenost, umístění je fajn, ale ještě důležitější je bodový zisk, kterým máme momentálně blíž k horním pozicím než k dolním. Kdybychom zvládli poslední domácí zápas za tři body, bylo by to ještě lepší, ale i tak jsme spokojení."

Říkává se, že nováček může zlobit, být na vlně. Vám navíc vyšel i vstup do poháru. Jenže v 1. kole přišla domácí prohra 0:6 s béčkem Sigmy. Jak moc vás to probralo?

"Bylo to vrácení do reality. Ať už to bylo první kolo se Sigmou, nebo následně pohárový zápas s Třincem. Oba duely dlouho vypadaly nadějně, ale nakonec skončily jasně. Ten první zápas se Sigmou byl pro nás takové procitnutí a ukázka kvality soutěže. S odstupem to hodnotím jako užitečné. Kluci se museli rychle vrátit na zem. Měli jsme za sebou pohodlný postup z divize, několik kol před koncem bylo hotovo a atmosféra byla výborná. Léto proběhlo podle plánu, kádr se doplnil. Pak přišlo první domácí utkání před 700 diváky a bylo jasné, že ve vyšší soutěži se chyby trestají mnohem tvrději. Těžko říct, zda by se podzim vyvíjel jinak, kdyby úvod nedopadl tak vysokou porážkou. Ale jako přivítání do MSFL to vlastně bylo užitečné."

Zmínil jste, že léto bylo fajn. Jak velký rozdíl byl lákat posily na MSFL?

"Celou minulou sezonu jsme říkali, že chceme bojovat o postup do třetí ligy. Po vydařeném podzimu jsme tomu začali věřit a už v zimě sportovní úsek společně s trenérem vytipovával potřebné posily. Věděli jsme, že někteří hráči svůj výkonnostní strop mají spíše v divizi. U většiny vytipovaných hráčů byla stejná reakce: ‚Když postoupíte do MSFL, přijdu. Do divize ale ne.‘ Rozdíl mezi divizí a třetí ligou je zkrátka velký. MSFL je poloprofesionální soutěž, jsou tam béčka ligových klubů, ambiciózní týmy, je to víc na očích. Pro mladé hráče s chutí něco dokázat je to mnohem atraktivnější. Takže směrem do třetí ligy se jednalo výrazně lépe."

Slavil titul s Libercem, teď čaruje v 1. B třídě. Čas Slovanu zase přijde, předpovídá Koloušek

Nejstarší posile bylo 25 let. Bylo záměrem omladit tým?

"Ano. Trenér Lukáš Pazdera rád pracuje s mladými hráči. Nechtěli jsme jít cestou třicátníků. Brali jsme kluky, kteří mají chuť růst a ještě něco dokázat."

Není raritou, že po postupu do vyšší soutěže se přivede zkušený hráč, případně zvučné jméno s ligovou historií. Nad takovou variantou jste neuvažovali?

"Nějaká starší jména se objevila, třeba kolem 28 let. Ale vždy musíme porovnávat požadavky trenéra, dostupné hráče a naše finanční možnosti. Starší hráč má často vyšší nároky, a my máme jasný rozpočtový strop. S mladšími hráči se jedná snáz i finančně."

Neuvěřitelný obchod pro Opavu? Z MSFL vytáhla Nigerijce, kterého chtěla před pár lety Barcelona

Přišli i dva zahraniční hráči – Jevgen Opanasenko a Ibrahim Oseni. Ty se povedlo získat jak?

"Jevgen k nám přišel na doporučení, měl dobré reference z nižších německých soutěží. Věk, postava i typologie nám seděly, hledali jsme stopera. Přijel v červenci na zkoušku, hned šel do zápasů a potvrdil to i celým podzimem. U Ibrahima to bylo na poslední týden přestupového období. Jeho agent kontaktoval našeho sportovního manažera, byl to mladý zajímavý hráč a řešili jsme ještě některé pozice, takže to všechno dávalo smysl. Oba se chytili velmi dobře."

V jakém režimu funguje A-tým po přechodu z divize?

"Nijak dramaticky se to neliší od období před postupem, protože jsme se na MSFL připravovali dopředu. Přibylo ale více týdnů se čtyřmi tréninky. Už před příchodem Lukáše se trénovalo třikrát týdně, on postupně přidal i čtvrtý trénink. Už v divizi jsme začali nastavovat regeneraci, péči o hráče, a vše jsme teď ještě prohloubili. Projevilo se to i tím, že kádr byl na podzim zdravý, což je zásadní, tahle starostlivost se nám vyplácí."

Při pohledu na vaše výsledky je zjevný velký rozdíl mezi domácími a venkovními zápasy (doma pátí nejlepší, venku až 15.). Čím to je?

"Nevíme. Doma to funguje – až na Sigmu v 1. kole, smolnou remízu se Startem a prohru s Hranicemi jsme doma vypadali dobře. Venku ale ne. Některé zápasy byly dobře rozehrané, ale neklaplo to. Přes zimu na tom budeme pracovat. Přípravné zápasy hrajeme venku, ačkoliv hlavní důvod je ten, že naše umělka má malé rozměry. Jaro začínáme dvakrát venku, tak uvidíme, jak to zvládneme."

Zmínil jste, že doma se vám daří, ale na počtu fanoušků to moc vidět není. Je to pro vás největší podzimní zklamání?

"Asi ano. Čekali jsme, že divácká odezva bude rychlejší. V létě jsme to chápali, byly prázdniny, každý má svůj program. Ale v září, kdy byly výkony i výsledky výborné, jsme doufali v těch 300–400 lidí pravidelně. Jenže návštěvy spíš klesaly. Největším zklamáním byl závěr podzimu. Hokej se hrál až po našem utkání, okolní kluby už nehrají, výsledky máme dobré – a dorazilo jen něco přes 200 diváků. Je to škoda."

Padla narážka na hokej, který je ve vašem městě díky historickým úspěchům jedniřkou. Je mezi kluby nějaká rivalita, nebo spolupracujete?

"Rivalita tam není. Známe se mezi sebou spoustu let. Hokej má díky historii výraznou pozici a podporu, to se překonává těžko. Byli jsme ale v kontaktu, mluvili jsme o propojení permanentek a podobných nápadech. Nakonec jsme udělali jen to, že jsme přesunuli domácí sobotní zápasy tak, aby lidé mohli jít pak i na hokej. Úplně se to neprojevilo. A pravda je i ta, že i hokej má teď návštěvnost nižší než dřív."

Už tu padlo jméno trenéra Lukáše Pazdery. Je to váš nejcennější článek?

"Určitě. Spolu s generálním partnerem – rodinou Fabíkových z firmy Fastav. To jsou dva klíčové stavební kameny. A samozřejmě i lidé kolem klubu, protože nás není mnoho. Patří do toho i zvýšená podpora města, kterou se nám podařilo vyjednat. Bez kterékoliv z těchto čtyř věcí by to nešlo."

Třetí nejbohatší Čech a jen třetí liga? Jsme mu vděční, říká trenér Hodonína. Ale nepřeplácíme!