Koller: Janko nebo Altintop jen zabírají místo. Sáček je pro Spartu důležitější než Mavuba

Pro německou fotbalovou reprezentaci má jen slova chvály. A že ji zná, stejně jako celý německý fotbal dokonale. Jan Koller působil pět sezon v Borussii Dortmund, se kterou získal německý titul. Podle Kollera se momentálně těžko najde na světě lepší tým než úřadující mistři světa. Ti se představí v pátek prvního září v pražském Edenu v kvalifikačním utkání o postup na mistrovství světa 2018 proti české reprezentaci. Co si Jan Koller, nejlepší střelec v českém národním týmu, myslí o Němcích, jak hodnotí přestupové aktivity Slavia a Sparty, prozrazuje v rozhovoru pro magazín Hattrick.

Nemáte z duelu s Němci obavy?

Já ne, ale jsem zvědavý, jak ho kluci zvládnou. Přiznám otevřeně, že už jen bod by byl v daném okamžiku skvělý, to by byl skoro zázrak, ve vítězství našich nevěřím. Vždyť ta kvalita snad ani nejde porovnávat. Němci mají v kádru jen hráče z předních evropských a německých klubů. Mohou vybírat, nevadí jim, když se někdo zraní. Nahradí ho stejně kvalitním hráčem. To v českém týmu není.

Jak a co proti Němcům hrát?

Hlavně se nebát a jít do toho s čistou hlavou. Od našich se nic nečeká a když budou mít den, mohou třeba překvapit. I když se musejí připravit spíš na to, že nebudou mít míč pod kontrolou, což může být ubíjející.

Nejvíce zkušeností s německým fotbalem má v týmu Karla Jarolíma Vladimír Darida. Není to však málo?

To je málo. Samozřejmě to nebude stačit. Skvělý výkon musejí podat všichni a všichni také budou muset jít za hranice svých možností. Jedině tak se dá proti Němcům něco uhrát.

Český fotbal měl poslední úspěšné období v letech 2004 až 2006. Co se potom stalo?

Skončila naše generace, která byla výjimečná, protože všichni hráči měli pevné místo ve svých zahraničním renomovaných klubech, byli v nich lídry. To už dnes není. Pak se sázelo na hráče z české ligy, sice se nám podařilo postupovat na mistrovství Evropy, ale… Pro tak malou zemi je už toto úspěch. Zvlášť s tím, jaký kádr měl k dispozici Pavel Vrba. Teď začíná nová éra, přicházejí noví mladí kluci. A záleží, jak se chytnou.

Může být vývoj v Německu po roce 2004 příkladem nebo námětem pro Česko?

Může. To si pamatuji dobře, když jsme je na mistrovství Evropy 2004 porazily s B-týmem, tedy s kluky, kteří nenastupovali v základní sestavě. Pak si asi řekli dost, takhle už to nepůjde a změnili celou strategii od mládežnických reprezentací. Vím, že průkopníkem byl náš dřívější trenér z Dortmundu Matthias Sammer, který ten systém vystavěl. A nyní už Němci dominují na všech úrovních.

Kliment: Zjistil jsem, že v Německu to není zas až tak jednoduché

Co se musí v českém fotbalu změnit, aby byla reprezentace zase úspěšná?

Je dobře, že se zakládají krajské akademie, ale pak přichází další fáze, aby se těm talentům doopravdy někdo věnoval.

Vidíte v Česku nějaké výrazné talenty? Někoho s perspektivou?

Jasně že vidím nadějné kluky. Je dobře, že Patrik Schick už vyřešil svou budoucnost a přestoupil do AS Řím. Teď však bude záležet na tom, jak rychle se adaptuje a jak se v tom týmu chytne. Je tady Jakub Jankto, který hraje v základní sestavě Udine a mohl by být pilíř národního týmu. Ladislav Krejčí a Pavel Kadeřábek už lze počítat za zkušené hráče, kteří by reprezentaci měli táhnout. Uvidíme, co bude s Václavem Černým z Ajaxu Amsterdam, toho považuji za velký talent, ale už potřebuje začít hrát pravidelně v dobré soutěži. Nadějné kluky tedy máme, ale teď se musejí zabydlet v základních sestavách svých klubů. A potom to přenášet do národního týmu.

