Slavii sice chválí, ale nemůžou jí přijít na jméno. „Klobouk dolů, co Praha v LM dokázala,“ řekl mistr světa Hummels

„Klobouk dolů před tím, co Praha ve skupině dokázala,“ řekl po posledním zápase ve skupině F Ligy mistrů Borussia Dortmund – Slavia (2:1) slavný obránce německého týmu a mistr světa z roku 2014 Mats Hummels. Ostatně i na šále k utkání bylo napsáno „Borussia – Prag.“ Předešlá věta i ten nápis zcela vystihují celé účinkování českého šampiona v Champions League. Velké uznání za předvedené výkony, ale jakže se to vlastně jmenujete? To z pohledu velkých soupeřů. Nečekaně skvělé a statečné výkony, respekt slavných klubů, ale ani jedna výhra, pouhé dva body, tři domácí porážky a konec už před jarní částí evropských pohárů. Takhle se na to lze dívat poněkud přísnějším českým pohledem.

Slavia je sexy i heavy metal

Tuzemští novináři povětšinou hlavně chválí. Trpišovského Slavia je podle nich sexy, hraje totální fotbal, který přináší velké dobrodružství apod.

„Slavia ukázala cestu, po které by české kluby mohly kráčet: hrát nebojácně, přímočaře, prostě sexy,“ napsal třeba Jan Palička v MF Dnes.

„Totální fotbal, heavy metal, harakiri, velké fotbalové dobrodružství... Tomu, co předvádí Trpišovského Slavia, se říká různě. Dovedlo ji to k titulu, do Ligy mistrů, k opravdu velkým zápasům. Oboustranně velkým. Chyběla tomu lepší koncovka, proto jen dva body. Ale nuda to teda fakt nebyla.“ uvedl Luděk Mádl ze Seznamu Zprávy na svém facebookovém účtu.

Jen výhra na San Siru by k EL nestačila

Jistě, klobouk dolů před výkony Slavie ve všech šesti zápasech skupiny smrti se třemi předchozími vítězi Ligy mistrů. Ovšem profesionální fotbal se hraje, zvlášť v milionářské Champions League, především na ty výsledky.

„Ukazuje se, že gól na San Siru, který jsme dostali v nastavení, nás asi stál postup do Evropské ligy,“ prohlásil slávistický trenér Jindřich Trpišovský. Čistě matematicky to ale není pravda. I kdyby Slavia v září v úvodním duelu v Miláně nad Interem vyhrála (skončilo to nakonec 1:1, když ještě v 92. minutě vedla 1:0), nestačilo by to. Inter totiž pak porazil doma Borussii 2:0 a vyhrál na Slavii dokonce o dva góly (3:1). Takže by měl místo sedmi pět bodů a červenobílí místo dvou jen čtyři a zůstali by i tak ve skupině poslední.

Ano, dá se předpokládat, že Slavia by se v Edenu za stavu 1:1 proti Interunehnala tolik do útočení, protože by jí k třetímu místu stačil bod, a neinkasovala by v závěru góly z brejků. Ale zase to bylo teprve v předposledním kole a červenobílí by nemohli spoléhat na to, že pak Milánští doma prohrají s Barcelonou. Takže by asi stejně útočili, navíc jim v té chvíli šlo ještě i o postup do jarní fáze Ligy mistrů, nejen Evropské ligy.

Horší koncovka i technická vybavenost

„Pokud bych měl říct dvě věci, které nás stály body a pravděpodobně Evropskou ligu, tak neproměňování šancí a někdy horší technická vybavenost. U soupeřů vidíte skvělý první dotek a zpracování balonu, v tom ještě trochu pokulháváme, tam se musíme zlepšovat. Ve struktuře hry, organizaci i v postupném útoku jsme si ale dokázali, že i s těmito týmy můžeme hrát, že je na čem stavět. Kdyby nám někdo něco takového řekl, když jsme ve Slavii začínali, tak bychom řekli, že za dva roky to určitě nebude, že to je strašně brzo,“ konstatoval Trpišovský a měl svatou pravdu.

Ještě bych k tomu dodal, že i v koučování Slavie byly občas chyby. Třeba právě v zápase v Miláně, do kterého Jindřich Trpišovský poslal nezkušeného Provoda a poněkud laxního Júsufa. A slávističtí fanoušci si kladli podobné otázky i po zápase v Dortmundu:

„Skutečně bylo nutné dobře hrajícího Škoda střídat právě Júsufem už v 65. minutě? A muselo se hrát nevyzkoušeným systém 3 – 5 – 2 s vytaženým Coufalem v záloze celý zápas, i když to chvílemi v obraně hořelo?“

Při logické, oprávněné a zasloužené mediální chvále trenéra, realizačního týmů i hráče Slavie mi tyhle otázky občas chybějí.

