Běží Sparta do Evropy, nebo po Česku? Duel s Lyonem nebyl Csaplárovou pastí, kopíroval zápas Velvar se Slavií

„Csaplárova past je pojem označující situaci ve fotbale, kdy po poločase jedno mužstvo vede 2:0, kvůli čemuž nabude dojmu, že má zápas pod kontrolou. Ztratí koncentraci a umožní soupeři zápas vyrovnat nebo otočit. Označení pochází od trenéra Josefa Csaplára. Samotný jev zpopularizoval v roce 2016 bývalý anglický fotbalový reprezentant a televizní expert Gary Lineker na svém účtu na sociální síti Twitter v reakci na zápas Premier League mezi kluby AFC Bournemouth a FC Liverpool, kdy druhý jmenovaný klub ztratil poločasové vedení 2:0 a nakonec v zápase podlehl 3:4.“ Tak to stojí v internetové encyklopedii Wikipedie.

Jenže ve čtvrtečním duelu Evropské ligy Sparta-Olympique Lyon (3:4) Csaplárova past nesklapla, byť v něm Letenští vedli 2:0. A to nejen proto, že francouzský tým vstřelil sparťanům ještě před přestávkou gól do šatny, jak o tom v přímém přenosu vtipkovali komentátoři ČT Sport Jaromír Bosák s Pavlem Karochem, protože Josef Csaplár byl zrovna minulý čtvrtek coby expert osobně přítomen v přestávkovém televizním studiu. 

„Podle nejmenovaného českého média běží Sparta do Evropy. Prý ukázala, že se může měřit s elitními celky. Co k tomu říct? Jestliže se napsalo, že se Sparta může rovnat s týmy kontinentální Evropy, tak já tvrdím, že nemůže. Sparto, tohle bohužel nebylo o tobě, ale o Lyonu. Když zjistil, že prohrává o dvě branky, zapnul. Před zápasem jsem odpověděl na otázku, kdo jsou nejnebezpečnější hráči Lyonu, že ti, co sedí na lavici. Což se potvrdilo. Po přestávce přišel na hřiště Paqueta a nebylo už vůbec co řešit,“ napsal začátkem týdne ve svém pravidelném glosáři na serveru Sport.cz Josef Csaplár.(jak zmiňujeme i v jiném článku na efotbal.cz).

Příliš růžový nátěr

Tím nejmenovaným médiem je deník Sport, který patří stejnému majiteli jako fotbalová Sparta – Danielu Křetínskému. V sobotním vydání listu se palcový titulek „Sparta běží do Evropy“ objevil na titulní straně doplněný nadtitulkem „Letenští proti Lyonu prokázali, že se mohou měřit s elitními týmy.“ 

V analýze na stranách 2 až 3 se pak mj. dočteme: „Sparta se do Lyonu pustila s vervou. Na férovku. Zaskočení Francouzi, kteří měli hlavu možná ještě v hotelovém pokoji, místy nechápavě kroutili hlavou, co všechno Letenští dovedou. Pražané v prvním poločase dokázali skloubit faktory, které jsou potřeba na mezinárodním poli k úspěchu: byli aktivní, odvážní a navrch přidali kvalitu. Hra měla náboj.“  

Jako ve Velvarech – očekávaný obrat

A nemalujeme si to až příliš narůžovo? Nebylo to spíš tak, jak říká Josef Csaplár, že Lyon Spartu zprvu podcenil a když zjistil, že prohrává o dva góly, tak konečně přidal? Po přestávce přišli na hřiště Paqueta a Emerson a zatímco ještě ve 41. minutě to bylo 2:0, v 68. už 2:3 a v 89. minutě 2:4. 

Přesně měsíc předtím hrály třetiligové Velvary zápas 3. kola Českého poháru/Mol Cupu s mistrovskou Slavií. Ještě v 54. minutě vedly 2:0, když červenobílí rovněž jako Lyon na Letné nastoupili s několika náhradníky a hráči širšího kádru. Jenže po přestávce přišli na trávník tři fotbalisté ligového týmu  – Traoré, Ekpai a Plavšič a už v 61. minutě minutě slávisté vedli 3:2. A těsně před koncem to bylo 4:2, úplně stejně jako za měsíc na to v duelu Olympique se Spartou.

A podobně „jako to nebylo o Spartě, ale o Lyonu, tak tohle nebylo o Velvarech, ale o Slavii.“ Nejprve podcenění, pak zabrání, příchod klíčových hráčů a očekávaný obrat. Nic míň, nic víc.

Nelžeme si do vlastní kapsy a nepředstírejme, že někam jedeme

Josef Csaplár má velkou pravdu, když říká, že „nalháváním si, jak skvělý produkt děláme, je lhaní si do vlastní kapsy“.  

Je pravda, že Sparta pod trenérem Pavlem Vrbou jde nahoru výkonnostně, ale i výsledkově (to i díky podzimní krizi mistrovské Slavie). Ovšem o tom, že spíš než do Evropy zatím stále běhá po Česku, podal důkaz třeba druhý poločas nedělního ligového zápasu s Mladou Boleslaví. Pokud chce Sparta běžet do Evropy, musejí se o to snažit všichni hráči, nejen někteří. A s některými to zkrátka nepůjde. O tom se ostatně přesvědčila i rivalská Slavia, která v posledních třech sezonách držela s Evropou krok, ale na podzim ho zase velmi rychle ztratila.    

Nevím proč, ale když si čtu některé analýzy, v nichž bývá přání otcem myšlenky, vybaví se mi jeden starý vtip z minulých časů.   

Vladimir Iljič Lenin, Josif Stalin a Leonid Brežněv cestují společně v železničním vagonu. Vlak nečekaně zastaví. Lenin navrhne: „Možná bychom měli vyhlásit subotnik, aby dělníci a rolníci problém vyřešili.“ Stalin vystrčí hlavu z okna a vykřikne: „Jestli se vlak nerozjede, strojvedoucího zastřelíme.“ Ovšem vlak se stále nepohybuje. Brežněv se tedy ujme slova a řekne: „Soudruzi, zatáhneme záclonky, zapneme gramofon a budeme předstírat, že jedeme.“ 

Tímhle předstíráním a klamáním sebe sama, že někam jedeme či běžíme, se ale opravdu nikam v českém fotbale nedostaneme. Jen zatáhneme ty záclonky.

„Dám příklad. Díváte se na sjezd v lyžování, říkáte si, to bych dal taky. Pak přijdete pod kopec a zhrozíte se, protože byste ho ani nesešli. V reálu je všechno daleko rychlejší, náročnější. Najednou z toho vyplynou fakta daleko pravdivější, syrovější. V případě Sparty s Lyonem daleko krutější,“ napsal Josef Csaplár trefně ve svém posledním glosáři.

Přitom Škorpilův a Csaplárův Slovan Liberec, Uhrinova, Haškova či Hřebíkova  Sparta nebo Ciprova či Trpišovského Slavia „dovedly běžet do Evropy“.  

Musely se ale nejprve podívat pravdě do očí.

Csaplár: Fanda Sparty unese pravdu, chce ji znát, vidět realitu, fakta. Řečmi, jak skvělý produkt děláme, si lžeme do kapsy