Přesně před 65 lety byl založen trojnásobný ligový šampion, mezi jehož legendy patří Hauzr, Janů či Nezmar

Zatímco v éře Československa působil klub Slovan Liberec v nižších soutěžích, po rozpadu federace mezi elitou nikdy nechyběl a dokonce se třikrát radoval z titulu. Výraznou stopu zanechal i v evropských pohárech, řada libereckých hráčů v čele s Ladislavem Maierem, Jiřím Štajnerem, Tomášem Zápotočným či Theodorem Gebre Selassiem se prosadila v reprezentaci i v zahraničí. Od založení Slovanu uplyne 12. července 65 let.

Ačkoli první fotbalový celek vznikl v Liberci koncem 19. století, Slovan byl založen až v létě 1958, kdy se sloučily tamní Jiskra se Slavojem. Nový tým vstoupil do druhé celostátní ligy, ale nedlouho poté spadl až do krajského přeboru. Od 70. let působil střídavě ve druhé a třetí nejvyšší soutěži.

V roce 1993 se Liberec stal jedním ze šesti nováčků samostatné české ligy a v premiérové sezoně obsadil pod vedením trenéra Vlastimila Petržely deváté místo. První velkou trofej získal díky triumfu v Poháru ČMFS v roce 2000, o dva roky později slavil tým vedený dvojicí Ladislav Škorpil, Josef Csaplár titul. V Poháru UEFA se navíc dostal až do čtvrtfinále, když nečekaně vyřadil Vigo, Mallorcu a především Lyon.

Ke druhému ligovému triumfu dovedl celek bez hvězd v roce 2006 trenér Vítězslav Lavička, třetí slavil o šest let později hned ve své premiérové sezoně na lavičce Slovanu Jaroslav Šilhavý. U všech tří titulů byli pouze brankář Zbyněk Hauzr a obránce Tomáš Janů, s 311 ligovými starty klubový rekordman. Historicky nejlepším střelcem je díky 62 brankám Jan Nezmar.

V ročníku 2013/14 Slovan podruhé přezimoval v evropských pohárech, když v Evropské lize postoupil přes Udine či Freiburg do druhého kola. Následující sezonu v lize obsadil až 12. místo a poprvé skončil mimo elitní desítku, zato si připsal druhý triumf v domácím poháru. Pod vedením trenéra Jindřicha Trpišovského se Liberec dvakrát probojoval do základní skupiny Evropské ligy. Po odchodu Trpišovského do Slavie následovalo půlroční angažmá trenéra Davida Holoubka a roční působení Zsolta Hornyáka, ani jednomu se však nepodařilo dostat klub znovu na evropskou scénu. Dokázal to až Pavel Hoftych, který s týmem v sezóně 2019/20 dokráčel do finále MOL Cupu. V roce 2020, kdy i do sportu začala nepříjemně zasahovat pandemie covidu-19, se Liberec dostal do skupiny Evropské ligy.

Poté, co se během podzimní části ročníku 2021/2022 Liberec dostal na poslední místo, vystřídal Hoftycha Luboš Kozel a Liberec nakonec skončil po základní části na osmém místě. V uplynulé sezoně skončil po základní části sedmý a vyhrál skupinu o umístění. Liberec tak získal nasazení do třetího kola MOL Cupu a bonus v podobě jednoho milionu korun.

Za úspěchy Liberce stojí kromě hráčů a trenérů také sklářská firma Preciosa s majitelem Ludvíkem Karlem, který vlastní většinový balík akcií Slovanu. Ten hraje své domácí zápasy na Stadionu U Nisy s kapacitou 9900 diváků, klubovými barvami jsou modrá a bílá.

Grygar splňuje 2 důležité atributy letní přestupové strategie Baníku. Máme s ním dlouhodobé plány, líčí Mikloško