Ameriku střídá s 1.A třídou. Už jen čekám před brankou, líčí Skácel. Hearts? Euforie jako za nás

Kdo vás přiměl změnit vaše původní rozhodnutí?

"Bývalý spoluhráč ze Slavie Jarda Černý. Byl jsem tou dobou zrovna na pár měsíců v Čechách a šli jsme si spolu sednout na pivo. Jarda mě na něm přemlouval, jestli bych si s ním nechtěl zahrát pár zápasů za Lety a pomoct jim k záchraně v 1. B třídě. A protože je člověk po pivu občas v dobrém rozmaru, kývl jsem mu. Nic velkého to ale ode mě zatím není, vždy absolvuji akorát pár zápasů za sezonu, protože jsme doteď trávili vždy velkou část roku v Americe."

Slabší účast ale plně vynahrazujete střeleckou produktivitou. Například nyní na podzim jste za sedm utkání nasázel stejný počet branek.

"To je opět velká zásluha Jardy. Při zápase stojím většinou před soupeřovou brankou a čekám, až mi Jarda nebo jiný spoluhráč připraví nějakou šanci. A když už k tomu dojde, dokážu je občas i proměnit. I když jsem těch gólů mohl samozřejmě nastřílet víc. Důležité, ale hlavně je, že se jako nováček 1.A třídy pohybujeme v klidných vodách tabulky."

Konkrétně na páté pozici s 27 body. To nevypadá vůbec zle. Panuje po takovém podzimu v týmu spokojenost?

"Bodů jsme mohli vybojovat určitě více. V tomto ohledu je ke spokojenosti daleko. Na druhou stranu se ale nacházíme v první polovině tabulky a na jaře bychom neměli mít problémy s udržením v soutěži, což byl náš cíl."

Válel v Bundeslize, má tituly se Spartou a teď si užívá okres. Dokud zdraví dovolí, říká Fukal

A očekávání od jarní části sezony?

"Hlavně aby byla klidná a nenamočili jsme se do bojů o záchranu. Moje osobní přání pak je, abychom měli stále tak dobrou partu jako doposud. Protože právě o ní a o radosti ze hry to na této úrovni především je. Člověk se spotí, stráví čas s fajn lidmi a je mu krásně na světě."

V jedné z předešlých odpovědí jste již nakousl vaše časté pendlování mezi Českou republikou a Spojenými státy. Kde se v současné době cítíte více doma?

"Momentálně spíše v Čechách. Naše holky tu totiž před dvěma lety začaly chodit do školy, takže do Ameriky už létáme akorát na delší pobyty v létě a pak na Vánoce, abychom unikli zdejšímu svátečnímu šílenství. Je ale pravda, že jsme byli dříve více doma v Kalifornii, kde jsme si dokonce zrekonstruovali domek. Zlom nastal ve chvíli, kdy nám povyrostly děti a my jsme chtěli, aby měly dobrou češtinu. Uvidíme, co přinese budoucnost, ale aktuálně jsme doma v Praze."

Proč jste zakotvil po konci kariéry právě ve Spojených státech?

"Manželka, tam dříve přes deset let žila, a tak jsme se ještě v době, kdy jsem hrál, dohodli, že tam po kariéře zkusíme žít. Udělali jsme si business víza a založili tam fotbalovou školu. Pak ale přišel covid, a především narození našich dvojčátek, díky čemuž se naše situace trochu změnila. Následně jsme do Los Angeles začali jezdit vždy na půl roku coby turisté. Tím, jak naše děti rostou, jsou už naše výlety do Ameriky kratší a kratší."

A jak na západním pobřeží vypadají vánoční svátky? Slaví se u Skácelů české, nebo americké Vánoce?

"Jednoznačně české. Měli jsme tradičně rybí polévku, kapra se salátem a samozřejmě Ježíška, který přišel už 24. prosince večer. Ony by to holky se svojí nedočkavostí stejně do rána nevydržely. Jediný rozdíl oproti Vánocům v Praze je počasí. Přece jen tu bývá v těchto dnech kolem dvaceti stupňů, přes den navíc krásně svítí sluníčko a je jasně modrá obloha. Oproti českému prosinci je to opravdu příjemná změna."

A co projekt vaší fotbalové školy?

