Jaký je realistický, ale zároveň ambiciózní cíl týmu USA na turnaji? Čtvrtfinále, semifinále, finále?
"Prvním cílem by mělo být čtvrtfinále. Ale na mistrovství světa se nejlepší týmy vyvíjejí, jak turnaj postupuje. Získáváte momentum a někdy právě tak vznikají výjimečné věci. Z vlastní zkušenosti vím, že jsme si raději nestanovovali konečný cíl. Nejprve bylo potřeba zvládnout skupinu. Tentokrát to ale bude jiné, protože bude 48 týmů a postoupí i osm ze třetích míst. Ale jakmile jste ve vyřazovací fázi, jste připraveni. USA mají určitě velký potenciál a očekává se, že postoupí ze skupiny. Pak už záleží na tom, jaké budou další zápasy. Ale všichni doufáme."
Čekám velkolepý šampionát, těší se na MS komentátor Jinoch. Věří Mexiku, propadnout by mohli Němci
Co je podle vás tím faktorem, který historicky bránil USA porážet elitní země ve vyřazovací fázi? Taktika, nebo mentalita?
"Mohu mluvit jen o době, kdy jsem byl na mistrovství světa já. Vyhráli jsme skupinu, byli jsme nadšení a motivovaní a po Poháru konfederací rok předtím jsme věřili, že můžeme dojít daleko. V osmifinále proti Ghaně jsme si vytvořili velké šance – stále si myslíme, že to byl zápas, který jsme měli vyhrát; když se šlo do prodloužení, najednou jsme prohrávali a už se nám to nepodařilo otočit. Nemyslím si, že existuje jen jeden faktor. Je to o sebevědomí v daném okamžiku a někdy i o štěstí. Ale hlavně je to o práci během celého cyklu – budování týmu, lídrů, herní identity a pak jít zápas od zápasu, když už jste tam."
Zmiňujete souboj s Ghanou v roce 2010. Kdybyste ho mohl hrát znovu, co byste změnil?
"Rádi bychom si ho zahráli ještě jednou. Šli jsme do něj s dobrou náladou, ale museli jsme dotahovat náskok soupeře. Začali jsme skvěle, pak přišla chyba a prohrávali jsme 0:1. Tlačili jsme na vyrovnání, podařilo se nám dát na 1:1 a měli jsme šance rozhodnout už v řádné hrací době. Do prodloužení jsme šli sebevědomě, ale Asamoah Gyan stejně skóroval a opět jsme prohrávali. Snažili jsme se, ale čas vypršel. Celkový obraz bych neměnil, ale kdybychom zvládli pár situací lépe a využili šance, výsledek mohl být jiný."
Co je nejvíce podceňovanou součástí výhody domácího prostředí? A skrývá se v ní i nějaké riziko?
"To je dobrá otázka. Je tam tlak, ale zároveň neuvěřitelná podpora a speciální pocit. Pro hráče je možnost hrát mistrovství světa ve vlastní zemi něco výjimečného a věřím, že trenér Pochettino se postará o to, aby to všichni cítili. Když hráče slyšíte o turnaji mluvit, je jasné, že to pro ně něco znamená. Myslím, že to může být velká výhoda."
Bitvy o nového mistra světa startují. Šampionát zahájí duel české skupiny mezi Mexikem a JAR
Mauricio Pochettino je trenérem USA už skoro dva roky. Co může ještě reálně na týmu změnit?
"Tréninkového času je málo a často mluvím o důležitosti celého čtyřletého cyklu. Kvalifikační zápasy tým stmelí a v mém období ještě nebyla Liga národů, takže jsme si mohli domluvit velké přípravné zápasy proti TOP týmům. Myslím, že každý reprezentační trenér se snaží nastavit jasnou identitu a standardy. Zvenku se zdá, že jeho hlavní poselství je, že když přijdete hrát za národní tým, je to něco většího než my všichni. Je to o kolektivu. To je skvělý výchozí bod."
Kdybyste mu radil, stavěl byste tým na systému, nebo kolem tří až čtyř nejlepších hráčů?
"Jako reprezentační trenér vždy začínáte tím, že poznáte své hráče, jejich silné stránky, osobnosti. Nemohu mluvit za Pochettina, ale jsem přesvědčený, že je potřeba využít maximum z hráčů, které máte, poznat je a dostat všechny na jednu vlnu. Zatím jsme pod jeho vedením neviděli kompletní kádr dostatečně často, takže otazníků je stále dost."
Christian Pulisic je jednoznačně klíčový muž. Jak z něj dostat maximum a jaká je jeho role?
