Palička: „Levá strana? Trpěl jsem. Šilhavému to ale nevyčítám.“ A kdo za to může? Soros, Gates, ilumináti?

Palička: „Levá strana? Trpěl jsem. Šilhavému to ale nevyčítám.“ A kdo za to může?  Soros,  Gates, ilumináti?
KOMENTÁŘ

Po všeobecném nadšení, které v českém fotbalu přinesly čtyři body získané z domácích zápasů skupiny A2 Ligy národů (výhra 2:1 nad Švýcarskem a remíza 2:2 se Španělskem) přišlo v minulém týdnu vystřízlivění (0:2 v Portugalsku i ve Španělsku). Výběrům Jaroslava Šilhavého v jakémkoli složení opakovaně hořela levá strana defenzivy. „Cílem je záchrana v elitní divizi,“ krotil už před týdnem euforii předseda FAČR Petr Fousek. Tenhle úkol se navíc zkomplikoval, když ve skupině poslední Švýcaři v neděli doma nečekaně vyhráli 1:0 nad Portugalskem, které nastoupilo bez odpočívajícího Ronalda.

Může stačit remíza ve Švýcarsku

Češi tak mají po čtyřech kolech čtyři body a skóre 4:7, Švýcaři tři body a skóre 2:7 (hlavně kvůli prohře 0:4 v Portugalsku). I když v sobotu 24. září prohraje v 5. kole Česko v Praze-Edenu s Portugalskem a Švýcaři ve stejný den remizují ve Španělsku, bude i tak Šilhavého svěřencům v úterý 27. září v posledním 6. kole na švýcarské půdě stačit plichta (při stejném počtu pěti bodů by měli lepší vzájemnou bilanci). 

„Pokud by Češi v Edenu nad Portugalskem vyhráli a Švýcaři by podle očekávání prohráli ve Španělsku, jeli bychom do Švýcarska už jen na přáteláček,“ usmíval se ve studiu ČT sport věčně optimisticky naladěný internacionál Vladimír Šmicer. Stát se to může, ale takhle jednoduché to asi nebude.

Snadné to ostatně nebylo ani teď ve Španělsku, i tam ale za stavu 0:0 čeští hráči neproměnili dvě nadějně šance a soupeř je pak opětovně ztrestal dvěma góly – jak jinak než z levé strany...

Češi v těch dvou zápasech ukázali, že vědí, jak bránit. Zavřeli svou polovinu hřiště, ale zároveň také vysoko napadali. Jsou fyzicky velmi dobře připraveni, jsou atraktivním týmem a je těžké je porazit,“ řekl na tiskové konferenci španělský kouč Luis Enrique. 

To sice potěší, ale nepřeceňujme to. To se zpravidla říká o soupeři ze zdvořilosti. A také proto, aby trenér zveličil úspěch svého mužstva a naopak zmenšil a vysvětlil nezdar v předchozím duelu (2:2 v Praze, když Španělé vyrovnali gólem-nególem, který nikdo pořádně neviděl, až v poslední minutě). 

Prokletí? Nikoli, špatná nominace

„Je to nějaké prokletí, či co. Jde o levou stranu,“ napsal ve svém pondělním Glosáři na Seznamu Zprávy televizní komentátor Jaromír Bosák. 

„Pokud český tým inkasuje, je namočený především tento kraj hřiště. Respektive ti, co na něm nastupují. Tentokráte vedle sebe naskočili Jemelka se Zeleným a první gól Solera ukázal, že vskutku nejsou úplně vyladěni. Z mého pohledu chyba Zeleného, ale i systémová. Na Španěly nemůžete vyrukovat s tím, že jim necháte velké hřiště a budete hrát v defenzivě jeden na jednoho bez zajištění. To je pozvánka k fotbalovým alotriím. Což se právě před prvním gólem ukázalo. Příliš prostorný výběh pro Asensia i nabíhajícího Solera a rázem domácí vedli. V následujících několika minutách působili Šilhavého svěřenci jako boxer po ráně na bradu a volného místa měli Španělé na hřišti najednou více než dost. Čas byl milosrdný, záhy přinesl poločasovou pauzu,“ uvedl Bosák.

Já si ale myslím, že o žádné prokletí nejde. 

Jak na tomto místě píšu už poněkolikáté, podle mého názoru se jedná hlavně  o opakovaně špatnou nominaci.  Hráči jako Matějů, Havel, Jemelka, Zelený při vší úctě k nim na tuhle úroveň fotbalu jednoduše nemají. Přitom už v pražském derby zazářil opravdový levý bek, či halfbek - vítěz ankety Objev sezony 2021/2022 David Jurásek z pražské Slavie, typ moderního hráče. Ten se však „šetřil“ na pondělní brněnský kvalifikační zápas ME „21“ do počtu s Andorrou. 

Nebo je k dispozici zkušený levý obránce, jeden z nejlepších hráčů kyperské ligy a kapitán týmu Omonia Nikósie Jan Lecjaks. Bývalý kapitán české „jedenadvacítky“, s níž mj. získal v roce 2011 bronz na ME „21“ v Dánsku.

Existují dobří leví obránci. Jen jim dát šanci

Expert tištěného deníku Sport a webu iSport.cz, bývalý trenér Vlastimil Palička levou stranu české defenzivy ostře kritizoval už po čtvrtečním utkání v Portugalsku. A mluvil o zastaralé hře. A to i v souvislosti s počínáním levé strany české sestavy, přes kterou Portugalci s úspěchem útočili.

