Sparta se pořád nezbavila problémů. Byla všechna rozhodnutí jejího sportovního ředitele správná?

Sparta se pořád nezbavila problémů. Byla všechna rozhodnutí jejího sportovního ředitele správná?
KOMENTÁŘ

Jestli si vedení Sparty myslelo, že tato zimní přestávka bude klidná, bylo to spíš jen jeho zbožné přání. Ono to tak zprvu vypadalo, letenské "S" chtělo stabilizovat kádr, proto se žádný velký přestup nekonal, chtělo dá šanci mladým a vypadalo to, že v Generali aréně bude po dlouhé době klid. Klid byl, ale jen před velkou bouří a svůj podíl na tom nepochybně má i její sportovní ředitel Tomáš Rosický.

Případem, kde vedení Sparty naprosto selhalo, je angažování a potom neangažování mladého jihlavského obránce Mohameda Tijaniho, Začátkem ledna to vypadalo, že je ruka v rukávě a tento hráč přestoupí na Letnou. Dle dalších informací neprošel zdravotní prohlídkou a tak z přestupu sešlo. Problémem měly být vážné problémy s křížovým vazem tohoto hráče. Tady se ovšem projevuje velká nezkušenost "Rosy" v roli sportovního ředitele. Jestli si myslel, že když tohoto hráče nebude chtít Sparta, tak ho z Jihlavy nebude chtít nikdo jiný, byla naprosto naivní myšlenka. Byla tu přece možnost hostování, třeba napůl roku, jistě, stálo by to nějaké peníze, ale byla by jistota vědět, co koleno tohoto hráče vydrží a co ne. No a hlavní důvodem tohoto kroku by bylo to, že by tento hráč nebyl k mání pro všechna ostatní mužstva. Rosický dal na vyjádření svých lékařů, protože Sparta má problémy s koleny více hráčů. Byla to sázka na jistotu. Ale fotbalový sportovní ředitel musí vidět jak šachista, minimálně dva až tři tahy dopředu a nesmí se bát riskovat. On a Sparta tak mají z ostudy kabát. Na scéně se totiž objevil její největší fotbalový rival, pražská Slavia a mladého zadáka přivedla do Edenu na hostování právě na toho půl roku. No a v létě se bude řešit, co bude s tímto hráčem dále, zda do Edenu přestoupí natrvalo, nebo půjde před tím na operaci. Risk nebývá někdy zisk, ale je vidět, že Slavii to za to stojí.

Dalším případem je hostování Matěje Pulkraba u vršovických Bohemians. Letenští mají v současné době do útoku útočníky Benjamina Tetteha, Martina Graiciara, Libora Kozáka a Václava Drchala. Benjamin Tetteh se potýká se ztrátou formy. Martin Graiciar je mladý a perspektivní fotbalista, který ovšem potřebuje svůj čas, Libor Kozák se zranil a Václav Drchal se vrací po těžkém zranění kolena. Na hrotu útoku může hrát ještě Adam Hložek, když by bylo nejhůř. No a za této situace nechat odejít na hostování takového průbojného útočníka je chybou určitě i sportovního ředitele letenských. Ten měl přesvědčit trenéra Václava Jílka, že právě takového útočníka Sparta do jarních bojů potřebuje.

Třetím příkladem s velkým otazníkem je Martin Hašek, o kterém toho bylo napsáno dost a dost. Po všech peripetích a veletočích skončil tento hráč v B-týmu Sparty, ale pro Tomáše Rosického by to neměl být konec této kauzy. Právě on by se měl vrátit úplně na začátek a zjistit, proč kovaný sparťan už nechce hrát za Spartu. Ví vůbec Tomáš Rosický, co se děje v kabině letenského klubu, jaká je tam nálada a jestli mužstvo je jeden TÝM, nebo je to jen soubor jednotlivých výborných fotbalistů? Drží hráči při sobě, nebo každý vidí jen sám sebe? To jsou otázky, na které by si měl umět odpovědět postupně sám a od toho by se mělo odvíjet jeho další počínání v roli sportovního ředitele nejslavnější tuzemské fotbalové značky.

Text: Antonín Šmejkal