Sivok chápe, proč není Ben Chaim ve Spartě úspěšný a svůj klub přirovnává k Bohemce bez fanoušků

Čtyřiatřicetiletý stoper Tomáš Sivok hraje už několik měsíců izraelskou nejvyšší soutěž a se svým Maccabi Petah Tikva FC je po deseti kolech na jedenácté příčce tabulky. Na boj o nejvyšší a s tím spojené pohárové příčky to tedy na rozdíl od Tomáše Pekharta z druhého Hapoelu Be´er Sheva nevypadá.

"Když jsem přestupoval, počítal jsem s tím, že izraelská liga není tak kvalitní, jako třeba turecká, z níž jsem přicházel. Šel jsem také do menšího rodinného klubu, srovnal bych ho třeba s Bohemkou, kam také nikdo necpe velké peníze, ale na rozdíl od ní my nemáme žádné fanoušky. Tréninkové podmínky tu nejsou takové, jaké jsem poznal jinde. Máme jedno travnaté tréninkové hřiště a jednu umělou trávu. Ani regenerace není nijak extra. Navíc nemáme také silný kádr, jako většina klubů nad námi, a hlavně ty z prvních příček. Náš tým stojí na cizincích. V létě nás přišlo 12. Nejsme ještě úplně sehraní. Trenér Šaron Mimer hledá optimální složení, aby tým šlapal. Náš problém je hlavně v taktické stránce. Tady je dost špatná. Pochopil jsem, proč Tal Ben Chaim není ve Spartě úspěšný. Doma byl zvyklý, že dostane balón, díky svoji rychlosti uteče a dá gól nebo na něj přihraje. Ve spartě po něm chtějí i jiné věci, třeba bránění a hru do kombinace. V Izraeli je týmové pojetí hry minimální. Na rozdíl od jiných klubů, v nichž jsem hrál, to mám v Maccabi těžší, protože jako stoper pořád někoho honím," citoval web sport.cz bývalého obránce Sparty, Udinese, Bursasporu či Besiktase Istanbul.

V lize zatím nastoupil v záklaní sestavě osmkrát a čtyřikrát šel do akce i v Izraelském poháru. Na vytížení si tedy nemůže stěžovat.. "Kromě 14 dnů, kdy jsem měl svalové zranění, hraju všechno. Pro mne je příjemné, že máme zápasy jednou týdně, nejezdíme na soustředění, na domácí zápasy se scházíme hodinu a půl před začátkem na stadiónu. To jsem nikde nezažil," pokračoval na stránkách sport.cz někdejší český reprezentant se čtyřiašedesáti mezinárodními starty, jenž však zatím na izraelské půdě neskóroval a už by to moc rád změnil. "Měl jsem pět šancí hlavou, dvakrát jsem trefil břevno, pak taky gólmana a obránce na lajně. Není mi zatím souzeno a jsem z toho trochu rozmrzelý. My těch rohů za zápas moc nemáme. Nikoho neválcujeme," doplnil velezkušený střední obránce.

Samotný život ho však ve třetí vyzkoušené zemi po Itálii a Turecku mimořádně baví. "Život je tady báječný! Manželka je spokojená víc než v Istanbulu, na který nedala dopustit. Děti tu chodí do školy, dělají různé sporty. Venku je i teď přes dvacet stupňů a na pláž to mám 100 metrů. Izraelci ale kroutí hlavou, že se v listopadu ještě koupu. Na tréninky jezdím i na kole. S rodinou jsem prakticky pořád spolu, což jinde nebylo, jezdíme na výlety, byli jsme u Mrtvého moře, v Jeruzalémě, všude to je do dvou hodin autem. Bydlíme v Tel Avivu, v části, která je velmi pečlivě střežená, takže se cítíme bezpečně. Tady nemají čtvrtě jako u nás je třeba Praha 1, 2, nebo 9. Je širší centrum Tel Avivu a další jeho části už jsou jako samostatná města. Opravdu nám tu je dobře, tady bych si dokonce uměl představit žít natrvalo, ale až skončím, vrátíme se domů," uzavřel v interview pro sport.cz trojnásobný vítěz české ligy a mistr turecké nejvyšší soutěže.

Pavel Novotný: Řepka lže, peníze ze sparťanské kasy byly použity na autobus plný prostitutek