Slib pěti až sedmi bodů trenér nesplnil

Sám Trpišovský prozradil, že navzdory velice těžkému losu slíbil svému šéfovi Jaroslavu Tvrdíkovi, že i v téhle supertěžké skupině Slavia získá pět až sedm bodů. Nikdo by mu pouhé dva body v této konkurenci nevyčítal, ale když si sám dal takovýto cíl? Přecenil trenér schopnosti svého týmu, nebo podcenil slavné soupeře, kteří navíc shodně měli v bráně vynikající gólmany?

Vím, že se to nedá ovlivnit, ale nač ta až dětinská srpnová radost z tak těžké skupiny? Že si zahraju na Camp Nou, na San Siru, v bundesligovém chrámu fotbalu v Dortmundu, že se potkám na hřišti s Messim, Lukakem nebo Hummelsem? Pak se ale nemůžu divit, když soupeři nevědí, že se český mistr jmenuje Slavia, a říkají mu univerzálně Prag. Což by asi používali, i kdyby k nim přijela Sparta.

Slavia skončila devětadvacátá z 32 týmů

Slavia podle očekávání z 32 elitních týmů skončila mezi osmi nejhoršími, kteří si na jaře v Evropě už nezahrají. Přesto ale její zástupce přijal, a dokonce pak i aktivně navštívil, prezident Miloš Zeman. Zlí jazykové namítnou, že to je poprvé a zřejmě naposledy v dějinách této země, kdy místní hlava státu takto poctila tým, který skončil ve své soutěži poslední, a navíc v ní ze šesti pokusů ani jednou nevyhrál.

I tohle má v sobě dvě vyznění, jako ta úvodní Hummelsova věta.

Ovšem Slavia neskončila v Lize mistrů poslední. Horší bilanci mají belgický mistr z Genku, jehož v únoru červenobílí vyřadili v šestnáctifinále Evropské ligy, francouzské Lille (tyto týmy získaly ve skupině E, resp. H jen po bodu) a Galatasaray Istanbul (ve skupině A také se dvěma body, ale děsivým skóre 1:14).

Takže z toho nakonec je celkově 29. místo z 32. CZ Bělehrad (B) i Lokomotiv Moskva (D) totiž vyválčily na čtvrtém místě shodně tři body, Dinamo Záhřeb (C) pět a Zenit Petrohrad (G) dokonce sedm. I proto, že hrály ve skupinách s přijatelnějšími soupeři, které si však trenér Trpišovský nepřál... 

Splní si sen i v roce 2020?

„Jestli ze Slavie odejde brankář Kolář? Obavu mám o hodně hráčů. Zakončili jsme nějakou epizodu. A v létě si chceme splnit další cíl a dlouhodobý sen. Příští sezonu se bude hrát opět kvalifikace o Ligu mistrů a my znovu chceme hrát tyhle zápasy. Kluci ukazují svou kvalitu,“ uvedl Jindřich Trpišovský.

„Více než 5000 fanoušků na 'zápase o čest' Slavie v Dortmundu ukazuje, kam se klub za čtyři roky dokázal posunout. Nádherný fotbalový rok 2019,“ dodal k tomu Twitter předseda představenstva Slavie Jaroslav Tvrdík.

K tomu, aby byl rok 2020 stejně kvalitní, či dokonce lepší, musí ovšem Slavia základ mužstva udržet či naopak ještě posílit. Odchodu brankáře Koláře bych se nebál, 400 milionů korun za gólmana je výborný byznys, horší to ale může být s absencí Tomáše Součka. A hlavně, chce to útočníka, střelce čili zakončovatele.

A také dobrý kvalifikační los a pak v případě opětovného postupu snazší skupinu. A rovněž, aby se v Evropě pochlapily i další české kluby. Protože podle koeficientu v ročníku 2019/2020 je Česko až třicáté, i za Arménii a Lucemburskem. To pro příští sezony, kdy se od roku 2021 začne hrát nová, výkonnostně až třetí, Evropská konfederační liga čili Evropská liga II, nevěští nic dobrého.

I proto bych se z nějaké další skupiny smrti už vůbec neradoval.