Příbramský Nový o záchraně: Ještě není nic ztraceno, pořád to máme ve svých rukách

Pět zápasů! Přesně takový prostor mají fotbalisté Příbrami k tomu, aby se ve skupině o záchranu odlepili z posledního místa tabulky a Černého Petra v podobě přímého sestupu o patro níž tak přenechali někomu jinému. Kdyby bylo nejhůř, může trenér Pavel Horváth nasadit do útoku tajný triumf. A sice stopera Martina Nového, jenž se nedávno zaskvěl dvěma góly do sítě silného Liberce. 

Jaká je v mužstvu nálada před nejdůležitější fází sezony?
Rozhodně bojovná. I když jsme teď poslední, pořád je to hratelné. Před námi je pět zápasů, tudíž patnáct bodů ve hře. Pořád to máme ve svých rukách. Ztráta na Opavu je navíc jen dvoubodová, což je záležitost jednoho zápasu.

Jak velkou psychickou vzpruhou pro vás bylo, že jste se po výhře nad Libercem v předposledním kole dokázali, byť jen na chvíli, dostat ze dna tabulky?
Ten zápas nám moc pomohl. V ten okamžik jsme se konečně natlačili před Opavu. Trochu jsme doufali, že nám zisk tří bodů pomůže i směrem k utkání v Teplicích, tam to ale bohužel nevyšlo. Každopádně víme, že stále není nic ztraceno.

Vy sám jste triumf nad Libercem trefil dvěma góly, které pro vás byly vůbec premiérové v nejvyšší soutěži. Měl jste to pak hodně drahé?
Zatím jsem za ně ještě nic neplatil, takže dobrý (usmívá se).

Příbram má se střílením gólů problém celou sezonu. Neříkal vám trenér Horváth v nadsázce, že vás teď vyzkouší v útoku?
To určitě ne. Já hlavně doufám, že se příště povede skórovat někomu jinému. Je jedno, kdo ten gól dá. My potřebujeme hlavně vyhrát.

Už jsem zmínil trenéra Horvátha, jenž Příbram pozvedl výsledkově i herně. Co všechno změnil k lepšímu po příchodu k týmu?
Myslím, že přinesl větší vnitřní sílu celému mužstvu. Nabádá nás, abychom zachovali klid v šestnáctce. V některých zápasech to možná není až tak vidět, ale určitě se o to snažíme.

Má i díky své skvělé hráčské minulosti ke kabině blíže než jeho předchůdci?
Asi ano. Je znát, že hodně věcí vnímá z našeho pohledu. A i tímhle nám dost pomáhá.

Co jeho vyhlášené žertíky? Šetří s nimi vzhledem tomu, na jakém místě se nacházíte v tabulce?
Občas něco proběhne, ovšem není to v nijak velké míře. Žádný vtípek sice neuškodí, ale každý samozřejmě víme, o co hrajeme. Bojujeme o záchranu a přistupujeme k tomu se vší vážností.

Jasným úkolem Příbrami je odlepit se z posledního místa a dostat se minimálně do baráže. Sledujete ve druhé lize mužstva, která se aktuálně točí kolem druhého a třetího místa?
Právě jsem v televizi koukal na zápas Hradce s Brnem... My se ale soustředíme pouze na sebe. Musíme si to uhrát sami a nekoukat okolo.

Zrovna z Brna jde však při současné formě trochu strach. Potkat ho po roce opět v baráži by asi nebylo nic moc...
Strach bych neřekl. V baráži jsou to navíc dva úplně jiné zápasy, kde rozhoduje pouze aktuální forma.

Vás čeká na úvod bojů o záchranu Olomouc, jejíž fanoušci se po prohraném pohárovém semifinále s Libercem dožadovali odstoupení trenéra Radoslava Látala. Dá se té situace nějak využít?
To vůbec nevím. Na ten zápas jsem se díval, ale ty následné spekulace jsem už potom nesledoval. Spíš doufám, že se nám podaří využít toho, že soupeř bude mít v nohách takhle těžký zápas. My jsme teď měli týden na to dostat se z únavy, což by mohlo hrát v náš prospěch.

Během své kariéry jste stihl i krátkou anabázi ve Spartě. Jak na ni vzpomínáte?
Dá se říct, že jsem ve Spartě byl tenkrát tak nějak nechtěně. Vracel jsem se z hostování v Jablonci a obratem měl zamířit do Jihlavy, kvůli administrativní chybě to však nevyšlo. Jaro jsem tak začal ve sparťanské juniorce a pak byl na chvíli přeřazen do A-týmu. Skoro nic jsem za něj ale neodehrál. Pro mě to byl trochu promarněný půlrok.

Foto ilustrativní.