Profík Rada končí kariéru ziskem trofeje. Na hřišti zůstal sám s medailí a s pohárem

Končit se má na vrcholu. Pokud se vše hodnotilo z pohledu profesionálních soutěží, tak tuhle chvíli Rada promeškal, když před rokem balil u hradeckých Votroků a rozhodl se pomoci v páté nejvyšší soutěži pražským Spojům. Stal se nejsledovanějším jménem v nejvyšší pražské soutěži, dovedl tým k postupu do divize, ale teď je konec.

"Sezona byla úspěšná, cíl jsme splnili a medaile i pohár hovoří za vše. Přišli jsme s Danem Krchem pomoci Fabiovi Leggerimu, aby se postoupilo do divize. Jsem rád, že si to může odfajfkovat jako splněný cíl,“ oddechl si zkušený hráč. 

Krch kvůli zranění zabalil kariéru už v zimě a posunul se do realizačního týmu. Teď se stejným směrem vydá takřka jistě i jeho ostřílený parťák. "Ukončím kariéru kvůli zdravotnímu stavu. Na pětadevadesát procent je hotovo, jsem rozhodnutý, už to asi definitivně pověsím na hřebík,“ přiznává. „Klubu budu pomáhat i dál, jen už to nebude na hřišti,“ dodává.

Přípravný zápas? I tam si lze říct o angažmá. Hostouň našla kouče v brněnském klubu

I když od trenérů soupeřů často slyšel, že byl nejlepším hráčem Spojů, při rozhodování jej to neobměkčí. "Chci trošku předejít tomu, že se cítím na tom hřišti kontraproduktivní. Jasně, člověk si najde nějakou platnost, ale vážně bych chtěl pomáhat spíš trenérsky, předat zkušenosti, nějakou energii, aby se tu něco budovalo na delší dobu. Se mnou je to není sázka na budoucnost,“ usměje se v narážce na svůj věk.

Narážce, že Marek Matějovský to zvládal, i když byl o čtyři roky starší, a dokonce v nejvyšší soutěži, se jen usměje. "Mám zdravotní problémy a už nemám ten režim, na který jsem byl zvyklý. Nemám čas se o sebe starat, cítím to na sobě. Bolí koleno, hůř se člověk hýbe. Nějaké kilo je nahoře, kombinace není dobrá,“ praví přesvědčivě.

Italský trenér se vrací do čtvrté ligy! Místo oslav řeší hřiště i budoucnost exligové hvězdy

Přizná přitom, že by se na divizi dokázal připravit, ale musel by jít přes bolest. "Mám dvě malé děti, chci s nimi chodit na lyže, na kolo. Nechci se úplně zničit,“ přiznává a jedním dechem dodá, že si sezonu v páté lize náramně užil a byly zápasy, které jej úplně pohltily.

Takže když pak držel pohár za vítězství v soutěži, byl pyšný, že na něj se Spoji dosáhl. "V lize i tady je to podobný. Je super vyhrát pohár na jakékoliv úrovni. Kvůli tomu se přece hraje fotbal,“ dodává a usměje se tomu, že posledním utkání už spoluhráči křepčili v kabině a on zůstal právě s trofejí sám na trávníku. Bylo to symbolické. Když končit, tak s pohárem. "Že zůstávají na hřišti rozlišováky, to bych pochopil,“ směje se. "Ale že tam zůstal pohár za postup,“ vzpomíná.

Směrem do profesionálního fotbalu, nebo vyšší soutěže, se zatím posunout neplánuje, i když nabídek měl více. "Přišel jsem si odpočinout od fotbalu a pomoci trenérovi. Mohl jsem být i v profi úrovni, nebo trénovat třetí ligu, ale budu ve Spojích dál,“ končí povídání Rada.