Styl Kozla mi neseděl, z Baníku jsem chtěl jít pryč, vysvětluje Reiter přesun do Zbrojovky. Proč nevyšel Zlín?

Ke vskutku zajímavému kroku se před pár týdny odhodlal křídelní záložník Rudolf Reiter. Z ambiciózního Baníku Ostrava se na vlastní žádost přesunul na půlroční výpomoc do poslednímu týmu tabulky, tedy do brněnské Zbrojovky. Co ho k tomu vedlo, jak vzpomíná na Spartu či co si myslí o dvoutýdenním umrtvení skoro veškerého sportu v Česku, o tom všem promluvil tento šestadvacetiletý fotbalista v rozhovoru pro naše stránky.

V dresu Brna jste zatím stihl odehrát jen tři zápasy. Přesto se zeptám, co vám napověděly o stávající síle mužstva?

Překvapily mě směrem do pozitivna. Ne že bych si snad předtím myslel, že je tady banda nekopů, ale ty zápasy mě ujistily, že je tu spousta kluků, kteří fotbal fakt umějí hrát. Jen to třeba někteří z nich nejsou schopní tolik prodat v samotném utkání. Ale to je normální. Zvlášť když si vezmete, že ve druhé lize hráli kluci o špici, zatímco teď o záchranu. A to je úplně jiný tlak, než na jaký byli zvyklí. Rozhodně jsem ale přesvědčený, že tým tu špatný není. Směrem dopředu to kvalitu má, teď jen více zapracovat na defenzivě. Ale to není věcí pouze obránců, nýbrž celého mužstva.

Z dosavadních šesti ligových kol uhrálo Brno jediný bod za remízu 0:0 s Bohemians. Cítil jste, už když jste přicházel, že na hráčích leží psychická deka?

Je to možné. Zároveň si ale myslím, že na podobné stavy je ještě hodně brzy. Pořád máme před sebou 28 kol, kde se dá uhrát spoustu bodů. Jasně, i mě samozřejmě mrzelo, jak dopadl třeba zápas s Karvinou (0:2), ale i tak si myslím, že ještě není žádný důvod k panice. Podle mě by to bylo i špatně. Protože když panikaříte, vzniká z toho zbytečná nervozita, což je cesta do pekel. A to je to poslední, co bychom v tuto chvíli potřebovali.

Za šest kol inkasovala Zbrojovka hned 17 gólů. Souhlasíte tedy s tím, že právě v defenzivě vězí největší potíž mužstva?

Ten počet obdržených branek je opravdu moc velký, to si v Brně všichni dobře uvědomujeme. Navíc kolikrát jde o hodně blbé chyby. Když se nakupí, dopadá to právě takhle. V trénincích ale intenzivně makáme na tom, abychom je odstranili.

V ohrožení se po šesti kolech ocitl trenér Miloslav Machálek, vedení ho ale podrželo. Nebál jste se, že trenér, jenž posvětil váš příchod, bude záhy odvolán?

Abych řekl pravdu, tak jsem si ani nemyslel, že by k tomu odvolání mohlo dojít. Když jsem do Brna přicházel, tak jsem samozřejmě dostal nějaké informace od sportovního ředitele Tomáše Požára. Vím, jaký má Zbrojovka plán, takže o pana Machálka jsem se vůbec nebál. Jsem přesvědčen, že se zvedneme a trenéra podržíme.

Jak vám v tom může pomoci středeční úspěch v MOL Cupu, kde jste po vybojované výhře 1:0 vyřadili Jihlavu?

Do toho utkání jsme šli s jasným cílem, že není důležité jak, ale hlavně aby se podařilo vyhrát. A přesně to se nakonec i povedlo. Jihlava navíc hrála celkem vysoko a rozhodně sem nepřijela pouze bránit. I proto nám takové vítězství určitě může dodat sebedůvěru do dalších bitev.

Když se vrátíme zpátky k vám, jak se vlastně upeklo vaše hostování v Brně? Rozhodoval jste se dlouho?

Upeklo se to hrozně rychle. O zájmu Zbrojovky jsem se dozvěděl v pondělí či úterý a už ve čtvrtek jsem byl v Brně. Taková akce kulový blesk.

Zlákala vás vidina pravidelného herního vytížení, jemuž se vám v Ostravě poslední dobou moc nedostávalo?

Přesně tak. Před zápasem Baníku s Pardubicemi jsem sám zašel za trenérem Kozlem s tím, že bych chtěl jít pryč. A vzniklo z toho hostování ve Zbrojovce.

Odchod z Baníku se přitom před vámi rýsoval už v létě, kdy se za téměř hotovou věc považoval váš přesun za trenérem Bohumilem Páníkem do Zlína. Vysvětlilo vám vedení, proč k tomu nedošlo?

