Na peníze nemyslíme aneb České pokroucené prostředí?

[hot]KOMENTÁŘ[/hot] „Je to neuvěřitelné… nevím, jak to popsat… prostě dáte gól a nevíte, co se děje… splnil se mi sen,“ sypal ze sebe dojatý Mario Götze poté, co rozhodl finále Mistrovství světa v Brazílii.

A teď příklad z české praxe. „Vydělal jsem Plzni pár milionů, takže to asi byl můj nejdůležitější gól,“ pravil pyšně Michael Krmenčík po vyrovnávací trefě v Baku, která přinesla jeho Viktorce postup ze třetího předkola Ligy mistrů. Nechci srovnávat třetí předkolo Ligy Mistrů a finále Mistrovství světa, ale v měřítku Götze - Krmenčík to může být zhruba něco podobného.

Vzápětí přispěchal k mikrofonu David Limberský a po krátkém úvodu o tom, jak jsou všichni šťastní a nesmírně si váží úspěchu, který zde udělali, dodal, že si vydělali na následující dvě sezony. Všechno to tak nějak lehce zavání materialismem a přímo to odporuje tomu, co hlásal před dvojzápasem trenér Pivarník. „Nikdy neberu v potaz peníze. To, co nás v zápase zajímá, je sportovní stránka, to druhé přichází s úspěšným výsledkem.“

Jeho slova by měla být vyryta nad futra v plzeňské kabině, ale měl by na tom vůbec někdo zájem. Ze slov dvou zmíněných hráčů, kteří mají bezprostředně po zápase v hlavách miliony (byť v nadsázce), můžeme vyčíst mnohé, a je už celkem jedno, zda dostává hráče pod finanční tlak vedení klubu, nebo oni sami. Hráčům by peníze, které klub vydělá, měly být úplně jedno.

Nikdy jsem neslyšel žádného fotbalistu třeba po vyhraném finále Ligy mistrů říkat, že je super, kolik milionů tím klubu vydělali a jakou část jeho platu to asi pokryje.

O penězích, které klub díky němu vydělal, mluvil snad jen nedávno Zlatan, když vypočítával, jak ziskový bude prodej jeho dresů, a o penězích obecně mluvili jen tři další. Juan Mata si stěžoval, že bere moc, Messi vysvětloval soudu, že jich nemá tolik, a Balotelli je s úsměvem na tváři rozhazoval z jedoucího auta. Nikdo z nich na ně ale nemyslí hned po zápase, nebo má alespoň tolik rozumu, aby o nich nemluvil do televize. V pokrouceném prostředí českého fotbalu je ale všechno trochu jinak.