Víte, co se stalo 9. listopadu 2002?

(dlouho přemýšlí). To fakt nevím.

Bude to patnáct let, co jste musel v zápase svého Dortmundu na hřišti Bayernu Mnichov do branky za vyloučeného Jense Lehmanna…

Ach ano. Už si vzpomínám. To už je fakt patnáct let? To je tedy let.

Vybaví se vám to někdy a přijde na to řeč?

Ale ano, občas. Především na nějakých besedách se mě na to lidé ptají. Byl to zvláštní okamžik, navíc v takovém zápase, kdy se hrálo o titul.

Pobavilo vás, že vás tehdy německý magazín Kicker zařadit do sestavy kola jako brankáře? Musel jste za to platit něco do týmové pokladny?

Ano, to jsem zachytil a pobavilo. Zvlášť, když Kicker je seriózní časopis. Potěšilo mě to, i když jsme ten zápas prohráli. V zahraničí to s těmi kasičkami nefunguje. Takže mě to nic nestálo. Naopak jsem od klubu a partnerů dostal na památku mega obří brankářské rukavice s mým jménem. To bylo milé gesto.

Koubek cítí, že teď bude mít větší šanci na sesazení Vaclíka než ve Spartě...

Co se vám ještě vybaví z působení v Dortmundu? Jaký největší zážitek jste si z Dortmundu odnesl?

Největším zážitkem byl zisk německého titulu v roce 2002, o kterém jsme rozhodli až v posledním kole, v domácím zápase s Werderem Brémy. První gól jsem vstřelil před přestávkou, pojistku jsme přidali až patnáct minut před koncem. Ty oslavy bezprostředně po zápase byly neuvěřitelné a největší emotivní zážitek. Potvrdilo se, že Dortmund má nejlepší fanoušky, nic takového už jsem pak nezažil.

Kam byste zařadil angažmá v Dortmundu?

Určitě bylo nejvydařenější a nejvíc na něj vzpomínám. Zažil jsem při něm největší úspěchy, hrál jsem tam nejlepší fotbal v kariéře, navíc před nejlepšími fanoušky na světě. Jsem rád, že jsem v takovém klubu mohl působit. A že jsem tam nezanechal tak špatnou stopu.

Je něco, co jste se tam naučil a později vám později pomohlo v kariéře?

Poznal jsem, co je to německá mentalita, líbí se mi jejich disciplinovanost, pracovitost, přesnost. Mám rád, když mají věci řád. Takže rozumím jejich „Ordnung muss sein“ (Pořádek musí být – pozn.). To je rozdíl od Francie, kde teď žiju, kde je to úplně naopak.

Jste s někým z Dortmundu v kontaktu? Ať s hráči nebo funkcionáři? Byl jste tam někdy mimo fotbalové povinnosti?

Příliš v kontaktu nejsem a jezdím tam výjimečně. Naposledy jsem tam byl před dvěma roky při exhibičním zápase mého bývalého spoluhráče Dedého. Teď se však začíná rýsovat, že by se měl založit tým bývalých hráčů Borussie Dortmund a snad bychom měli hrát nějaké zápasy. Kdyby to dopadlo, bylo by to pěkné a rád bych se takových zápasů zúčastnil.

Nelitujete někdy, že jste v roce 2008 přijal nabídku Norimberku?

Ve své kariéře nelituji žádného přestupu, jedině tohoto. Tehdy jsem si to nevyhodnotil dobře. Přicházel jsem v zimní přestávce, už tehdy byl klub poslední a po prvním jarním kole vyhodili trenéra, který si mě přivedl. Sezona se nepodařila, sestoupili jsme a nakonec jsem za to mohl jen já a brankář Jaromír Blažek. Fanoušci nás skoro vyhnali jako prašivé psy. Přiznám, že Norimberk byl průs…

Sledujete současnou situaci BVB? Jak si myslíte, že dopadne v právě startující sezoně?