Abych řekl pravdu, tak mi to doteď nikdo pořádně nevysvětlil. Přitom já byl se Zlínem na 99 % už dohodnutý, tam scházely doladit jen detaily. Měl jsem informace, že v podobném stádiu bylo i jednání Baníku se Zlínem, nakonec z toho ale sešlo. Od trenéra jsem pak slyšel argument, že nejdřív musí pustit De Azeveda, jemuž v zimě končí v Baníku smlouva. A že je potřeba, aby v týmu byli aspoň čtyři krajní záložníci.

Není tajemstvím, že jste do Zlína hodně chtěl. Překousával jste to zklamání dlouho?

Nějak extra dlouho zase ne, nic jiného mi ani nezbylo. Musel jsem to vzít tak, že to zkrátka nevyšlo. Kuriózní ale je, že nakonec nikam nešel ani De Azevedo, kterému padly námluvy se Sigmou. Krajních záložníků tedy zůstávalo v týmu pořád pět, tak jsem nakonec zašel za trenérem, aby mě pustili pryč. A napodruhé už to klaplo.

Není těžké vytušit, že vám trenér Páník sedl více než jeho nástupce Kozel. Dá se říct, proč tomu tak bylo?

Řeknu vám úplně to samé, co jsem řekl i trenéru Kozlovi. Jeho styl fotbalu je prostě úplně jiný, než který praktikoval trenér Páník, a já se do něj vůbec nehodil. Trenér Kozel nechtěl od krajních záložníků tolik náběhů za obranu, ten systém byl prostě jiný a mně příliš neseděl. I to byl důvod, proč jsem tolik nehrál a rozhodl se odejít. Prostor  na krajích totiž dostával trochu jiný typ hráčů, než jsem já.

V Baníku ale máte smlouvu na další čtyři roky. Počítáte s tím, že se v zimě vrátíte zpátky?

Abych řekl pravdu, o tomhle jsem zatím radši moc nepřemýšlel. Baník jsem se teď snažil spíše vytěsnit a soustředit se na Zbrojovku. Jak to bude dál, to teprve uvidíme.

Souhlasíte ale s tím, že se v Baníku vaše skvěle rozjetá kariéra poněkud zbrzdila?

Souhlasím s tím tak napůl. Když byl totiž v Baníku ještě trenér Páník, tak mi tam všechno fungovalo. Jeho styl fotbalu mi seděl. Pak ale přišel nový trenér s novým systémem, do kterého jsem se už nehodil. To se ve fotbale stává a já to respektuju. Takový je život. Ostatně i ten herní styl, který má Zbrojovka, je pro mě vhodnější než ten, co v Baníku praktikuje trenér Kozel.

Zajímavé je, že vy jste vlastně celou mládežnickou kariéru strávil na Spartě, kde jste ale stejně jako mnoho dalších šanci v áčku nedostal. Mrzí vás to?

Možná trošku ano, ale jako nějakou křivdu to určitě nevnímám. Naopak si i zpětně hrozně cením možností, které jsme tam jako kluci měli. Jaké tam je zázemí, Sparťani většinou pochopí až ve chvíli, kdy odejdou jinam. Až v tu chvíli jim dojde, jak skvělé podmínky pro fotbal tam byly. Proto je má vzpomínka na Spartu hlavně pozitivní.

Sníte třeba o tom, že se do Sparty jednou zase vrátíte?

Tak říká se, že Sparta se neodmítá. Ale abych byl upřímný, úplně si nemyslím, že k tomuhle dojde.

Jak se vám vlastně líbí ten výborný ligový start Sparty? Dotáhne to podle vás až k titulu?

Já bych jí to samozřejmě přál. A to už jen kvůli Lukáši Julišovi, který je mým výborným kamarádem a teď dává spousty gólů. Spartu i jeho samozřejmě dál pečlivě sleduji. Určitě jsou schopni titul získat.

A co říkáte na největší společný strašák všech klubů, kterým je samozřejmě covid? Ministr zdravotnictví Roman Prymula se teď dokonce rozhodl pozastavit na dva týdny veškerý sportovní život v zemi, což mj. znamená odklad minimálně dvou nejbližších kol FORTUNA:LIGY...

Když jsem to slyšel v rádiu, byl jsem z toho v šoku. A moc to nechápu. Když tam stejně nesmí skoro žádní diváci a my jsme každý týden testovaní, tak to nařízení nedává smysl už vůbec. Z covidu mám samozřejmě respekt, ale mnohem větší starosti mi upřímně dělají ta opatření, která se kvůli němu zavádějí. Jestli se totiž nakonec fotbal a sport celkově opět zavřou na delší dobu, tak to bude obrovský průšvih.