Schick kritiku Pivarníka nevnímal tak, že si na něm chce smlsnout. Naopak na sobě pracoval ještě víc

Flegmaticky postával u lajny před střídačkami a čekal, až hlavní sudí přeruší hru, aby mohl vyběhnout ke svému debutu v novém dresu. Právě se rozbíhala pětasedmdesátá minuta a jeho AS Řím vedlo nad Veronou už 3:0, když ten okamžik konečně nadešel. Plácl si se střelcem první branky Nainggolanem a za potlesku římského publika vyběhl na křídlo vedle Edina Džeka. Ani ne za minutu už si na vápně rovnal míč na svou levačku a vypálil… 

Jeho rána skončila jen v připravených rukavicích hostujícího gólmana, ale diváci byli u vytržení. Ve zbytku utkání už se po hřišti spíše jen tak potuloval a výrazněji na sebe neupozornil, ale rozhodně nemusí být zklamaný. Vždyť to není tak dávno, co s Bohemkou bojoval o záchranu v české nejvyšší soutěži, a teď hraje Serii A za jeden z nejslavnějších klubů italské historie. A navíc jako jeho nejdražší posila v celé devadesátileté historii, ale pojďme od začátku.

Malý útočníček z dorostu

První pozvánku do sparťanského áčka si Schick vysloužil v sedmnácti letech, když naskočil do přípravného utkání proti Slovanu Bratislava. Psal se rok 2013 a tichého útočníka sparťanského dorostu tehdy neznali ani vlastní spoluhráči. Třeba Tomáš Ujfaluši o něm mluvil jako o „tom útočníčkovi, který má teprve sedmnáct let“ a brzy na něj asi zapomněl, protože Schick se ještě na jednu sezonu vrátil do dorostu, aby v devětadvaceti zápasech nasázel soupeřům dvaadvacet gólů a stal se postrachem obran soupeřů. V téže sezoně ale díky dvěma startům v Gambrinus lize a jednomu v Poháru, tehdy ještě České pošty, slavil s áčkem Sparty double. Zatím její poslední.

Následující sezonu Schick ještě strávil ve sparťanské juniorce, kde si v patnácti zápasech připsal sedm branek a jen čtyřikrát dostal šanci mezi dospělými, dvakrát v lize a dvakrát v poháru, kde z toho byl dokonce jeden gól. V letenském útoku tehdy řádil David Lafata, jenž zrovna vylepšoval šestnáct gólů z minulé sezony na dvacet, za ním čekali na šanci Roman Bednář s Michalem Breznaníkem a velké naděje vkládalo vedení do mladíka Lukáše Juliše. Patrně daleko větší než do Patrika Schicka, a proto se vytáhlý mladíček stěhoval na hostování do Ďolíčku, kam Sparta běžně odkládala nechtěné hráče typu Jakuba Rady, Milana Švengera nebo Lukáše Pauscheka.

Začátky v Bohemians nebyly z nejlepších

„Byl zajímavý, protože je vysoký, rychlý a dobrý s míčem. Ale pamatuji si, že když nastoupil do prvního utkání, tak mě úplně nepřesvědčoval. Ještě moc neustával souboje,“ vzpomíná na Schickovy začátky u Botiče tehdejší kapitán Bohemians Daniel Krch.

„Říkal jsem si, že nevím, jestli nám už v této sezoně pomůže. Trochu jsem o něm pochyboval, ale pak nám všem ukázal. Už na konci podzimu hrál v základní sestavě a v lednu v přípravě třeba vzal míč, předváděl přešlapovačky a s obránci si vlastně dělal, co chtěl,“ vzpomíná Krch, jenž nebyl jediný, komu se Schickovy úvodní představení v zelenobílém dresu příliš nezamlouvaly. V prvních utkáních se Schick na hřišti objevoval až v závěrečných desetiminutovkách a ani zdaleka nepřipomínal zázračný produkt sparťanské akademie a jeden z největších talentů českého fotbalu. Fanoušci si od něho slibovali daleko víc a nejednou na něho pískali.

Pivarník: Hned jsem věděl, že má předpoklady světového hráče

Téměř všichni mladí fotbalisté se shodují na tom, že po přechodu z juniorského fotbalu do toho dospělého je nejvíce překvapilo, jak je zde hra svázána taktikou. Talent mohou mít sebevětší, ale pokud se nenaučí plnit taktické požadavky trenérů, mají většinou smůlu, a u hračičků typu Patrika Schicka to platí dvojnásob.

Pivarník prý od začátku věděl, že Schick má veškeré parametry světového hráče, ale takticky to s ním prý bylo hodně špatné. Pořád jsem do něj hustil, že se musí pohybovat v nebezpečných prostorech a neflákat se po celé ploše. Je důležité běhat, ale správně, a to v jeho hře moc nebylo,“ vypráví Pivarník, jenž dával v úvodu jeho angažmá v Ďolíčku přednost spíše slovenskému útočníkovi Matúši Mikušovi. Ale jen do té doby, než začal Schick správně chápat, o čem je dospělý fotbal, a střílet důležité góly. A zde znovu zasáhla jeho pro fotbal zrozená psychika. Pivarníkovu tvrdou kritiku bral pozitivně jako impuls zlepšit se.

„Kritiku nevnímal tak, že si na něm chci smlsnout. Naopak na sobě pracoval ještě víc,“ chválí ho Pivarník. Přitom bychom nemuseli chodit v čase, ani po mapě příliš daleko k případům, kdy mladým hráčům kritika trenéra příliš nevoněla, neunesli pozici náhradníka nebo se jen nedokázali popasovat s penězi, které jim dospělý fotbal začal znenadání strkat do kapes. Pro mladé hráče to nikdy není jednoduché, ale Schick to zvládl. Nikdy s ním nebyly problémy, neřídil opilý a nehrál si na hvězdu a brzy za to byl odměněn.

Arrivederci, Sparto

Přestože v přípravě nedostal příliš prostoru, dokázal se střelecky prosadit, ale ze strany letenského vedení očekával větší zájem o své služby, a tak kývl na nabídku Sampdorie Janov, která svůj zájem vyčíslila na čtyři miliony eur. Pro Spartu to byl dokonalý obchod. Za hráče, jenž za ni v lize odehrál všehovšudy devětatřicet minut, inkasovala přes sto milionů korun (dalších sto na sebe nenechalo dlouho čekat) a před svými fanoušky se navíc bránila tím, že mladý útočník neprojevil dostatečný zájem nosit její dres, což je pro každého sparťana trestní a zavrženíhodný čin, a tak letenskou fanouškovskou obec v prvních měsících odchod jednoho z největších talentů ani tolik nebolel. Schick to však odmítá.

Jaké byly jeho začátky v Itálii a jak se mu na jihu Evropy líbí?

Co o něm říká trenér AS Řím, majitel Sampdorie nebo viceprezident Juventusu?

Celý příběh, krůček po krůčku, jednoho z největších talentů českého fotbalu, který si ve věčném městě přijde na pět milionů korun měsíčně, zatímco na Letné mu nabízeli šedesát tisíc, si přečtete v novém čísle HATTRICKU, které vyšlo ve čtvrtek 5. října 2017.