Marek Kulič: Čekali jsme větší podporu

Dvanáct kol potřeboval k tomu, aby se v nové sezóně jako útočník poprvé zapsal mezi úspěšné střelce. Povedlo se mu to až v Mostě a po vysokém vítězství 5:0 na hřišti soupeře věří, že se konečně začne dlouhodobě dařit jak jemu, tak celé Spartě. Hvězda 12. kola domácí ligy podle portálu eFotbal.cz Marek Kulič nemusí na další gól čekat až na víkend, už ve čtvrtek se pokusí rozvlnit síť v Toulouse, kam jede pražský tým k zápasu Poháru UEFA.

Jak moc důležitý pro vás byl první gól v Mostě?

Každý útočník nebo hráč ví, že když se nemůže trefit, tak napětí roste. Doufám, že ze mě ten stres spadnul. V podobných případech se to pořád omílá v médiích, sám útočník se v tom pitvá, kde je chyba, proč mu to nejde a nedává vyložené šance. Věřím, že už to je pryč.

Vám se ale na podzim nedaří dlouhodobě…

Je to tak, třeba v minulé sezóně jsem v Mladé Boleslavi nedal za podzim ani gól. Nechtěl bych to nějak zlehčovat, ale podzimy u mě nejsou gólově nikdy moc velké hody, ať jsem byl v Příbrami, Budějovicích nebo Boleslavi, tak jsem dal nejvíce tři branky. Spíš mi to tam padá na jaře.

V Mostě jste se trefil hned dvakrát, šlo o tak lehké trefy, jak to zpoza hřiště vypadalo?

Člověk v takovéto chvíli nějakou podobnou náhodu prostě potřebuje. V prvním případě tam byla krásná přihrávka od Míry Slepičky na Karla Kisela, po jeho souboji s obráncem se to ke mně odrazilo a já dával skoro do prázdné branky. V druhém případě jsem odhadl malou domů domácího obránce a najednou přede mnou byla odkrytá branka. Jak jsem říkal, podobné góly jsem potřeboval.

Když jste mířil do prázdné branky, nezaváhal jste?

Ani ne. Bylo to tak rychlé, že člověk jenom zakončí. Je pravda, že ale existuje pravidlo – když je brána prázdná, člověk počítá s gólem. Dá se říci, že to je nejhorší, můžete to podcenit… Ale v té rychlosti něco proběhne hlavou až když je míč v síti nebo ho chytne gólman.

Jak moc důležité bylo vítězství pro Spartu v její situaci?

Nevím, jako situaci všichni myslí. My víme, že máme ztrátu šest bodů na Slavii, ale doma jsme porazili 4:1 Kladno, v poháru doma Bohemku a teď se vyhrálo 5:0… Je vidět, že se herně lepšíme, jdeme nahoru, začínáme dávat góly, což je důležité a doufám, že v tom budeme pokračovat.

Po drtivém vítězství jste ale nešli pod kotel fanoušků…

V kabině se o tom v poslední době hodně bavíme. Fandové skandovali na našeho trenéra i hráče a ať je to Kulič nebo Došek, to je úplně jedno. My jsme jeden tým a moc se nám v době, kdy se nám nedařilo, nelíbilo, jak nás fanoušci napadali slově. Tak jsme se dohodli, že jim všichni zatleskáme z kruhu hřiště. My víme, že kotel je naším dvanáctým hráčem, ale každý by měl pochopit, že ve fotbale se nemůže pořád jenom vyhrávat.

Váš klub navíc v úterý rozjel akci „Sparta fandí slušně“, jak se k celé akci stavíte vy?

Vím, že se jedná o více záležitostí. Problém s petardami by se měl vyřešit důkladným šacováním, potom žádné v hledišti přece být nemůžou. A neslušné skandování by se také mělo z ochozů dostat pryč. Všichni chceme, ale se fandilo slušně, protože na stadion chodí děti a někdy se tam dějí hrozné věci. Teď mám také malého kluka, chci s ním chodit na fotbal, ale není to nic příjemného, když kolem vás řvou sprostě a vy tam sedíte s děckem.

Po třech výhrách v domácím prostředí jedete do Francie, jak si na Toulouse věříte?

Bude to úplně jiný zápas, vždyť jde o Pohár UEFA. My jsme do něho nevstoupili vůbec dobře, i když tam byly nějaké zdravotní problémy, tak se na to nechceme vymlouvat. Musíme se pokusit v Toulouse napravit domácí porážku s Curychem. Mám nějaké zkušenosti s francouzským fotbalem, v Boleslavi jsem hrál proti Marseille a PSG a musím říci, že jejich liga je jedna z nejlepších soutěží. Víme o tom, že Toulouse sice není v optimální pohodě, je dvanácté v lize, ale toto je pohár UEFA, úplně jiná soutěž a bude to hodně těžké.

[ 7. 11. 2007 - Jan Fait | Foto: ČTK ]