Liga na podzim přinesla nejedno překvapení

Plná překvapení byla na podzim první liga. Zaujala Plzeň svými ofenzivními manévry a útokem na premiérový titul, naopak trio Slavia, Ostrava, Brno se navzdory slavné tradici propadlo až do sestupových bažin. A potěšila také zlepšující se střelecká produktivita, neboť liga zvlášť v plzeňském balení bavila fanoušky víc než v minulosti.

Letošní liga postavila řadu věcí na hlavu a Plzeň je toho zářným příkladem. Dříve průměrný ligový klub, často se pohybující na rozhraní sestupu, po příchodu kouče Pavla Vrby udělal razantní krok směrem mezi českou elitu. V předehře v Superpoháru a Evropské lize sice ještě neladil, ale pak se Vrbův orchestr rozehrál do skvostné formy a nebýt pokaženého finiše, mohli ve Štruncových sadech už pomalu chystat mistrovské oslavy.

Po 12. kole měla Viktoria na Spartu dvanáctibodový náskok, nyní se smrsknul na čtyři body. "Kdyby nám zůstalo navíc alespoň sedm bodů, dýchalo by se nám před zimou lépe," připustil i Vrba, že odcházející forma postavení lídra ohrozila. Na svěšené hlavy to ale ještě není, Plzeň totiž svým střeleckým apetitem ukázala možný trend, který ligu zatraktivňuje.

Sparta se tradičně na podzim soustředila na pohárové úkoly, kde si naservírovala postupem do Evropské ligy pořádnou zápasovou porci. Také tradičně se selhání v předkole Lize mistrů odrazilo na ligových výkonech, dvě prohry na půdě papírově slabších soupeřů Letenští pracně doháněli.

Přesto získali v první polovině soutěže na svoje poměry hodně bodů, nejvíce od roku 2004. "I to však ukazuje, jak moc se dařilo Plzni. K prvenství před zimou jí gratulujeme, ale svůj boj o titul nevzdáváme," vzkázal soupeři trenér Jozef Chovanec a zároveň naznačil, že na jaře se dá očekávat strhující bitva o královský trůn, v níž by mělo jeho tým táhnout neobyčejně produktivní africké duo na hrotu.

S oběma týmy nedokázal nikdo jiný udržet krok. Olomouc ve stínu korupčních podezření sice dokázala nadchnout ofenzivním festivalem v domácích zápasech, ale venku byla poloviční. Teplice a Jablonec zase v úvodu sezóny marně vzpomínaly na loňské vábení titulu a až časem se dostaly zpět, kam patří svými možnostmi i hráčským kádrem. Po průměrných sezonách se mezi elitu opět hlásí Mladá Boleslav.

Obvykle do lepší společnosti patříval také Liberec, ale letos dlouho tápal a jak se ukázalo, tajemství neúspěchu se skrývalo v obsazení trenérského postu. Potíže trvaly jen do chvíle, než se kormidla ujal Petr Rada. Deset bodů z možných dvanácti Severočechy poslalo rázem do první poloviny tabulky a připomnělo, že v lize se umí bývalý reprezentační kouč pohybovat jako ryba ve vodě.

V druhé polovině tabulky před zimou jsou očekávané kluby, ale přítomnost tří tradičních překvapila. Především v případě Slavie herní a výsledkový propad šokoval, i když měl poměrně logické důvody v zákulisním chaosu, v němž se slavný klub potácí.

Na povrch prosákly ohromné dluhy, klub jede zjevně podle krizového scénáře, a pokud nepřijde nějaký zvlášť movitý majitel, nedá se očekávat velký vzestup ani na jaře. Na lavičce nezkušený trenér, v očesaném kádru plno nezkušených mladíků a hrozba nedočkavých věřitelů na krku - to všechno je předzvěstí dalších výsledkových problémů.

Slávisty snad může uklidňovat, že podobné problémy mají i jiní. Především u solidně zajištěné Ostravy se po loňském boji o titul problémů nikdo nenadál, jenže trenér Miroslav Koubek nedokázal udržet nastoupený kurz a tým se propadal k ligovému dnu, brzy už bez kladenského experta. Na jaře ale může být vše jinak, jeho nástupce Karol Marko hodlá kabiny na Bazalech pořádně vyvětrat. Souzeno optikou posledního utkání v Brně se mu to začíná dařit.

Brno po zkušenostech z minulých let už ani raději k výměně trenérů nesáhlo. Brněnské šéfy nepřesvědčil ani pětibrankový debakl od Sparty, který pak alespoň částečně hráči napravili výhrou 7:0 nad Slováckem. Jenže ani rekordní výsledek nepřinesl do brněnského kádru klid, výborné výkony dál střídají herní propadáky, naposledy se k fotbalistům otočili zády i fanoušci.

Slavné trio může alespoň částečně uklidnit, že se na jaře bude bojovat pouze o únik z předposledního místa. Pokud by se na chvost propadl někdo jiný než Ústí nad Labem, bylo by to ohromné překvapení. Severočeši sice produkují líbivou hru, ale bez dostatku taktiky, hráčské kvality, stadionu a podpory fandů se nejvyšší soutěž hrát nedá.