Zábava v mixzóně aneb Bony překladatelem!

Tohle se jen tak nevidí! Sparťan Bony Wilfried tlumočil do češtiny, kterou sám ještě pořádně neovládá, slova svého kolegy z útoku Lea Kweukeho, jenž předstoupil mezi novináře jako hvězda zápasu. A bylo to zábavné!

Kweuke je v Praze krátkou dobu, česky vůbec neumí. Vzhledem k tomu, že naopak jeho rodný jazyk francouzština není zase příliš rozšířený v Česku, musel se najít nějaký prostředník, který bude Kweukeho výpovědi překládat do češtiny. Nestal se jim nikdo jiný než sympaťák Bony Wilfried, jenž pro menší zdravotní komplikace zůstal tentokrát jen lavičce náhradníků.

Oba jsou to velcí kamarádi. Bony už se sice česky naučil a domluví se, přesto je rád, že má v kabině spřízněnou duši, s níž si může popovídat v klidu francouzsky. Do trojice k nim patří ještě další Afričan Bondoa Adiaba.

Bony si po sobotním vítězném duelu s Bohemians roli překladatele vyloženě užíval a nejednou novináře rozesmál…

Začalo se ale na vážnou notu. Bylo pro Kweukeho překvapení, že se objevil v základní sestavě? „Překvapený jsem z toho nebyl. Týdny jsem se snažil pracovat na maximum. Teď jen doufám, že to bude pokračovat,“ zněla výpověď střelce jediné branky ústy Bonyho Wilfrieda.

Ten sám svého parťáka z útoku nevnímá jako konkurenta v boji o místo v základní sestavě. Naopak je rád, že se jeho kamarád střelecky prosadil. „Je dobře, že se nebude sázet jen na mě, že dám ty góly. Jsem za to moc rád,“ říkal po utkání s úsměvem na tváři zatím nejlepší střelec Letenských.

Kweuke před tím, než se gólově prosadil, nastřelil dvakrát břevno. A vyčníval i po herní stránce. Obránci soupeře si s ním nevěděli rady. „Po těch dvou břevnech jsem z toho nebyl nijak špatný. Aspoň jsem měl větší motivaci, že dám gól,“ řekl kamerunský útočník ke dvěma neproměněným šancím.

Ve Spartě působí od léta, na začátku sezony měl ale potíže s vyřízením víza, kvůli čemuž musel odcestovat do své rodné země a čekat, než se vše vyřeší. Teď musí dohánět tréninkové manko. „Už se cítím trochu lépe a můžu jen doufat, že to bude takhle pokračovat,“ tlumočil Bony Kweukeho.

Jeden z novinářů se pak vrátil k první velké šanci v úvodu duelu, když Kweuke vypálil z dobrých 35 metrů a míč skončil na břevně. Konkrétně se zajímal o to, jestli vytáhlý útočník pálil z takové dálky proto, že viděl brankáře Sňozíka vyběhnutého daleko od brány. Bony se ale svého kolegy ani nezeptal a sám odpověděl: „Jo,“ čímž pobavil všechny přítomné.

Další z dotazů se týkal fyzické připravenosti Kweukeho. Oba mladíci z afrického kontinentu se mezi sebou chvíli francouzsky bavili a Bony pak jen stručně s úsměvem na tváři odpověděl: „Cítí se tak na 75 %.“ Těžko říct, co bylo skutečným obsahem vyjádření mladého Kamerunce, ale i v tomto případě se všichni včetně samotných dvou hráčů bavili.

Často se hovoří, nebo píše o tom, že Bony a Kweuke jsou si typologicky hodně podobní a tedy, že by spolu neměli hrát. S tím po utkání nesouhlasil trenér Bohemians Hoftych, ani samotní hráči. Nejprve sice Bony odpověděl tradiční frází, že je to věcí trenéra, ale po menším naléhání přece jen přiznal: „Spolu v útoku? Proč ne… Teda určitě ANO!“