Ligový lídr Sparta má lepší útok než profesoři ze Slavie. A Trpišovský by se mohl v Edenu učit od basketbalistů

Je to tady, po více než čtyřech letech od 21. srpna 2016, přesně po 1484 dlouhých dnech, se pražská Sparta opět ujala v tuzemské fotbalové lize vedení! V sezoně 2016/2017 ale nakonec získala titul Šilhavého Slavia. Ta je nyní po senzační sobotní remíze 1:1 s nováčkem z Pardubic v jejich bohemáckém azylu druhá se ztrátou dvou bodů. Za ní se pak usadily se stejným ziskem sedmi bodů dva zbylí dosud neporažení – Slovácko a Jablonec.  Už před startem nového ročníku nejvyšší soutěže jsem tu psal o tom, že největším soupeřem Slavie v boji o titul by už tentokrát nemusela být Plzeň, ale spíš obrozená Sparta. To se zatím, byť máme za sebou teprve tři kola, potvrzuje. Kotalův soubor v neděli odpoledne v Karviné skvěle otočil stav utkání z 0:2 na 5:2, a jako jediný tým tak získal maximální počet devíti bodů. 

Kotal: „Dopředu jsme dobří“

„V Karviné jsme ukázali, že jsme velký tým,“ pravil po obratu ve Slezsku Adam Hložek, který v neděli vstřelil dva góly a po faulu na něj se v závěru první půle kopala penalta (Dočkal vyrovnal do šatny na 2:2). 

S tím „velkým týmem“ bych ještě počkal, zatím Sparta vyhrála jen v Brně (4:1), doma nad Olomoucí (3:0) a teď v Karviné (5:2). Silnější soupeři teprve přijdou a ještě Letenské řádně prověří. Pak budeme vědět víc. 

Sparťanské skóre 12:3 po třech kolech je však impozantní. Průměr čtyři vstřelené branky na zápas. „Věděl jsem, že jsme dopředu dobří,“ konstatoval zkušený trenér Václav Kotal, když byl dotázán na důvody karvinského zvratu.

Troufám si říci, že rudý útok Hložek, Juliš s rezervou v podobě Kozáka je momentálně lepší než ten slávistický. Za to s letenskou obranou je to horší, zvlášť poté, co se předminulý pátek v Lize národů v Bratislavě dlouhodobě zranil Slovák Štetina, paradoxně po nezaviněném střetu s kapitánem Sparty Dočkalem…

Ovšem na rozdíl od sobotní Slavie sparťané v neděli dokázali svůj vlažný vstup do zápasu rychle napravit a včas zabrat.

Trpišovský: „Měli jsme k tomu špatný přístup“

„Remíza je určitě málo, ale víc jsme si nezasloužili, takže možná ten bod je dnes pro nás zlatý. Jak ten zápas probíhal, můžeme být za bod rádi,“ řekl ve vršovickém „Ďolíčku“ po remíze s Pardubicemi trenér Slavie Jindřich Trpišovský.

Má pravdu, ve druhé půli, už za stavu 1:1 totiž vykopával Tomlovu hlavičku z Kolářovy brány v poslední chvíli slávistický kapitán Bořil.

„Neměli jsme k tomu utkání dobrý přístup. Soupeři jsme se nevyrovnali v nasazení, v bojovnosti, v chuti hrát fotbal. Sami jsme si ten zápas udělali těžký. Kromě dvou hráčů – Ševčíka, a když budeme mluvit o první půli, tak i Provoda – se nikdo nedotkl dobrého výkonu,“ tvrdě kritizoval své svěřence Trpišovský.

Jenže, kdo zkritizuje „přístup slávistických trenérů“ k tomuto utkání? Neměli své špatně hrající hráče střídat už v 25. minutě, když mohou v covidovém režimu vyměnit ve třech vlnách hned pět fotbalistů, tedy bez brankáře polovinu týmu?

Nadšení bojovníci z Pardubic ochromili Slavii úplně stejnými způsoby, jako to ona dělala nedávno svým velkým soupeřům v Lize mistrů či v Evropské lize. Enormním nasazením, houževnatostí, obří bojovností a fyzickou kondicí. 

Chtělo by tu Pepu Hnátka

Pokud si současní hráči Slavie začnou hrát na Brazilce a produkovat profesorský fotbal, jsou „marní“ a budou mít problémy i s týmy typu Pardubic. Přitom s nimi nehráli venku, ale na neutrálním stadionu, pár set metrů od Edenu, kde měli v hledišti dokonce diváckou převahu. 

V Ďolíčku jim to však nevoní, podobným způsobem tu prohráli (0:1) už na jaře s Bohemkou. „Ani v jednom z těch utkání nebyl problém v prostředí, ale v našem výkonu, ani v jednom jsme si víc nezasloužili. Kdo chce vítězit, musí se vyrovnat se vším,“ nevymlouval se na nic slávistický trenér. 

