Pravda o tom, jak to bylo s Kozlem a Slavií v srpnu 2016. Informaci jsme získali ze Strahova, vedení klubu slovo neporušilo

Luboše Kozla jsem si vždy vážil, ať už v roli hráče či trenéra, jako inteligentního a férového chlapa. Začátkem nového roku kouč české „19“ po čtyřech strahovských letech celkem nečekaně podepsal smlouvu s Baníkem Ostrava (dříve vedl jako hlavní trenér Jablonec a Duklu). Proč překvapivě? Protože v posledních letech dostal nálepku spíše opatrného trenéra kvůli tomu, že v minulosti odmítl jak Viktorii Plzeň, tak pražskou Slavii, v níž jako hráč strávil svá nejlepší léta.

V pondělním obsáhlém rozhovoru s médii Kozel tvrdil, že do Edenu nakonec v létě 2016 nešel proto, že vedení slávistického klubu nedodrželo domluvené slovo. Jelikož ale informaci o tom, za jakých podmínek Luboš Kozel měl před téměř třemi a půl lety do Edenu přijít, přinesl v úterý 30. srpna 2016 pozdě večer exkluzivně právě server efotbal.cz, je třeba nyní vysvětlit, jak to opravdu tenkrát bylo, přestože své zdroje bývá zvykem tajit.  

Zdá se, že Luboš Kozel je přesvědčen o své verzi příběhu, který se ale podle našeho zjištění odehrál poněkud jinak.

Kozel: „Házeli to na mě“

Kozel své odmítnutí Viktorie Plzeň a hlavně pražské Slavie vysvětlil novinářům v pondělí na Tři Krále následovně:

„Plzeň jsem odmítl v momentě, kdy jsem podepsal novou smlouvu, to jsem prostě nemohl vzít. Slavii jsem si myslel, že si vezmu, ale tam to bylo přesně naopak co se týče jednání. To jednání před lety bylo jiné než teď s Baníkem. Na něčem jsme se u stolu domluvili, ale za hodinu to neplatilo. Nevzal jsem Slavii ne proto, že se někde něco objevilo, ale proto, že jsem viděl reakci lidí z klubu. Neuznali, že to vyšlo z jejich strany. Házeli to na mě, že prý jdu do války. Ale já nejdu do války, chci dělat fotbal, jaký se mi líbí. Když bych věděl, že k tomu dostanu prostor, tak bych to třeba vzal. Měl jsem za sebou slávistickou minulost, bylo to pro mě blízké a možná srdcové. Ale důležitější je, s jakými lidmi děláte. A pro trenéra je daleko důležitější vědět, že má nad sebou lidi, kteří plní to, co řeknou.“ 

Zástupci Slavie nikomu nic neprozradili

Vedení Slavie ale těžko mohlo něco koncem srpna 2016 uznat, když to z jejich strany nevyšlo, což jsem ostatně sám těsně před půlnocí 30. srpna 2016 osobně do telefonu sdělil i Luboši Kozlovi. 

Jak se to celé seběhlo? V úterý 30. srpna 2016 večer se bývalý spolupracovník efotbalu.cz dozvěděl od vysoce postaveného funkcionáře FAČR, že se Luboš Kozel domluvil se slávistickým vedením na podmínkách svého příchodu do Edenu. Chtěl si totiž s sebou do Slavie původně přivést coby nového sportovního ředitele i tehdejšího ředitele FAČR Michala Prokeše, který to oznámil svým strahovským nadřízeným. Jenže ti těžko mohli Prokeše uvolnit, když byl ve svazové funkci jen krátce poté, co jeho předchůdce Dušana Fitzela pustili po EURO 2016 spolu s reprezentačním trenérem Pavlem Vrbou do ruské Machačkaly. Takhle se ta informace o Kozlovi, kterou jsme logicky hned zveřejnili, dostala ven. Zástupci Slavie drželi slovo a nikomu nic neprozradili.

Až poté, co se na efotbal.cz informace o Kozlově angažmá v Edenu objevila, volali mi postupně na mobil před půlnocí sportovní sekretář Slavie Jiří Vrba, pak tehdejší generální ředitel Slavie Martin Krob a do třetice i samotný Luboš Kozel. Všem třem jsem potvrdil, že z Edenu náš redakční spolupracovník tuhle informaci opravdu nedostal, že to máme jen a pouze ze Strahova – a to z velmi dobrého a informovaného zdroje. „Od Berbra?“ zeptal se mi tenkrát konkrétně Luboš Kozel. „Ne, od toho opravdu ne, ale blížíte se,“ odpověděl jsem tenkrát Kozlovi a zopakoval jsem mu, že na tom až tak nezáleží, ale že ze Slavie to opravdu nikdo „neprosekl“. 

Luboš Kozel tomu nejspíš podle všeho nevěřil a dosud nevěří. A nechal se dal zaměstnávat na Strahově, odkud ta informace se všemi podrobnostmi o jeho chystaném angažmá ve Slavii vzešla. Červenobílé tak převzal místo Kozla začátkem září 2016 Jaroslav Šilhavý a přivedl slávisty v květnu 2017 k senzačnímu titulu po dlouhých osmi letech. A do konce minulého roku byl na Strahově od září 2018 coby hlavní trenér reprezentačního „áčka“ Kozlovým výše postaveným kolegou.

Fotbal někdy tropí hlouposti. 

Byl a je Baroš v Baníku žábou na prameni?

Teď bude na Kozlovi, aby na horké ostravské půdě dokázal, že není žádným váhavým střelcem. Jedno z jeho prvních prohlášení znělo dosti odvážně.

„Z toho, co jsem slyšel, může mít člověk pocit, že Milan Baroš je v Baníku ta žába na prameni. Věřím, že to tak není a nebude. Znám ho osobně z doby, kdy jsem ještě hrál. Je to vše o komunikaci. V prvé řadě si musíme sednou, popovídat si a já tak zjistím, jak to vidí on. Dlouho jsem ho neviděl hrát, nevím, v jakém je stavu,“ pravil Luboš Kozel.

Podle všeho tu Barošovu „žábu na prameni“ vztahoval ke svému předchůdci Bohumilu Páníkovi, jenž podle svědků nezacházel s ikonickým Barošem v závěru svého působení příliš citlivě, což prý internacionál těžce snášel (odmítal třeba v rozhodnutém utkání nastoupit na poslední minutu).

Jen aby to Kozlovo vyjádření všichni správně pochopili.

„Žába na prameni“ je obrazné vyjádření člověka, který spravuje určitý zdroj, v jehož užívání brání ostatním. Takže to Kozlovo vyjádření, i když víme, co tím asi chtěl „básník říci“, není ani zcela přesné.

Milan Baroš nejspíš nikomu v Baníku v ničem nebránil, spíš měl určitá neobvyklá privilegia. Bydlel v Praze, nemusel s týmem tak často trénovat atd. Luboš Kozel zvyklý pracovat s mladými hráči těžko může na takové „extrabuřty“ přistoupit.

Bude tedy zajímavé sledovat, jak se s tím popasuje, může to ovlivnit i jeho další ostravské působení. Pražáci, jak se přesvědčili i bývalí tenisoví majitelé Baníku, to nemívají v Ostravě lehké.

Pavel Procházka, šéfredaktor magazínu HATTRICK