Vstup do kvalifikace vyšel, ale týmu chybějí nástupci

Vstup do kvalifikace vyšel, ale týmu chybějí nástupci

Rozporuplný podzim za sebou mají čeští reprezentanti. Po výbuchu na světovém šampionátu sice dokázali navázat na svá dřívější kvalifikační vystoupení, ale současně svými výkony potvrdili, že za současnou úspěšnou generací zůstává velká výkonnostní mezera. Bez přítomnosti Rosického, Kollera a Baroše má mužstvo poměrně velké starosti i s průměrnými soupeři.

Nejsvětlejším okamžikem podzimu byl duel se Slovenskem, v němž Češi předvedli maximum ze svých současných možností. Zkušený tým dokázal ve vypjatém duelu rozehrát skvělé představení, v němž hlavní roli na sebe vzal nečekaně Libor Sionko.

Stejný hráč stál spolu s Davidem Lafatou také o několik dnů dříve za zázračným závěrem v duelu proti Walesu, což byl možná vůbec klíčový souboj celé kvalifikace. Nelze totiž předpokládat, že by v případě domácího klopýtnutí tým o pár dnů později exceloval v Bratislavě.

Jenže s blížícím se závěrem roku šel výkon a forma mužstva zase dolů. Proti slabému San Marinu (7:0) se to ještě sice neprojevilo, ale už v Irsku (1:1) bylo zřejmé, že tým není v optimální pohodě. Středeční příprava s Dánskem pak sestupný trend jen potvrdila.

Český tým tak špatně mnohokrát za posledních deset let nehrál

Rozdíl byl v tom, že zatímco po Irsku se dal defenzivnější způsob vedení boje pochopit, protože bod může mít ve finálovém součtu cenu zlata, s Dány to byl se vším všudy slabý výkon. Mnozí experti dokonce připomínají, že tak špatně tým mnohokrát za posledních deset let nezahrál.

Jenže zápas s Dánskem byl možná více než potvrzením slabé formy tradičním výpadkem, které národní tým předvádí v přípravných zápasech stále častěji. Nemělo by se zapomínat, že ani v srpnovém utkání proti Srbsku (1:3) se mužstvo totiž nepřevedlo o mnoho lépe, jen se tehdejší trápení dostalo do pozadí za emoce spojené s loučením Pavla Nedvěda.

Nahradit Nedvědovu houževnatost se během podzimu nepodařilo; za jeho přítomnosti by tým byl určitě silnější, což dokazují i současné výkony bývalého reprezentačního kapitána v dresu Juventusu. Jenže na jeho absenci si tým začal zvykat už v kvalifikaci mistrovství světa a i soutěžní zápasy během končícího podzimu prokázaly, že týmu spíše chybí na trávníku než v zákulisí, kde jeho roli převzali jiní.

Významná pozice v klubu často reprezentantům nepřidá

Národní tým má poměrně štěstí, že vůdcovskou roli na sebe začali brát bez větších potíží hráči středního věku. Jako Nedvědův nástupce je označován především Tomáš Rosický, který stačil během krátkého působení v Arsenalu prokázat, že dorostl do hráče evropského formátu. Rosický vyzrál i povahově, ale podobně jsou na tom jeho vrstevníci Ujfaluši, Jankulovski či Grygera, kteří nastupují za významné kluby, kde si už vydobyli významné pozice.

Právě tato skutečnost ale paradoxně někdy pohodě reprezentantů nepřidává. Pokud je totiž klub v krizi, bývají opory první na ráně, často jako v případě Grygery, Ujfalušiho, ale i Rozehnala mění své posty v sestavě a v reprezentaci se jen špatně přeorientovávají na původní zařazení. Nepříznivé následky nese navíc velké zatížení a častá zranění reprezentačních opor jsou toho důsledkem.

I proto také během podzimu pronásledovaly trenéra Karla Brücknera potíže se složením nominace, které vyvrcholily právě s Dánskem. Vždyť v základní středeční sestavě chybělo pět hráčů, kteří stáli za oslavovanou výhrou na Slovensku.

Koller se ukázal jako nenahraditelný

Za opory zatím velká náhrada není. Nemožnost nahradit výjimečného Jana Kollera dospěla například tak daleko, že Brückner před Dánskem rezignoval na své zvyky a nepovolal žádného vysokého hráče, který by mohl historicky nejlepšího kanonýra alespoň částečně typově nahradit. Jednoduše proto, že podobného hráče s odpovídající formou nyní český fotbal nemá.

Přesto i trenér Brückner může být s končícím podzimem spokojen. Sám prohlásil, že ho hodnotí mnohem výše než první polovinu roku, která vyvrcholila účastí na mistrovství světa. Není divu: na rozdíl od letních chmurných úvah po šampionátu totiž trenéra může hřát pohled na tabulku kvalifikační skupiny, kde jdou zatím Češi jistě za postupem.

[ 16.11.2006 - ČTK / eFotbal.cz ]