Divný Čechův konec v Chelsea? Celá Abramovičova éra byla kontroverzní aneb Když Putinův přítel oslnil Anglii

Divný Čechův konec v Chelsea? Celá Abramovičova éra byla kontroverzní aneb Když Putinův přítel oslnil Anglii
ÚTERNÍ RÁNA PAVLA PROCHÁZKY

Měl jsem to štěstí i čest pořídit (pro deník Sport) s Petrem Čechem vůbec první interview v jeho roli profesionálního fotbalisty – brankáři bylo tehdy sedmnáct let, když v roce 1999 přijel v dresu Chmelu Blšany na pražskou Spartu. V roce 2004 mě pak tento gólman oslnil i mimo brankářské tyče, když na tiskovce národního týmu během ME v Portugalsku plynule přecházel z francouzštiny do angličtiny a opačně. A v roce 2010 v obsáhlém interview pro magazín HATTRICK předešel Čech o dvanáct let dobu, když už tehdy prosazoval ve fotbale hru na čistý čas. Ano, a také přiznávám, že jsem pak hlavně ve druhém období kariéry českého reprezentačního brankáře  kritizoval kvůli chybám, které mi přišly vzhledem k jeho jménu najednou až příliš časté. Byť byl mediálně dlouho „Panem nedotknutelným a neomylným“. 

A hlavně, na rozdíl od mnohých českých fotbalových příznivců, ale i novinářů, jsem se nikdy nestal fanouškem Čechovy Chelsea. Ano, sportovní  úspěchy, všechna čest, ale jinak? 

Dnes se všichni probudili...

Dnes se všichni probudili a kritizují bývalého ruského majitele Romana Abramoviče, jenž klub na pokraji krachu koupil v roce 2003, coby Putinova přítele atd. A to o tom  skoro  dvacet let nevěděli?  To neznali kontroverzní Abramovičovu minulost? 

Navíc Chelsea, která vznikla až v roce 1905, a do roku 2005 jen jednou vyhrála anglický titul (1955) a dvakrát někdejší PVP (1971 a 1998), neměla úspěchy jako Manchester United či Liverpool ani tradici jako jiné londýnské kluby jako Arsenal či Tottenham. Po roce 2003 to byl hlavně umělý projekt podpořený podivnými ruskými penězi.  

Kolega z Mladé fronty Dnes Jan Palička napsal poté, co v pondělí Petr Čech v Chelsea skončil i v roli funkcionáře,  na server idnes.cz komentář s názvem „Divný konec v Chelsea. Co bude s Petrem Čechem dál?“

„Tři odstavce a sbohem? Divné je to rozloučení. I když se Petr Čech a jeho milovaná Chelsea snažili zachovat dekorum, rozladění se dá z jejich rozchodu snadno vypozorovat. ‚Nastal správný čas,‘ pravil Čech - a víc se zatím vyjadřovat nechce. Taky v tom cítíte hořkost? Žádný výčet úspěchů a vychytaných rekordů. Žádné emotivní video, nad kterým vám slza ukápne. Jen pár diplomatických a seshora zkontrolovaných vět a hotovo,“ uvedl mj. Jan Palička.

A proč by nám vůbec měla ukápnout slza? 

Sám Palička přece píše o tom, že bývalý boss Roman Abramovič si Petra Čecha vybral jako svou levou ruku a že tou „pravou byla ředitelka Marina Granovská, pohledná, energická, přesvědčivá a nesmírně vlivná Ruska s kanadským občanstvím.“

Kradený benzín, kachničky do vody i Putin

V březnu 2022 připomněl Abramovičův příběh na cnn.iprima.cz Tomáš Macák: 

„Ten příběh začal ve světě zcela vzdáleném bohatství. Roman Abramovič vyrůstal na Sibiři bez matky a otce, kteří zemřeli, když mu byly pouhé čtyři roky. Nebyl ani excelentní student – ze dvou vysokých škol ho vyhodili. Nicméně podnikatelského ducha prokazoval během působení v armádě, kdy prodával kradený benzin svým nadřízeným. Krátce si vydělával coby mechanik, ale věděl, že živit se rukama nevydrží dlouho, a tak opět směřoval pozornost k podnikání, byť to bylo něco, s čím se úplně neshodovala teze dosluhujícího Sovětského svazu. Na konci osmdesátých let prodával například i gumové kachničky do vany, když si vzal svoji první ženu Olgu a dostal od tchána a tchýně jako svatební dar 2 000 rublů, použil je na nákup parfémů a deodorantů, které pak ilegálně pašoval do zahraničí.