"Máte pravdu, že je velmi důležitý, možná nejdůležitější. Dlouhodobě hraje na nejvyšší úrovni a jeho kreativita, šikovnost a načasování náběhů do vápna jsou všechno vlastnosti, které USA potřebují využít. Co se týče systému, Pulisic potřebuje volnost pohybovat se po křídle i ve středu. Rád vidím, když se ve správných momentech tlačí do vápna, protože je schopný dávat góly. Mimo hřiště mám pocit, že je potřeba skupina lídrů, nejen jeden. Tak to bylo i v našich týmech. Měli jsme Carlose Bocanegru jako kapitána, který měl dobrý vztah se Stevem Cherundolem, Landonem Donovanem, Clintem Dempseym, Timem Howardem – vůdcovství vycházelo z kolektivu. Vidím, že i tento tým je podobný. Weston McKennie je skvělý příklad. Měl výborný rok v Juventusu, jeho přístup je až nakažlivý. Pochettino pochopí dynamiku a najde způsob, jak dát dohromady skupinu lídrů, kteří nastaví laťku pro ostatní."
Videopreview Christiana Pulisica
Jak ochránit hráče jako je Pulisic před tím, aby na něj nebyla kladena příliš velká očekávání?
"Trenér musí zjistit, co je potřeba, když hráči vyběhnou na hřiště. Během mého působení jsme měli silný pocit, že musíme tvrdě pracovat jako tým, makat jeden pro druhého a být nepříjemní pro soupeře. A k tomu musí přispět každý. Není to jako v Argentině, kde všichni hráči vědí, že musí pracovat na to, aby Messi mohl rozhodnout. Ale to, co (Lionel) Scaloni udělal s Argentinou na posledním mistrovství světa, bylo výjimečné – jeho pochopení identity, vztahů na hřišti. Bylo cítit, že celý tým je tam, aby vyhrál mistrovství světa pro Argentinu a v jistém smyslu i pro Messiho."
Trénoval jste Stabaek v Norsku. Co pro vás znamenala tamní fotbalová kultura?
"Mám na to dvě odpovědi. Co se týče norského fotbalu jako celku, je to malá země, ale láska k tomuto sportu je skutečná. Umělé trávníky jsou všude, trenérská komunita je silná, kluby mají svou identitu, a to je základ úspěchu. Vidíte úžasné hráče jako Erling Haaland či Martin Ödegaard. Stale Solbakken odvedl výbornou práci, aby tato generace měla na co být hrdá a za poslední roky velmi vyrostli. Co se týče Stabaeku, zbožňoval jsem tamní lidi. Když jsem tam přišel koncem roku 2013, potkal jsem muže, kteří byli u klubu už v páté lize a snili o postupu mezi elitu. Podařilo se jim to, ale pak některá finanční rozhodnutí nevyšla a přišly těžké časy. Byl to malý klub s velkým srdcem. V letech 2014 a 2015 jsme podle mě vytvořili týmy, které tohoto ducha opravdu reprezentovaly. Když jsem se později vrátil, některé věci se změnily – ne všichni lidé, které jsem měl rád, byli stále v centru dění a cítil jsem, že noví lídři už neměli takové pochopení pro kulturu. Když zvyšujete standardy, někteří lidé znervózní. Nakonec byl čas posunout se dál, ale na první působení tam budu vždy vzpomínat s láskou."
Češi na MS? Los jim přál. Ve hře je ale spousta neznámých, varuje expert. Výhodu má Mexiko
Bodö/Glimt zažilo výjimečný evropský příběh, co za tím stojí?
"Kjetila Knutsena trochu znám a s asistentem Gautem Helstrupem jsme dobří kamarádi z mého působení v Norsku. Nejpodstatnější je, že tam je jasná kultura a identita. Opravdu věří, že je potřeba tvrdě pracovat na hřišti a každý den na tréninku a vždy je to o kolektivu. I když slyšíte hráče mluvit, vždy říkají "my", nikdy "já". Tato mentalita a víra ve vlastní fotbal není zázrak. Je to výsledek dobrého nastavení."
Norsko se po dlouhém čekání kvalifikovalo na MS 2026, může překvapit?
"Myslím, že mohou být překvapením. V minulosti měli úspěchy pod Egilem Olsenem a Rosenborg byl v té době důležitý při nastavování standardů. Pak přišla léta nejistoty, kam se norský fotbal posune. Ale vychovali skvělé hráče, Solbakken po zklamání z neúčasti na Euru vybudoval něco výjimečného a přes kvalifikaci hráči nabrali sílu i sebevědomí. Myslím, že jsou připraveni na velké mistrovství světa."

Vedl jste Egypt, co vás tato práce naučila o tlaku na reprezentačního trenéra ve srovnání s USA?
"Moje zkušenost v Egyptě byla výjimečná, ale všechno se změnilo 1. února 2012, kdy došlo k masakru na stadionu v Port Saidu, kde zahynulo 72 mladých fanoušků Al Ahly. Brány byly zamčené, zhasla světla a v ten den tam byli lidé, kteří nepřišli na fotbal. Vzniklo mnoho otázek, na které dodnes nejsou odpovědi. Z fotbalového pohledu se všechno změnilo. Liga se zastavila. Museli jsme trénovat a připravovat se mimo zemi. Ale vždy, když hráči přijeli na sraz, v období, kdy nedostávali výplaty a nevěděli, co je čeká, jejich láska k vlasti byla výjimečná. Vyhráli jsme všech šest zápasů ve skupinové fázi kvalifikace. Pak nám los přisoudil Ghanu v baráži. První zápas u nich byl katastrofa. Hráči cítili tíhu všeho, co se v zemi dělo, a bylo vidět, že to nejsou oni. Druhý zápas jsme vyhráli, ale ne dostatečným rozdílem. V kabině jsem jim řekl, že tyto zkušenosti je formují. Když jsem později viděl, že se probojovali na mistrovství světa, byl to dobrý pocit."
