Plzeň je pro Spartu sokem i v Evropě. Nemá proč jí v boji o LM pomáhat

Plzeň je pro Spartu sokem i v Evropě. Nemá proč jí v boji o LM pomáhat

[hot]POLEMIKA[/hot] Můj kolega a kamarád Karel Häring v pondělním vydání deníku Sport napsal, že sobotní ligový duel Viktoria Plzeň – Sparta Praha (0:0) po čase oživil téma, které se v českém fotbale řeší už od devadesátých let. Má se pomáhat či vycházet vstříc při skladbě termínové listiny týmům bojujícím o účast v hlavní fázi evropských pohárů, nebo dodržovat striktně stejné podmínky pro všechny? Häring připomíná, že před pár lety kritizoval dodržování stejných podmínek Jozef Chovanec ve Spartě, teď diskuzi otevřel plzeňský Pavel Vrba.

Vrba: Bílek mi nezavolá a nemám na něj telefon. Výmluvy jak od Pepíčka z 1.A

Přítel Häring tvrdí, že „západoevropská“ cesta, kdy se v prestižních ligách se na celky bojující o Ligy mistrů nebere zvláštní ohled, v Česku neplatí. Že česká Gambrinus liga patří do jiné kategorie soutěží, kde ligová vedení svým kandidátům na postup do Champions League ulehčí, v nabitém termínu buď zápas přeloží na jindy, nebo přesunou na pátek, aby získal na přípravu a odpočinek o den víc.

„Většinou k této benevolentnější strategii přistupují v zemích, v nichž je start jednoho či dvou týmů v LM úspěchem, pozitivně ovlivňujícím celý tamní fotbal. Maribor, soupeř Viktorie, toho využil. Česko spadá do této kategorie. Stačí si připomenout plusy postupu Plzně v sezoně 2011/2012. Podepsala se pod úspěšný finiš reprezentace v kvalifikaci o EURO 2012. Část peněz z pohádkových příjmů se rozdělila dál mezi tuzemské kluby. Hradec vydělal na Pilařovi, Plzeň štědře zaplatila Jihlavě za Tecla, Jablonci za Kovaříka, Olomouci za Hořavu. Vylepšil se i pohárový koeficient. Je potřeba ještě nějaký další argument?“ ptá se Karel Häring ve své pondělní poznámce s názvem „Boj o LM? Ano, musíme si pomáhat“ v deníku Sport.

Slávisté také nefandí sparťanům


Mám zcela odlišný názor a přináším hned celý balíček argumentů proti Häringově tvrzení i proti „vlastencům“ typu televizního komentátora Pavla Čapka, kteří vzývají „božstvo“ jménem „český koeficient“ a hlásají věty: „Dnes musejí všichni opravdoví fandové, ať už přejí Spartě (Slavii, Plzni), fandit českému zástupci.“

A to jako proč? Dovedete si představit, že by v Anglii příznivci Liverpoolu začali zohledňovat hledisko jakýchsi vyšších národních zájmů a fandit nenáviděnému Manchesteru United? A tak můžeme probrat rivaly v téměř každé jiné zemi.

Když ještě bojovala o titul se Spartou Slavia, viděli to příznivci červenobílých celkem jasně a přáli většinově sparťanským soupeřům. Dílem ze zmíněné rivality, ale dílem i z ekonomicky-sportovního hlediska. Zvlášť v době, kdy odměny za pouhý start v Champions League vzrostly do nevídaných výšin.

„Když Sparta pravidelně postupovala do Ligy mistrů, zatímco Slavii se to opakovaně nedařilo, rozevíraly se nůžky, ať už po ekonomické a sportovní stránce, mezi oběma kluby ještě více. Sparťané získávali peníze na nové posily, lépe prodávali své hráče do zahraničí atd. Každý úspěch Sparty v Lize mistrů, byl tak zároveň logicky neúspěchem Slavie v následném boji o domácí titul,“ tvrdili srozumitelně vzdělanější slávističtí fanoušci. Trvalo velmi dlouho, než se situace, a to jen na jeden rok v sezoně 2007/2008, otočila.

Ze stejných příčin není důvod, aby tohle neplatilo nyní pro sparťany v případě Viktorie Plzně. Co má Sparta z toho, že Plzeň skoupila v české nejvyšší soutěže nejlepší hráče?

Tak proč by se ještě navíc měly zástupcům bojujícím o Champions League ulehčovat termínové podmínky? Krom toho, že je to věc jen daného klubu, který to buď zvládá, nebo ať to nehraje. A to nemluvím, že by to bylo vůči zbytku ligy nefér a domácí soutěž by se stala neregulérní. Argumentů, že něco dělají ve východní Evropě, na Balkáně (i když Slovinci tam nechtějí patřit), v Rusku či Ukrajině, se obecně vždycky velmi obávám. Smrdí to. A zásadně si nepřeji být zařazován do této „kulturní“ kategorie. Jak říkal Zdeněk Svěrák v Obecné škole: „My jsme sice Slované, ale západní!“

Tvůj úspěch – můj neúspěch a naopak


A ten zbožňovaný koeficient? Ten klubový v době, kdy zavedl Michel Platini „hratelnou“ mistrovskou část kvalifikace Ligy mistrů (a nemusíte se tedy bát, že vám los do cesty postaví Arsenal), není až tak důležitý. A že se český kolektivní koeficient vylepší natolik, že by vítěz Gambrinus ligy postoupil rovnou do základní části LM a druhý tým šel do její kvalifikace, není až tak žhavé. A hlavně, když vyhraji ligu, nepřeji si, aby si na stamiliony z Champions League mohl případně sáhnout i můj největší soupeř, vicemistr. Proč? Jaký ekonomický smysl by pak měl český titul? V roce 2007 byla mistrem Sparta, ale do Ligy mistrů šla Slavia, protože jí los přidělil schůdnější Ajax, než byl Arsenal, proti němuž museli nastoupit sparťané.

I to je argument, i když v současnosti by český vicemistr mnohem těžší konkurencí v nemistrovské části kvalifikace, než zažívá Plzeň v části mistrovské, asi jen těžko prošel.

Takže bych rád slyšel jediný argument, proč by měla Sparta Plzni (dříve Slavia Spartě) jakkoli pomáhat? I v tomto případě pro soupeřící strany platí, jako obecně ve sportu a ostatně i v životě: „Tvůj úspěch je mým neúspěchem a naopak.“ A zájmy českého fotbalu a koeficientu jdou v tomto případě stranou. Pokud někdo ze soupeřících stran mediálně vyzdvihuje, že v Evropě fandí svému rivalovi, moc mu nevěřím. Spíš si myslím, že jde o pokrytecké výroky vyřčené kvůli těm fanouškům, kteří u televize rádi fandí „našim“.

A pokud jde o ty ligové termíny, ať se vždy měří všem úplně stejně podle přesně stanovených pravidel. Ať už ligu vyhraje Plzeň, Sparta, Slavia, Liberec nebo Baník Ostrava.

Pavel Procházka, šéfredaktor magazínu HATTRICK

[img id="42743"]