Sparta? Minul jsem správnou dobu, mrzí Putze. Před 2. ligou dal přednost škole a hraje ČFL

Může se pyšnit titulem mladší dorostenec roku, v dresu Sparty se stal nejlepším střelcem dorostenecké extraligy a v mládežnických reprezentacích hrál po boku Ladislava Krejčího, Jakuba Brabce či Jiřího Skaláka. Psalo se o něm jako velkému talentu. Útočník Petr Putz to ovšem v kariéře tak daleko jeho spoluhráči nedotáhl. I kvůli tomu, že ve Spartě minul dobu, kdy odchovanci klubu dostávali příležitost ukázat se i v ligovém „áčku“.

Zkušenosti tak sbíral ve Vlašimi, poté si ovšem uvědomil, že hrát celou kariéru druhou ligu se mu zrovna nechce. „Když jsem pochopil, že ve fotbale díru do světa neudělám, zvolil jsem angažmá v Zápech a raději si dodělal vysokou školu. Vrátila se mi chuť do fotbalu a dělám práci, která mě baví,“ říká v rozhovoru pro eFotbal.cz šestadvacetiletá opora středočeského účastníka ČFL a pracovník Technologické agentury ČR.

Troufám si tvrdit, že ve své době jste patřil ve Spartě mezi největší naděje. Titul mladšího dorostence roku 2006 i ocenění pro nejlepšího střelce staršího dorostu v sezoně 2008/2009 to jen potvrzují. Jak je těžké se ve Spartě prosadit?

Ve Spartě je specifické prostředí. Nejen kvůli velké konkurenci v mládeži, ale také kvůli obrovským finančním možnostem klubu. Sparta si může dovolit koupit s trochou nadsázky kohokoli z ligy, ale i celkem drahého hráče ze zahraničí, což také ukázala před touto sezónou.

Ve Spartě jste to dotáhl až do rezervního týmu, co chybělo k tomu, abyste se dostal až do ligového „áčka“? Respektive, proč myslíte, že jste nedostal šanci?

Bohužel jsem minul dobu, kdy odchovanci klubu dostávali šanci ukázat, co v nich doopravdy je. Pokud hrajete na pozici útočníka, očekávají se od vás góly. V případě, že góly nedáváte, nejste pro tým nepostradatelný. Gólů z mé strany postupem času začalo ubývat a tím klesala i důvěra trenérů. K tomu všemu přicházely drahé posily z A-týmu, které hrát musely, což vám na herní pohodě také nepřidá.

Do nároďáku z Převýšova? Lidé mi to přejí, visím i na obecní nástěnce, směje se talent Stejskal

Zkušenosti jste šel nabírat do druholigové Vlašimi. Jak s odstupem času hodnotíte toto angažmá?

Moc šťastně ho nehodnotím. Z fotbalového hlediska to pro mne byl spíš krok zpět. Nicméně jsem tu poznal skvělé lidi a udělal si tu dobré kamarády.

Chápu, že ve druhé lize si mladí hráči hlavně zvykají na dospělý fotbal, ale je taková cesta tím nejlepším řešením? Třeba Sparta tento způsob praktikuje poměrně dost často. Pak se ale také někdy stává, že hráč hraje každý půl rok někde jinde, což asi také není zrovna to pravé...

Naopak si myslím, že to je ta největší škola. Hráč pozná, jak fungují jiné kluby než Sparta, která má vše na špičkové úrovni. Zároveň se otrkáte v dospělém fotbale. Pokud se ukáže, že na to máte, tak se hostování promění v přestup, v tom lepším případě si vás Sparta stáhne zpět a dá vám šanci.

Z druholigové Vlašimi jste zamířil rovnou do ČFL, konkrétně do Záp. Proč jste zvolil právětakové řešení? Neměl jste možnost hrát dál druhou ligu třeba v jiném klubu?

Takové rozhodnutí jsem učinil ve chvíli, kdy jsem pochopil, že ve fotbale už díru do světa neudělám. Nechtěl jsem dopadnout tak, že bych celou kariéru hrál druhou ligu a po konci bych nevěděl, co dál dělat. Trénovat nechci a kdo by vás zaměstnal v takovém věku bez praxe. Z tohoto důvodu jsem zvolil angažmá v Zápech, které mi umožnilo dodělat vysokou školu a získat praxi už při studiu. Jsem opravdu rád, že jsem takové rozhodnutí učinil. V Zápech se mi vrátila chuť do fotbalu. Zároveň jsem si díky tomuto rozhodnutí našel práci v Technologické agentuře ČR, která mě baví.

Jak moc velký to byl rozdíl a musel jste si na to třeba chvíli zvykat, že fotbal není vaší hlavní náplní práce?

Fotbal jsem nikdy jako práci nebral, i kvůli tomu to pro mě nijak velký rozdíl nebyl. Fotbal pro mě byl, je a i nadále bude vždy hlavně zábava. Pokud mě jednou přestane bavit, tak skončím.

V Zápech jste už tři a půl roku. Jak jste tady spokojený?

Nejvíc se mi tady zamlouvá to, že jde o rodinný klub a že se spoluhráči z týmu táhneme za jeden provaz. Jak jsem už říkal, je tu skvělá parta lidí, na které se můžete spolehnout jak na hřišti, tak mimo něj.

Jak to vidíte s ambicemi v letošní sezoně? S čím bude v kabině i u vedení klubu panovat po posledním zápase spokojenost?

Před startem sezony jsme si řekli, že bychom rádi hráli o horní příčky v tabulce a proháněli týmy jako Chrudim, Vltavín či Domažlice. Myslím si, že když se nyní podíváme na tabulku, tak se nám to zatím celkem obstojně daří.

Angažmá v lize? Měl jsem si jich víc vážit, přiznává Čtvrtníček. Vyšehradu chce vystřílet postup

V létě posílil Zápy zkušenostmi ostřílený Karel Piták. Jak moc je jeho přítomnost na hřišti znát?

Karel Piták je pojem sám o sobě. Má za sebou nespočet velkých a těžkých zápasů. Jsme rádi, že ho tu máme. Je to skvělý kluk a výborný fotbalista, který umí v důležitém okamžiku zápasu vzít na sebe zodpovědnost a zápas strhnout na naší stranu.

Prošel jste většinou mládežnických reprezentací. Jak na reprezentační utkání vzpomínáte?

I když to byla v uvozovkách pouze mládežnická reprezentace, byl jsem moc pyšný na to, že si reprezentační trenéři vybrali právě mě a dali mi tak šanci obléknout dres národního týmu. Z fotbalového hlediska je to asi můj největší úspěch.

V reprezentacích jste hrál třeba po boku Jiřího Skaláka, Jakuba Brabce či Ladislava Krejčího. Nemrzí vás, že jste to nedotáhl tak daleko jako oni?

Trochu zklamaný jsem, hlavně kvůli svému dědovi, který se mnou jezdil v mládeži na každý trénink i zápas a prožíval tak se mnou každý úspěch i neúspěch.

Je vám šestadvacet let. Jaké jsou vaše fotbalové ambice. Je něco, čeho byste chtěl ve fotbale dosáhnout, nebo už jste poslal fotbal na „druhou kolej“?

Chtěl bych být u toho, až jednou Zápy postoupí do druhé ligy Věřím, že to je jen otázka času, kdy se to povede a majitel klubu pan Mašek bude moci říct, že Zápy jsou druholigové.

Zápy prohánějí favority ČFL. Na náš fotbal se dá dívat, těší gólmana, který kryl záda Blažkovi