Korejská senzace? Italy štval sudí. Musel mít heroin v sobě. Ne ve slipech, ale v těle, pěnil Buffon
Jak se buduje tým kolem hráče jako Mohamed Salah?
"Když jsem tam byl, Salah byl ještě mladý. První věc, která se stala, byla, že si vytvořil fantastický vztah s Mohamedem Aboutrikou, na hřišti i mimo něj. Aboutrika je v Egyptě milovaný, je to neuvěřitelný lídr a člověk. Nejvíc mě mrzí, že když jsme se nekvalifikovali, nikdy si nezahrál na mistrovství světa. Ale to, jak se od něj Salah učil, jak se chovat, co znamená být v národním týmu, bylo výjimečné. Na hřišti měl cit pro správnou přihrávku a Salah si vybudoval skvělý smysl pro to, jak se ve správný čas dostat do správných prostorů. V dnešním výběru Egypta, kdy je nejen Salah považován za jednoho z nejlepších hráčů světa, ale například i Omar Marmoush hraje výborně, je zátěž rozdělená. Ale nenechte se zmást, tlak bude vždy na Salahovi. Egypt má na své nejlepší hráče nejvyšší nároky a úkolem trenéra je nastavit vše tak, aby z něj dostal maximum – přesně jako to udělal Scaloni s Messim."

Vytvořil jste identitu LAFC od nuly a dovedl jste klub k rekordní sezoně se 72 body. Co je nejtěžší na budování mentality velkého klubu v MLS?
"LAFC byl výjimečný v tom, že ještě předtím, než jsme odehráli jediný zápas, jsem si sedl s majiteli a představil vizi založenou výhradně na fotbale – jak budeme hrát, jaké hráče budeme hledat, jaké profily budeme oslovovat. Chtěl jsem, abychom byli tým, na který když přijdete, budete nadšení a budete se chtít vrátit. Carlos Vela byl velkou hvězdou, ale zdůraznili jsme i jinou věc – Los Angeles je město hvězd, ale fanoušci ocení i to, když mohou sledovat, jak se mladý hráč stává hvězdou přímo před jejich očima, jako to bylo v basketbalu s Kobem Bryantem. Když přišel Diego Rossi, mnozí ho ještě neznali. Sledovali jeho růst a vývoj a stal se hvězdou stejně jako Carlos. I dnes, když potkám hráče z těch týmů, stále mluví o tom, jaké bylo trénovat a hrát v tomto týmu. To mě velmi těší."
Jaký je podle vás největší vliv Lionela Messiho na MLS?
"Je to neuvěřitelné pro každého, kdo sleduje fotbal na celém světě. Messi hraje na úplně jiné úrovni. Pro lidi ve Spojených státech je výjimečné vidět ho zblízka, zápas co zápas, na stadionu i v televizi, a celý svět se ptá, co Messi předvedl o víkendu – to přináší lize obrovskou pozornost. Z čistě fotbalového pohledu je génius. I když stárne, jeho schopnost rozpoznat výhodu v daném okamžiku, cit pro prostor a načasování, ať už přihrávky nebo zakončení, jsou skvělé. Je potřeba si užívat každou sekundu, protože jednou to skončí. Je to nejlepší hráč všech dob a bylo privilegium sledovat tuto kapitolu jeho kariéry v Miami."
Druhé místo ve skupině? Pro Čechy atraktivní, otevírá celkem jednoduchou část vyřazovacího pavouka
Objevily se spekulace, že by Robert Lewandowski mohl přijít do Chicago Fire. Máte o tom nějaké informace?
"Nemám žádné novinky. Ale vím, co Chicago znamená. Když jsem tam přišel, byl to nový klub a první, co jsem udělal, bylo, že jsem letěl do Mnichova a strávil pět dní s Petrem Nowakem, který tehdy působil v 1860 Mnichov. Když jsme ho podepsali, okamžitě to dalo klubu důvěryhodnost, zejména v polské komunitě v Chicagu, která je obrovská. Noví majitelé staví moderní stadion určený jen pro fotbal, který bude po otevření úžasný. Pokud by se jim podařilo přivést hráče jako Robert, myslím, že by to byl správný krok. Tým se pod vedením Gregga Berhaltera zlepšuje. Uvidíme, jak to dopadne."
Na závěr, urychlí mistrovství světa 2026 růst fotbalu v USA ještě víc?
"Ano. Vidím spoustu pozitiv. Mistrovství nám dává příležitost ukázat světu, jak se tu fotbal rozvíjí. Ale ještě důležitější je, že akademie odvádějí dobrou práci a více mladých hráčů dostává šanci v MLS i v zahraničí. Fotbal jde dopředu a věřím, že šampionát tento proces ještě urychlí."