Poslední úspěchy současných hráčů Slavie byly založeny hlavně na velké fyzické síle, neustálém napadání a na bojovnosti. Možná by bylo vhodné jim během zápasu s Pardubicemi vyčinit stylem trenéra Pepíka Hnátka ze Slavoje Houslice: „Jste dřeváci, na žádnou Premier League ani ťukes nemáte, a proto taky hrajete českou ligu!“ 

A trenér Trpišovský by se zase mohl u svých kolegů z basketbalu přiučit umění koučinku. Poslat až v předposlední minutě do boje dvojici „posledních záchranářů“ – dlouhána Takácse a posilu z Karviné Lingra – bylo výrazem čirého zoufalství.

Koučové červenobílých to nebudou mít daleko. V Edenu totiž v létě oživla basketbalová Slavia, koupila prvoligovou licenci od Košíř, angažovala reprezentačního kapitána Pumprlu, chce rychle postoupit do extraligy a v ní v brzké budoucnosti potrápit zatím v Česku neporazitelný Nymburk. Učit se pořádnému koučování a různým signálům od basketbalistů není ostuda. Dělal to třeba už i Jaroslav Hřebík spolupracující s bývalým koučem basketbalové reprezentace Michalem Ježdíkem. 

V sobotu to totiž byla i ze slávistické lavičky bída.  Dolů měl jít už v první půli chybující stoper Hovorka, jemuž do formy před dlouhodobým zraněním ještě hodně chybí. První kiks po souboji s pardubickým Tischlerem ještě „zalepil“ žlutou kartou, podruhé už z toho byl gól. Dobře udělal v Bratislavě před duelem Ligy národů se Slovenskem (3:1) trenér národního týmu Jaroslav Šilhavý, když nedbal mediálních rad, aby obranu složil ze samých slávistů, tedy i s Hovorkou. 

Trpišovský se sice Hovorky po nepovedeném duelu s Pardubicemi zastal s tím, že to byla hlavně chyba hráčů kolem něj, kteří mu utekli, ale zdá se, že by oblíbený stoper měl ještě dostat čas. Mladý Zima ho zatím vždy zastupoval dobře. 

Proč vůbec bývá v Plzni VAR?

Třetí silný do party Viktoria Plzeň si po dvou výpadcích – v Lize mistrů v Alkmaaru a v Liberci – alespoň trochu spravila chuť. V neděli večer vyhrála doma 2:1 nad poslední Mladou Boleslaví a je se šesti body za dvě domácí vítězství šestá. 

Jenže nad touhle výhrou visí velký otazník. Za prvé: za stavu 1:1 mohl sparťanský útočník v boleslavském dresu Drchal překulit stav ve prospěch Středočechů, za druhé: útočná bezradnost viktoriánů, kteří stereotypně zahrávali osmnáct rohů (třeba je ale dostane z maléru z Dallasu přicházející „Kobra“ Zdeněk Ondrášek), byla očividná a hlavně za třetí: vítězný Hejdův gól zaváněl až do Prahy ofsajdem. Natolik, že jsem si dovolil na sociální sítě napsat: „Proč se v Plzni vůbec užívá systém VAR? Když objeví při jejím gólu ofsajd, stejně branka viktoriánů platí.“ 

Videoasistent Karel Hrubeš bude nyní tvrdit, že noha boleslavského Křapky zůstala vzadu, že má chlapec asi příliš velkou kopačku atd. Ovšem celé Hejdovo tělo bylo před ním natolik, že by v případě ostatních sedmnácti ligových celků branka patrně neplatila. To ostatně – viz rozbouřené sociální sítě – není jen můj názor. 

Mladá Boleslav tak zůstala i přes své herní zlepšení oproti podzimnímu startu bez bodu poslední a je otázkou, jak dlouho to vydrží její trenér Jozef Weber.

Bídně na tom jsou ale s jedním bodem i České Budějovice, Příbram, Zbrojovka Brno a Opava a s pouhými dvěma body Kozlův Baník Ostrava.

Poněkud utajená nákaza

Zatímco před prvním kolem byl velký humbuk kolem deseti případů covidu-19 v sedmi celcích, teď byl poměrně klid, přestože testy před třetím dějstvím odhalily hned několik pozitivních případů v šesti klubech. Přesné počty ani jména týmů LFA nesdělila. Mezi nakaženými měli údajně být hráči a členové realizačních týmů Opavy, Příbrami, Teplic, Bohemians, Českých Budějovic a Plzně, kteří museli zamířit do karantény. LFA, kluby i hygienické stanice to odmítly potvrdit. 

Kompletně odehraná tři ligová kola jsou tedy za současné situace asi dosud jednou z největších dílčích výher celého českého profifotbalu. Horší je ale situace ve druhé lize, kde se tolik netestuje: jen ve třetím kole byly kvůli opětovné nákaze v týmech Vyšehradu a Vlašimi odloženy dva zápasy ze sedmi.