Bývalý kat Sparty září v divizi i v kadeřnickém salonu. Stačí mít šikovné ruce, prohlašuje

V řadách přepeřského FK působí chrudimský rodák od srpna 2024. “Stejně jako u většiny podobných případů mě oslovil jeden z kamarádů. Nabídl mi, jestli bych si s nimi nechtěl jít zahrát. Šel jsem s kluky na trénink a řekl si, že to zkusím," vypravuje.

V oddílu z obce s přibližně tisícovkou obyvatel kroutí už druhou sezonu a tehdejšího rozhodnutí ani v nejmenším nelituje. "Tuhle hru miluji celý život, takže jsem rád, že si zde mohu chodit kopnout. Hodně mi chybělo i prostředí kabiny, do kterého jsem se díky Přepeřím vrátil," pochvaluje si.

Týden v akademii Realu? Splněný sen, hlásí český trenér. Gól, který neoslavíte, neplatí, směje se

Rád je i za to, že ho zatím výrazněji netrápí problémy s kolenem, kvůli nimž musel v červenci 2023 ukončit profesionální dráhu. "Oproti vrcholové úrovni se tady trénuje většinou dvakrát týdně. I s víkendovým duelem tak není koleno namáhané v takové intenzitě a bohudík tuhle zátěž momentálně zvládá," popisuje. "Jen doufám, že to nezakřiknu, a ještě nějaký pátek vydrží," přeje si autor sedmnácti ligových branek.

Na postup to nevypadá

V aktuální sezoně nastoupil ofenzivní záložník za černožlutý soubor do šestnácti střetnutí, ve kterých vstřelil dvě branky. I díky jeho výkonům patří Přepeřím průběžná čtvrtá příčka ve skupině C čtvrté ligy se ziskem šestačtyřiceti bodů po pětadvaceti utkáních.

"Před sezonou jsme si řekli, že bychom chtěli bojovat o postup do třetí ligy. To se nám ale už nejspíš nepodaří. V nedávné době nás postihla menší výsledková krize a soupeři před námi nám dost odskočili," konstatuje.

"Cílem pro zbytek jara je vyhrát co nejvíc zápasů a zapojit do nich co nejvíc kluků, abychom měli do další sezony co nejširší kádr," nastiňuje držitel téměř 190 startů v české nejvyšší soutěži.

Průlom ve Slovanu

Na ligové scéně se Malínský začal pravidelně objevovat v dresu Hradce Králové v sezoně 2011/12. Ve východočeském klubu, který tehdy pravidelně střídal účasti v první a druhé lize, vydržel do léta 2017. Následně zamířil do libereckého Slovanu.

Štaci pod Ještědem dodnes považuje za své nejlepší fotbalové roky. “Začátky nebyly jednoduché, ale poté jsem pod trenéry Hoftychem a Hornyákem prožil nejhezčí období kariéry. K srdci mi přirostlo i samotné město. Našel jsem si tam manželku, narodily se nám dvě děti a dodnes v Liberci žijeme,” usmívá se.

Ve Slavii chyběla trpělivost

Po povedeném účinkování na Stadionu u Nisy následoval přesun do pražské Slavie. V Edenu však odehrál pouze podzimní část covidové sezony 2020/21 a v zimě zamířil na hostování do Mladé Boleslavi.

“Neřekl bych, že to byl vyloženě neúspěch. Již samotným přestupem do Slavie jsem si splnil jeden ze svých snů. V týmu, ovšem panovala obrovská konkurence v podobě Lukáše Provoda, Petera Olayinky, nebo dalších kluků. Prosadit se mezi nimi bylo těžké,” přiznává.

“Možná jsem také nebyl dost trpělivý. Bylo mi skoro třicet a nechtěl jsem sedět na lavičce. I proto jsem ze Slavie odešel. Nicméně na ni rozhodně nevzpomínám špatně a třeba za utkání v Evropské lize jsem dodnes vděčný,” dodává.

Poslední zastávkou v lize byl pro Malínského Jablonec. Na Střelnici si rychlonohý svéráz padl do oka s dalším vyhlášeným samorostem Petrem Radou.

Šokující vyhazov! Devět výher, jedna remíza a první místo. Trenéři neposlechli příkaz šéfa a končí

“Strašně férový chlap s obrovským srdcem. Mám s ním jen skvělé zážitky a myslím si, že by i dnes měl ligovým týmům co dát. Minimálně já bych mu ještě nějaké angažmá přál,” říká na adresu oblíbeného kouče.

Z fotbalisty barberem

S životem špičkového hráče se rozloučil v létě 2023 kvůli dlouhodobým problémům s kolenem. Ve dvaatřiceti letech si tak musel hledat nové živobytí.

“Pokud někde nemáte kamaráda nebo příbuzného, je pro vás coby končícího sportovce strašně těžké se někde uchytit. Já nikoho takového neměl a zpočátku jsem nemohl pořádnou práci sehnat,” odhaluje.

Jako inspirace mu však posloužilo zaměstnání jeho bratra. “Brácha má barber shop v Litomyšli, tak jsem si řekl, že to zkusím podobně. Udělal jsem si rekvalifikační kurz a v Liberci otevřel vlastní podnik TM Barbershop v ulici Milady Horákové,” prozrazuje.

“Pokud má člověk trochu šikovné ruce, naučí se všechno. Je to hlavně o praxi a tréninku. A samozřejmě je důležité chovat se slušně ke všem svým zákazníkům, aby se rádi vraceli,” vysvětluje svůj recept na úspěch.

Nedůstojné podmínky

V minulosti koketoval i s cestou kouče. I když nepopírá, že by se k ní v budoucnu rád vrátil, zároveň upozorňuje na podmínky, které většině trenérů poskytují zdejší celky. “Bohužel jsou doslova otřesné a někdo by se nad tím měl pořádně zamyslet,” tvrdí s důrazem v hlase.

Následně přidává vlastní zkušenost. “Po kariéře jsem chvíli ve Slovanu dělal asistenta pro kategorii U16. Můj plat byl deset tisíc hrubého! Ať si každý odpoví sám, jestli má pro člověka se dvěma dětmi a manželkou na mateřské cenu tuhle práci dělat,” kroutí hlavou.

“Velký respekt všem, kteří na těchto pozicích pracují. Ovšem jestli se nezlepší jejich ohodnocení, budou podle mě mládežnické kategorie brzy bez kvalitních odborníku. A trpět tím budou nejen kluby, ale i reprezentace,” bije pomyslně na poplach.

Zatím tak zůstává věrný holičskému řemeslu. Se současným životem je navíc spokojený. “Mám skvělou rodinu, za kterou bych dýchal. Máme se dobře a věřím, že se budeme mít ještě lépe. Na fotbal jsem nezanevřel, pořád ho hraju i sleduju. A daří se i podniku, absolutně si nemám na co stěžovat,” uzavírá rozhovor.

Zářil v Polsku, teď hraje divizi a věnuje se řemeslu. Prostě to mám rád, říká bývalý reprezentant