"Asi bych ho nejpřesněji pojmenoval jako zmražený. Po covidu nám vypršelo business vízum, které jsme si z důvodu našich dětí neobnovili. Nebyli jsme si jistí, kde je chceme vychovávat. Uvidíme, co přinese budoucnost, ale zatím fungujeme v Americe opravdu pouze jako výletníci."

A jaké bylo trénování amerických dětí? Je to v něčem jiné oproti například jejich zdejším vrstevníkům?

"Popravdě jsem si žádného velkého rozdílu nevšiml. Rozhodně tu ale mají v porovnání s námi příznivější podmínky, ať už co se týká počasí, nebo počtu travnatých ploch a parků, kde se dá trénovat. To je u nás v těchto měsících o hodně komplikovanější. V posledních letech tu navíc fotbal zažívá především mezi dívkami nebývalý boom. Velkou zásluhu na tom má systém sportovních programů amerických univerzit, ve kterých je právě dívkám fotbal velmi často nabízen."

Pojďme nyní k vaší vrcholové kariéře. Několikrát jste vyjádřil, že z početné řádky týmů, ve kterých jste působil, vám jsou nejbližší Slavia a skotské Hearts. Proč zrovna tyto dva?

"Ve Slavii jsem poprvé nakoukl do velkého fotbalu. Samozřejmě ligu jsem začal už dříve v Hradci, ale jak to opravdu chodí ve velkém klubu, jsem poznal až díky Slavii. V Hearts jsem strávil přes tři roky, ochutnal Ligu mistrů, dvakrát jsme vyhráli skotský pohár a já byl třikrát jejich nejlepší střelec. Plus je samotný Edinburgh krásné místo k žití. Menší, malebné město s přístupem ze tří stran k moři. Navíc na něj, na rozdíl od Glasgow, občas i zasvítí sluníčko. Pro mě ideální štace a vlastně i jeden z mých dalších domovů."

A kdybyste si měl zvolit mezi těmito dvěma celky?

"Spíše asi Hearts. Především kvůli fanouškům. Nechci, aby to vyznělo špatně, ale venku nikdy nezapomenou, kdo za ně v minulosti hrál a jaké služby pro ně odvedl. V Čechách se bohužel ke svým bývalým hráčům stále chováme trochu jinak. Tím ale nechci nijak hanit Slavii, která pro mě bude navždy českou jedničkou. Nicméně můj nejoblíbenější klub budou asi už do konce života právě Hearts."

To vám nyní musí dělat obrovskou radost pohled na tabulku skotské ligy.

"Je to tak. V tuhle chvíli vedou ligu o šest bodů před Celtikem, v posledním kole doma porazili Rangers, takže v klubu nyní panuje obrovská euforie, podobná té, když jsme vyhráli pohár. Uvidíme ale, jak zamíchá tabulkou vánoční kolo."

Vyhovovaly vám jako hráči tyto zápasy ve vánočním období?

"Jasně, ve Skotsku to je jeden z vrcholů sezony. Vždy jsou při nich doslova narvané stadiony, na kterých oproti jiným kolům panuje i o dost uvolněnější atmosféra. Navíc se většinou v tomto období láme pořadí v tabulce a začíná být jasné, jak na tom ten či onen klub bude v dalším průběhu sezony. Ne nadarmo se v Anglii a Skotsku říká, že se máte na tabulku koukat až po Novém roce."

Nyní čeká vaše oblíbence městské derby s Hibernianem.

"Ano a předpokládám, že to bude pořádná mela. Pro Hearts představuje Hibernian lokálního nepřítele, který se musí vždy a za každou cenu porazit. Pevně doufám, že to zvládnou a budou ve svých výsledcích pokračovat i v dalším průběhu sezony. Skotsko čeká na jiného vítěze, než jsou obři z Glasgow od roku 1985 a představa, že bychom tuto sérii prolomili zrovna my, zní fantasticky."

Jel byste se v tom případě na tu slávu podívat do Skotska osobně?

"Na to vemte jed. Pokud budou kluci z Hearts bojovat o titul i na konci sezony, velmi rád je pojedu osobně podpořit."

Vicemistr světa nastupuje v kraji a trénuje Opavu. Baráž s Baníkem? Šílenství, říká Mičola