Na to se nabalil obchod se dřevem, cukrem, potravinami nebo provoz prasečí farmy. Na konci takzvané perestrojky se jeho podniky staly legální, což vedlo k dalším ziskům. I tak udělal krok za hranu zákona, když byl na začátku 90. let zatčen, protože pomocí falešných dokumentů ukradl vlak plný ruské nafty. Obvinění však byla stažena a zanedlouho začal Abramovičův velký rozlet.

Rázem měl totiž přístup k prezidentovi Borisi Jelcinovi a zanedlouho se také přestěhoval do bytu v Kremlu. Klíčový pro Abramoviče byl zejména kontroverzní zisk podílu do té doby státní ropné společnosti Sibněft – spolu s Berezovským ho odkoupil za ‚pouhých‘ 200 milionů dolarů, ačkoliv jeho odhadovaná tržní hodnota byla trojnásobná.

Miliardy rázem k Abramovičovi tekly proudem, rozšiřoval své portfolium. V roce 1999 pak měl být údajně tím, kdo Jelcinovi doporučil, aby se jeho prezidentským nástupcem stal Vladimir Putin. A i nové hlavě státu byl nablízku, stal se jejím důvěrníkem. Abramovič na začátku tisíciletí rozjel byznys rovněž ve Velké Británii, kde založil společnost Millhouse Capital. Jejím prostřednictvím pak v roce 2003 udělal krok, kterým se v očích světové veřejnosti proslavil nejvíce, koupil Chelsea, FC, která byla na hranici krachu.“

Tento příběh jsme s dnešním šéfredaktorem deníku Sport Lukášem Tomkem popisovali už začátkem 21. století, když se Putinův důvěrník Roman Abramovič zmocnil Chelsea, a okouzlil tak naivní Angličany a možná i celý Západ. 

Kolega, dnes bohužel již nebožtík, Horst Strnad, který byl v té době v Chelsea na reportážní cestě, mi pak sdělil, že podle tamního košatého klubového tiskového oddělení jsem měl být kvůli těmto článkům na jakémsi „černém“ novinářském seznamu.  Neviděl jsem to nikdy černé na bílém, ale i tak jsem to považoval za jednu z největších poct ve své novinářské kariéře. 

Respekt, ale žádné dojetí

Zpět k Petru Čechovi. Už kvůli Abramovičovi mě zkrátka sportovní úspěchy Chelsea nikdy nedojímaly. 

Nikdy bych si nedovolil českého brankáře kritizovat za to, že coby profesionál přijal angažmá ve špičkovém evropském klubu. Nikdy bych se ale zároveň nedojímal nad „jeho milovanou Chelsea“, jak to nyní napsal Jan Palička na idnes.cz. 

Nechci dnes dělat chytrého, ale už v roce 2003 jsem o „nové ruské Chelsea“ věděl své. Na to nemusíte být génius, stačí mít v hlavě kromě balonu i něco jiného a občas vystoupit ze své bubliny. 

Což se některým lidem ze světa sportu evidentně ani dnes nedaří – viz třeba poslední výroky nového šéfa českého hokeje Aloise Hadamczika ohledně „Ukrajinců v drahých autech a startech českých hokejistů, kteří přece musí živit rodiny, v ruské KHL.“

Koupí zadluženou Viktorii Plzeň? Nebo pomůže Spartě?

„Co bude s Čechem? Za Chelsea odchytal skoro 500 zápasů, Ligu mistrů vyhrál, čtyřikrát Premier League. Vyrostl v personu, která neuhýbá, byť to před veřejností vůbec nedává najevo. Nucený odchod šéfa Abramoviče, kterého po krvavém Putinově vpádu na Ukrajinu smetl sankční seznam, vykolejil i Chelsea. Nikomu nesměla prodlužovat smlouvy, nemohla prodávat ani vstupenky fanouškům. Je vlastně s podivem, že se mužstvo nerozklížilo a urvalo třetí místo. Takže co dál? Když si zapřeháníme, mohl by Čech třeba koupit Viktorii Plzeň, kde s fotbalem začínal. Nebo pomáhat Spartě, která se chce odrazit do pestrých zítřků. Funkcionařit na svazu by Čecha nebavilo, protože on potřebuje vidět výsledky hned,“ uzavřel svůj komentář Jan Palička. 

Já bych o budoucnost Petra Čecha obavu neměl. Je to schopný inteligentní mladý muž na vrcholku sil. Jeho sportovní kariéra? Všechna čest! Ovšem to, že  ve „své milované Chelsea dělal levou ruku Abramovičovi“ bych opravdu příliš nevelebil.

Čech už Chelsea radit nebude: S novým vlastníkem cítím, že je ten správný čas na odchod z mé pozice

Premier League - STATISTIKY

Rozsáhlé klubové a hráčské statistiky spolu s podrobnými tabulkami naleznete zde.