Sleduji a zajímám se o všechny kluby, kde jsem hrál. Také proto, abych měl přehled o evropských ligách. Dortmund jsem viděl naposledy letos na jaře, když hrál Ligu mistrů v Monaku. Těší mě, že Borussia začala sezonu dobře, je s Bayernem na čele bundesliga a myslím, že o titul to bude zase jejich souboj. A věřím, že letos jim zatopí víc než v posledním ročníku.

Ostuda!? Na německé mistry světa nebude v Edenu vyprodáno kvůli předraženým lístkům?

Zachytil jste případ Dembelé a jeho odchod z Dortmundu do Barcelony? Jak byste to nazval?

Trucováním. A vůbec se mi takové chování nelíbí, absolutně pro to nemám pochopení. Vždyť Dortmund mu dal šanci se ukázat a on se jim pak takto odvděčí. To se mi od hráčů nelíbí. Myslím, že na to Dembelé dojede a vrátí se mu to jako bumerang. Navíc já mu nevěřím, že se v Barceloně prosadí.

Jak se díváte na přestupy Neymara za 222 milionů eur, Mbappého za 180 milionů nebo právě Dembelého za 150 milionů?

To je přece něco šíleného. To přece není normální. Vždyť teprve osmnáctiletý Mbappé hrál ještě před rokem a něco čtvrtou francouzskou ligu za záložní tým Monaka. To kazí celý fotbalový trh, protože pak si týmy i za „nekopu“, který neumí kopnout do míče, řeknou kluby deset, patnáct milionů eur.

Co říkáte na aktivity Slavie a Sparty v právě končícím letním přestupním období?

Pro mě jsou to revoluční kroky, kdy oba kluby začaly skupovat hráče ze zahraničí, Sparta i trenéra. Zatím to moc pozitivně nevnímám. Ani z jednoho z těch týmů.

Myslíte, že je to ta správná cesta, jak zlepšit klubový fotbal v Česku?

Mohla by být, ale ne v takovém množství hráčů. Podle mě to není vyvážené, těch hráčů přišlo zbytečně moc. Myslím, že by stačili tři skutečně dobří hráči, kteří na nějaké pozice nejsou. A brát skoro všechno, co má nohy. Vždyť někteří jsou již za zenitem a týmu stejně nepomohou. To je pak lepší dát šanci mladým odchovancům.

Gebre Selassie: Proti Němcům nesmíme bránit, potřebujeme body

Nemůže to naopak ublížit celému českému fotbalu? Při příchodu jedenácti zahraničních posil logicky nemohou dostat prostor čeští mladíci, aby…

Přesně. Pochopil bych, kdyby ti zahraniční hráči byli lepší než ti Češi. To mi však až na jednu dvě výjimky nepřijde.

Kdo jsou ty dvě výjimky?

Zajímavě vypadá Ben Chaim ve Spartě, ale musí dohnat kondici. A Biabiany. Možná bych tam nakonec ještě přiřadil Plavšiče, který je mladý a nadějný. To je ve Spartě všechno. Tím, že takový hráčů v Česku moc není, tak by Slavii mohl pomoci Danny. Ostatní jsou zbyteční, ať Janko nebo Mavuba ve Spartě nebo Altintop ve Slavii a jen zabírají místo. Myslím, že Sáček je pro Spartu důležitější než Mavuba.

Od konce kariéry žijete v Monaku, zůstane to tak nadále? Neuvažujete o návratu do Česka?

Zůstáváme v Monaku, o návratu do Čech vůbec neuvažuji. A to ani přestože tam poměrně často jezdím.

Uvažoval jste, že byste se pustil do trénování?

Dělal jsem nějakou dobu hrajícího trenéra u třetího týmu Monaka, že si to vyzkouším, ale trénování není moje parketa, takže profi-licenci si dělat nebudu.

Máte tedy něco společného s fotbalem v jiné, třeba manažerské, pozici?

Ne, zatím ne. Domluvil jsem se na spolupráci se dvěma projekty kolem dětského fotbalu, kde působím jako ambasador. Takže pomáhám organizačně a nebo sháním týmy k účastem na turnajích. To mě baví.

To vás i živí?

Ne, ne, práce ve fotbale mě teď neživí, investuji, do nemovitostí a ve finančním sektoru.

Löw: Češi hrají v kvalifikaci pod své možnosti, ale to neznamená, že jsou špatní fotbalisté