„U televize jsem trpěl, to musel vidět každý. Nevyčítám to trenérovi, řešil spoustu absencí, moc variant neměl. Po bitvě je samozřejmě každý generál, sám to nemám rád, ale vzpomínáte, co jsem říkal po baráži ve Švédsku? Když tam  někdy v sedmdesáté minutě šli do hry Matějů s Havlem, měl jsem obavy. A v Lisabonu se to ukázalo znovu. Levá strana vůbec nefungovala,“  pravil Vlastimil Palička v sobotním Sportu. 

Přesně tak, ve čtvrtek to v Portugalsku nezvládali Matějů s Havlem (a s Hložkem před nimi), v neděli pro změnu Jemelka se Zeleným. Ovšem co ta Paličkova věta „Nevyčítám to trenérovi, řešil spoustu absencí, moc variant neměl“?  Jak to, že neměl moc jiných variant? Opakovaně tu píšeme, že měl, ale vůbec je ani jednou nevyzkoušel. A kdo tedy za to může?  Soros, Gates, ilumináti, nebo celosvětové spiknutí? 

Jasně, že hlavní zodpovědnost za trvale špatnou hru české levé strany má hlavní trenér. Třeba Lecjakse zařadil jen jedinkrát mezi náhradníky. A že snad Šilhavého realizační tým zkušený bek v klubu nepřesvědčil? Tak hlavně, že ho opakovaně přesvědčili v národním týmu Matějů s Havlem. 

A Adam Hložek? Tak on i Sparta jsou asi rádi, že k jednáním s Leverkusenem došlo ještě před zápasy Ligy národů. Kolega Radek Špryňar v sobotním Sportu napsal, že se mladý talent s pomocí svého hráčského agenta Pavla Pasky měl ve svém současném stavu z účasti v červnové Lize národů omluvit a být na dovolené. 

Možná ano.

Ale na druhou stranu těch omluvenek v podstatě zdravých hráčů bylo nyní na můj vkus až moc. A také se mi nelíbí, že na jednu stranu lidé z českého fotbalu říkají, že považují Ligu národů (LN) za skvělou novou soutěž, v níž se Češi mohou utkávat s nejlepšími evropskými týmy, a že je nanejvýš důležité udržet se v její elitní divizi , a na druhou stranu tvrdí, že LN nahrazuje přátelská utkání (třeba Vladimír Šmicer v neděli ve studiu ČT sport). 

To je ale přece protimluv. Liga národů není žádný turnájek na pionýrském táboře, ale důležitá soutěž s přímou návazností  na kvalifikaci ME či MS. A jestliže přijde tolik omluvenek (Schick, Barák, Holeš, Masopust, Provod, Ševčík ad.), není možné svůj již tak oslabený tým v důležitých zkouškách s velmi silnými soupeři ještě více oslabovat.

Záchrana v elitní divizi? Ano, v nejlepší sestavě – s Vaclíkem i Schickem

Je hezké, že Šilhavý a spol. stavějí tým na „devadesátkách“, tedy hráčích pro celé utkání (Souček, Coufal, Brabec, Zima a částečně Sadílek), ale co ti ostatní? 

Tomáš Vaclík prokázal v domácích duelech se Švýcarskem a Španělskem skvělou formu, tak proč šli v Portugalsku a Španělsku mezi tyče Staněk a Mandous? Nic proti nim, i když Jindřich Staněk minimálně na prvním portugalském gólu podíl nese, ale proč proti tak silným týmům, když navíc Česko ve snaze o udržení v elitní divizi Ligy národů potřebuje každý bodík, dávají trenéři na klíčové místo v sestavě náhradníky, tedy druhého nebo až dokonce třetího brankáře?

Že to prý takto bylo „předem domluveno“. Být členem sportovní rady, tak budu žádat v tomto směru nápravu s tím, že žádné takové „domluvy“ neexistují a že v soutěžním utkání musí vždy nastoupit co nejsilnější český národní tým. Ostatně i španělský kouč Luis Enrique svým celkem značně točí (i každý z jeho svěřenců by ale byl v českém mužstvu hvězdou), ovšem v bráně vždy ve všech čtyřech zápasech nastoupil Unai Simón.     

„Přihrávka Václava Černého do brejku Jana Kuchty, to byla čistá fotbalová nádhera. Bohužel v kolonce negativ je úplně nahoře neproměňování velkých šancí. Češi na tuto nedokonalost doplatili už v Portugalsku, v Málaze by se v disciplíně produktivita také neumístili nikde nahoře v evropském žebříčku,“ napsal také Jaromír Bosák ve svém Glosáři. Ano, poté, co Kuchta gólově zářil v domácích duelech se Švýcarskem a Španělskem, se psalo o tom, že nahradil Schicka, nebo, že by někdy mohl nastupovat vedle něj. Ta druhá varianta se mi líbí víc. Na Pyrenejském poloostrově totiž Kuchta už své šance neproměňoval.  

Ano, šance na záchranu elitní divize Ligy národů, i po dvou třetinách 3. ročníku Ligy národů žije - a to docela dobře. Ale aby se proměnila v realitu, je koncem září zapotřebí, aby český národní tým konečně letos nastoupil v nejsilnější možné sestavě – tedy s Vaclíkem v brance, s lepší levou stranou obrany, se Součkem a Barákem ve středu pole a s Schickem v útoku. Pak by se to mohlo povést.

Kuchta, Sadílek, Jemelka, Černý či Brabec zvýšili konkurenci v reprezentaci nejen početně, ale i kvalitativně